Maléna

Nevím proč je v italských filmech o dospívání vždy hromadná masturbace. Asi národní zvyk. Italská teatrálnost mi ze začátku dost vadila a přišlo mi, že je to vlastně dost o ničem. Zároveň naprostá posedlost celého města Malénou mi přišla přehnaná, jelikož to zase nebyl úplnej zapadákov. Vizuálně je to skvělé a hodně silným závěrem si mě to nakonec získalo. 70% (19.07.2015)

Thx to oli.G se mi dostal do rukou můj první Tornatore. A bylo to první setkání z druhu nezapomenutelných, a to rozhodně nejen proto, že Monica Bellucci má k bohyni prvních chlapeckých lásek tak blízko jako moje přítelkyně k dokonalému zpodobnění štěstí a lásky a vůbec, že ano, co si budeme povídat;) Není ta zamilovanost fajn?:) Hormony holt dělají svoje:)) A dost už o ženách, i když to u Malény asi bude problém...Maléna je po všech stránkách lidský film, skutečně uvidíte všechno co (někdy bohužel) není lidem cizí...italské přístavní městečko za druhé světové války se stává kulisou romantického příběhu tak jedinečného jako je sama první chlapecká láska, která by mohla být tím co kluka mění v muže, ale zároveň neopouští dětinskou rozvernost italského temperamentu, za nímž je schováno cosi co nejde popsat, ale je to v Renatově otci. A jako vždy když se sešli Giuseppe Tornatore a Ennio Morricone, i tentokrát je nejen na co se dívat, ale i co poslouchat...je na čase skončit, stejně se pokouším vylíčit něco co není možné slovy obsáhnout. Takže 100% a dost. (30.04.2005)

Originální nápad – film o mladé ženě během 2. světové války, ale podaný očima mladého kluka, kterého rajcovala. Vadila mi přehnaná italská expresivnost a oprsklost. Oproti tomu ji vyvažovaly přirozené – v Hollywoodu nemyslitelné – dialogy. V druhé půlce se začne být děj trochu fraškovitý, ale závěr to zachraňuje. SPOILER: Mj. se v něm ukazuje lidská ubohost a pomstychtivost, podobně jako v Musíme si pomáhat. Závěrečná melodie mi lehce připomínala něco mezi soundtrackem z Jurského parku a Harryho Pottera. # „Pietro, už tři dny nejí!“ „V Sovětském svazu nejedí vůbec!“ # [viděno: d. c. verze, monitor, 5.1] # příběh **** | hudba **** | humor * | akce - | napětí * | pustil bych si znovu *** (12.01.2014)

„V živote mi veľa žien povedalo, aby som na ne nezabudol, ale ja som nezabudol iba na tú, ktorá ma o to nepožiadala ani raz." Ťažko opísateľný film s úchvatnou atmosférou o správaní žien (xenofóbia, nenávisť, pomsta), chlapcov (nohavičky) a ich otcov (aký darček dáte dospievajúcemu synovi? Určite bicykel?). Vynikajúce herecké obsadenie (prím hrajú Monica Bellucciová a Giuseppe Sulfaro). Snímka je predchnutá smutnou atmosférou, keďže od začiatku tušíme, že sa to NEMOŽE skončiť dobre. Záverečné minúty sa nesú v pochmúrnom, nostalgickom a melancholickom duchu (niečo ako PRI MNE STOJ! ibaže so sexom). (19.09.2005)

Moc pěkné, chvílemi jsem dokonce přemýšlel o pěti hvězdách. To hlavně díky samotné Maléně-Monice, kterou jsem až do dneška nemusel. Zde je však tak prudce rajcovní, že není ani příliš namáhavé pochopit hlavního hrdinu. Je tady však jedno velké ale, a to je přílišná zkratkovitost a stručnost příběhu. Některé scény se mi dokonce zdály přímo natvrdo useklé, jakoby Tornatore chtěl co nejkratší stopáž. Těžko říct, jisté však je, že půlhodina navíc by určitě prospěla. Vyjadřovat se k Morricconemu je zbytečné, opět nádherná hudba. Jo, a ještě jedna věc mi neseděla a to scéna lynčování Malény, která v tak příjemném filmu působí jako pěst s navlečeným boxerem na oko. Jakoby režisér parafrázoval podobnou scénu s Řeka Zorby, tam však pasovala o poznání lépe. (22.12.2010)