So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
To, že sa záver bol ako z telenovely, pár nedotiahnutých scén ma nedokázalo odradiť z pocitu, že som videl napätím, emóciami a kvalitným dobrodružným spracovaním nabitý, strhujúci snímok o ceste, ktorú treba vidieť. A určite sa k nemu rád vrátim. Navyše aj herecké podanie Bernharda Bettermanna ma zaujalo, čo sa pri nemeckých výkonoch nestáva často. 85%. ()
Překvapilo mě, jak málo emocí v tom filmu bylo, a jak moc nereálně místy vypadal. Za setkání na mostu dávám oba palce nahoru, ale jinak nic extra. Celou dobu jsem si říkal, jak by to vypadalo, kdyby "Bílé peklo" (stupidnější název už náš distributor ani vymyslet nemohl) natočil dejme tomu J. J. Annaud, který by sibiřská panorámata, jejich faunu i floru a hlavně mysl hlavního hrdiny balancující na hraně příčetnosti a šílenství využil naplno. A možná že by si odpustil i ty zbytečné vsuvky s čekající rodinou. Skoro 2,5 hodiny nudy. ()
Mohl to být výborný film. Má silný námět - podle skutečné události. Kamenem úrazu se ale stala jeho délka. Buď měli tvůrci natočit raději seriál, protože zajímavého materiálu by se našlo jistě dost, nebo měli film minimálně o půl hodinku zkrátit. Začátek má spád, poutavou výpravu, slušnou hudbu, vcelku dobré herecké výkony. Bohužel po útěku z pracovního tábora začíná být film místy až nezajímavý. Pasáže „Divoká řeka“ a hlavně „Tanec s vlky“, které jsem si sám nazval podle filmů, které mi připomínaly, jsou nejen nudné, ale působí dost vykonstruovaně. Navíc mi u hlavního „záporáka“ chyběla motivace. Ale nic se nemění na tom, že první hodina filmu je téměř výborná. Škoda toho zbytku. ()
Tento filmový opus pripomína niečo medzi Odysseou a Doktorom Živagom ... V zásade by ste ho mali pozerať počas horúcich letných dní ... Toľko kosy a nevľúdneho prodtredia totiž poriadne schladí ...Najväčším nedostatkom ale bola hudba, ktorá mi vzdialene pripomínala filmovú hudbu z čias krutej normalizácie rokov 80-tych ... Aj keď ... ten melodramatický záver tam naozaj byť nemusel ()
Tak tento film sem viděl , protože mi kámoš řekl , že je to dobrej film.Vypadá to , že budu muset kámošovi poděkovat.Nemam rád německý filmy ale tento film je moc dobrej a hlavní hrdina Bernhard Bettermann hraje výborně.Dvě a půl hodiny mi příjemně uteklo a dokonce mi vyhovovala délka filmu a to je co říct. ()
Galerie (43)
Photo © Angel Falls Filmverleih GmbH
Zajímavosti (16)
- Natáčelo se v Německu, Bělorusku a Uzbekistánu. (Terva)
- V roce 2010 němečtí vědci prozkoumávali podrobněji Rostův příběh a k jejich překvapení v něm nalezli mezery tak hluboké a data tak fundamentálně chybná, že uznali, že jeho strastiplná cesta ze Sibiře do Německa se zkrátka nemohla uskutečnit. Bauerova kniha je tudíž od té doby považována za dílo fikce. (Candice)
- Film je natočen na motivy stejnojmenné knihy, kterou napsal Josef Martin Bauer. Kniha vyšla i v ČR pod názvem „Kam až mě nohy donesou“. (Dragoni)
Reklama