Dámský gambit

Od minisérie The Queen's Gambit z dílen Netflixu jsem neočekával vůbec nic, avšak ve finále mě počin režisérů Scotta Franka a Allana Scotta zcela pohltil a ohromil. Šachy jdou totiž po celý můj život tak nějak mimo mou osobu, tudíž jsem byl vážně hodně překvapený, jak dynamicky lze tuto hru nasnímat a podávat. Za zmínku stojí samozřejmě také precizní scénář, jež nezakalenou optikou nahlíží na vývoj hlavní hrdinky, její rozhodnutí a životní kroky, což jde samozřejmě ruku v ruce s velmi podařeným castingem. Anya-Taylor Joy je totiž v roli perfektně napsané Beth Harmon jednoduše fenomenální, takže Vám tato silná ženská postava nepřijde tak extrémně invazivní jako podobně laděné charaktery v jiných seriálech či filmech. Její Beth zkrátka do celého tohoto konceptu zapadne s noblesou sobě vlastní, pročež si můžete užít nádherně a dramaticky nasnímané jak životní, tak i šachové zápasy či pohledy do očí při přemýšlením nad dalším tahem. Pokud tedy nemáte čas na nějaký nekonečný seriál, určitě zkuste tuto minisérii. Nejenže Vám velmi rychle uteče, ale také si budete užívat každou minutu tohoto vydařeného díla. Tvůrci zkrátka stvořili něco, o čem se ještě hodně dlouhou dobu bude mluvit, A to nejen díky užitým ingrediencím tvořících tuto podívanou, ale převážně díky tomu, že k šachům určitě přivede hromadu nových a zapálených lidí. Výborná práce! (Netflix) „It takes a strong woman to stay by herself, in a world where people will settle for anything just to say they have something.“ (29.11.2020)

Šachy jsou jistě strhující hra. Pro toho, koho baví. Pro nás ostatní jde spíš o mučivě nudné sledování, jak dva lidi v dlouhých pauzách tahají figurky po kostkované desce. A takhle na mě série působila. Děsně nudně. I když se jí nedá upřít perfektní výbava v podobě lokací a destinací, příběh je kterak jedna sirota díky bravúrní hře v šach nejprve k penězům, pak k deziluzi a nakonec k vítězství přišla. Do toho chlastá, občas se s někým vyspí bez nějakého vztahu a utápí se v traumatech z minulosti. Závěrečný střet se šachovými elitami SSSR a nadšným ruským publikem je čiré blábolení a nesmyslný výmysl. Který mohl napsat leda někdo,  kdo si život v totalitním státě představuje jako trochu potemnělou pohádku. Úplná tečka série, kýčová partie se staříkem v parku, už načančanému, leč prázdnému, dílku dává akorát ránu z milosti. SHRNUTÍ: Jak hrát šachy v sedmi dílech a pronudit se k šachu matu (jo, to byl pro mě vlastně jediný přínos série, že šach mat se ve vrcholových šachách neříká). (13.07.2022)

Nikdy by mě nenapadlo, že někdo dokáže natočit seriál, kde se většinu času hrají šachy a udělat to tak neuvěřitelně vzrušující, napínavé a velice emotivní. Všech 7 dílů nemá žádnou slabší chvilku, je to neuvěřitelné dobře napsané, po konci každého dílu jsem byla smutná, že díl skončil. Anya Taylor-Joy naprosto perfektní. Opravdu doporučuji, jedna z nejlepších věcí, kterou jsem letos viděla. (30.10.2020)

Dost dlouho jsem chodila kolem tohoto seriálu s tím, že šachy jsou mně na míle vzdálené, takže nic pro mě. Pak i ten název zaváněl emancipovaností, prostě jsem váhala celkem dlouho. Až praskly ledy a pětky mých uživatelů mě přiměly přehodnotit můj ambivalentní vztah k tomuto seriálu a střemhlav jsem se na něj s rizikem ublížení na duši vrhla. Díky za to, že jsem to udělala. Vynikající výběr hlavní představitelky a dokonalá gradace celého příběhu mně nedovolily, abych dělala velké pauzy a já to dala téměř na jeden zátah. Maličko přimhouřím oči nad tou malou troškou vaty a jdu do plných s čistým svědomím. A věřte, že na tenhle seriál fakt nemusíte nutně umět hrát šachy. (14.11.2020)

„ABYCH PRAVDU ŘEKL DĚVČE, JSI OHROMNÁ!“ /// O životě ve světě, kterýmu vévodí šachy. Taky o Beth, která je v tomhle světě skvělá, ale o který mnohem víc vypovídají útržky z normálního života. Bavit by to mohlo i antišachisty, který nechápou tah pěšcem. Stačí mít touhu něco dokázat nebo se umět radovat z úspěchu jinejch. Dámský gambit je hezkej, dramatickej příběh, plnej talentu, závislosti a pocty chytrejm ženám. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1983 napsal Walter Tevis, neznám. 2.) Ke štěstí mi stačí pilulka (štěstí) a šachovnice. 3.) Thx za titule „Růžena Svobodová“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (16.11.2020)