Stopař

Zvláštní film ,který je naturalisticky drsný, takže se v něm zabíjejí a házejí pod led ženy i děti, kde zcela nehollywoodsky ti, kteří chtějí bránit vesnici, umřou úplně zbytečně atd. Ale na druhou stranu je mystický, ano, obsahuje mystické prvky, a dokonce jde nakonec - přes zdánlivou jednoduchost děj - i o podobenství o věcech, které nejsou vidět, a přesto existují (ostatně scéna rozhovoru Rastiho s mladíkem večer ve stanu je pro mne vrcholem celého filmu), a o soudržnosti nejen věcí, ale i lidí (jeden bez druhého nejsme nic, každý náš čin ovlivňuje životy druhých). Plus je v tom hodně národopisných prvků, ale tak nějak ústrojně do děje zapojených, takže nevyzní až tak přeplácaně jako ve Stínech zapomenutých předků, dokonce v jednu chvíli (v sauně) s sebou nesou podvědomý pocit blížícího se zla. (31.08.2023)

Sámská neboli laponská legenda z mrazivého severu, která zahřeje duši nejednoho diváka. Tlupa Čudů jsou zloduši jak vyšití. Hlavní hrdina Aigin je vcelku sympatický, i když v boji proti Čudům se musí ještě něco naučit. Silný příběh z dávných dob, v krasné ledové krajině, je podbarven sámskou domorodou podmanivou hudbou. (31.03.2016)

(česky: Stopař). Stopař vypráví drsný příběh z drsných časů, legendu kmene Saanů (laponců) starou tisíce let. Je to někdy krutá podívaná, ale ne zbytečně a přehnaně. Atmosféra filmu mi připoměla Holdstockovy knihy. Vyniká především svou naturalističností. Mladý muž po té,co byl jeho kmen zničen bandou zabijáků se přidá ke kmeni novému. Nechce na minulost zapomenout a hledá pomstu, ikdyž ostatní chtějí spíše uchránit své životy tím, že ustoupí. Na závěr si počkejte sami. A plyne z filmu nějaké poučení? Asi to, že každý musí někam patřit. A taky se dozvíte, jak v horách přelstít zabijáky. (17.06.2004)

,,STRATILI SME SVOJHO STOPÁRA. ALE NA DRUHEJ STRANE SME ZÍSKALI INÉHO." __ Keď pred mnohými rokmi (cca 1997) vysielala tento film Markíza dostal som info aby som si ho pozrel, keďže mal byť údajne z prostredia vikingov. A aj keď v ňom nakoniec žiadne lode s dračími hlavami a divokí barbari s rohmi na prilbách neboli, filmom som nijako výrazne nebol sklamaný. A predsa len ako upozorňuje už úvod filmu, jedná sa o takmer 1000 ročnú legendu, takže pravda možno bola vzdialená niekde za najbližším fjordom. Za pomerne univerzálnym názvom sa však skrýva parádne dobrodružstvo, zo začiatku s mierne ošúchaným príbehom, ktorý sa postupne vydáva svojou vlastnou originálnou cestou s radom mytologických prvkov aby vyvrcholil vo finále, aké sa len tak nevidí. To všetko za prispenia pôsobivej kamery, naturalistického prístupu réžie a dobre vybratého obsadenia (krvilační Čudovia sú naozaj desiví). Už len nominácia na Oscara potvrdzuje, že medzi tými desiatkami rovnomenných filmov patrí tomuto ,,Stopárovi" jedno z popredných miest. (211. hodnotenie, 24. komentár k filmu) (13.12.2011)

Příběh je možná trošku jednodušší, ale to ostatní nemá skoro žádnou chybu. V první řadě je to nádherná, severská krajina, u níž jsem se tedy opravdu okem pokochal a poté také fakt, že osazenstvo tohoto příběhu o krvavé pomstě, na mě působilo po celou dobu trvání velmi věrohodně. Byli to prostě takový "krasavci", jací se možná v těchto končinách tehdy opravdu vyskytovali a teď mám na mysli hlavně loupeživou bandu Čudů, tam byl vyloženě jeden dobrák, vedle druhého! Nad úplným koncem jsem přivřel jedno oko a napálím s čistým svědomím za čtyři, protože hlavně co se týče nelítostné, mrazivé přírody, hezčí film už jsem dlouho neviděl. (30.06.2014)