Putovala jsem se Zombií

Pri Tourneurovom I Walked with a Zombie je veľmi zásadný fakt, či naň hľadíte ako za a) melodrámu Hollywoodu 40. rokov s ozvláštňujúcimi prvkami folklórneho woo-doo hororu alebo za b) woo-doo horor s prvkami melodrámy Hollywoodu 40. rokov. Jednoduchá matematika založená na preferencii diváka ale odpadá keď si uvedomíme, že správna možnosť je len jedna - tá prvá. Film otvára voiceover hlavnej hrdinky, charakteristický pre romantickú literatúru 20. storočia a filmové adaptácie z tohto obdobia. Vizuálnej stránke dominuje opojný gotický sloh, charakteristický pre jasne a rovnomerne rozčlenenú výstavbu scény, a závan vzdialenej exotiky spolu so znakmi expresionistických výjavov (hra svetla a tieňov, expresívne herectvo, masky niektorých postáv), ktoré evokujú bohatú knižnú opisnosť. Dominantou sa logicky stáva dôraz na atmosféru, patričnú hudbu, dômyselné využívanie každého políčka čiernobieleho filmu a závan mysticizmu. Expozícia mužských postáv do deja je spojená s romantizujúcimi prvkami, danými ženskou optikou, ktoré zároveň nezjemňujú a neoslabujú pozíciu Betsy ako silnej a odhodlanej postavy, rozhodnutej odhaliť pravdu o praktikách na ostrove. Stret vedy a okultnej mágie je tu podaný veľmi pôsobivo a zaujímavo, pričom si termín zombie vypožičiava z mytológie afrických kmeňov v jeho pôvodnom význame (čo pre filmových divákov jednoducho značí pred Romerovým prispením do formujúceho žánru) a na ploche necelých 70 minút stíha rozvíjať v treťom pláne mimo vzťahového štvoruholníka motív otrokárstva a jeho dôsledkov. Presvedčiví herci sú samozrejmosťou. 80% (14.12.2014)

Samotnou atmosféru, byť většinou spíše dramatickou, než vyloženě horrorovou, určitě hodnotím jako klad a v rámci žánru je určitě taky příjemnou změnou vidět horror z doby, kdy dnes tolik oblíbený výraz zombie nemusel být ve filmu automaticky spojený jen s nebezpečnými netvory ženoucí se lačnými útoky na živé lidi, ale mohlo jít také o „obyčejnou“ oživlou mrtvolu člověka, zahalenou notným tajemstvím a nacházející se v jakémsi podivně polomtrvém stavu, přesto chodící a vnímající něco ze světa kolem. Ten příběh Jessicy mě v tomto směru od počátku zaujal, celkem dost napínal a těšil jsem se na mysteriózní odhalování záhady, ale způsob, jakým se nakonec vyvíjel v druhé polovině děj, mi moc nesedl a výsledný dojem jsem měl občas spíše průměrný. Může za to asi i přítomnost voodoo magie, což je jeden z těch horrorových motivů, kterému jsem zatím pořád nedokázal přijít na chuť a výjimkou není ani tento film, na kterém mě ty dodnes ceněné scény voodoo rituálů nechaly chladným a neoslovily. Na druhé straně mě tu potěšila v autenticky živém podání slavná americká písnička o rodinném skandálu, která byla později hitem i na Slovensku v podání Jozefa Krištofa (Nervózna família). Celkově pro mě asi více jen pěkná raritka, než plnohodnotný filmový zážitek. [60%] (11.06.2022)

Abych se přiznal bál jsem se. Protože režisér Tourneur od kterýho jsem viděl zatím 4 filmy mě spíše nudily. No tenhle taky není žádné veledílo ale dostala mě ta atmosféra která mě připevnila k sedačce. A ani příběh není vyloženě špatný. Co už je horší je opět ta romantická rádobysmyčka která mě pokaždé nudila a některé repliky herců stály fakt za to. Nicméně tenhle film považuji za Tourneurův nejlepší film. Bohužel nemůžu jít s hodnocením nějak extra vysoko nepřišlo mi to až tak úžasné ale určitě si film v budoucnu ještě pustím. (09.04.2012)

Nejedná se prvoplánově o horor, ale o temné drama, kde každá z postav má svůj cíl, kterého by ráda dosáhla i za cenu manipulace druhými. Křesťanství a voodoo rituály, kolonialismus a šamanismus, otrokářství, láska a nenávist. Film plný protikladů je romantickým příběhem s prvky gotického hororu. A jako romantický film v pravém slova smyslu neskončí tedy dobře, byť se ukáže, jaké ve skutečnosti byly postavy, které si bere smrt. Zombií je zde Jessica, i když divák nemusí být nakonec zcela přesvědčen, že byla živou mrtvolou. Záleží na tom, jakým argumentům jednotlivých postav přiřkne větší váhu. Působivá šerosvitná kamera v dlouhých nájezdech napomáhá k vytvoření tajemné atmosféry. Hra světel a stínů je využívána nejen v interiérech, ale především v krajině. Putování za šamanem připomíná stezku odvahy. Znepokojivé. (01.12.2018)

Docela zajímavý snímek z doby, kdy zombie ještě nebyly krvelačné bestie prahnoucí po lidském mase. Voodoo ale není tak úplně mé oblíbené hororové téma a tím je mi tenhle film tak trochu cizí. Určitě stojí za to vidět povedeně natočené voodoo rituály. Zejména ten poslední, ve kterém se protíná hra s panenkou a vražda dívky. Místy působivý a celkem pěkně natočený horor z válečného období. (29.08.2011)