So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Tento filmový opus pripomína niečo medzi Odysseou a Doktorom Živagom ... V zásade by ste ho mali pozerať počas horúcich letných dní ... Toľko kosy a nevľúdneho prodtredia totiž poriadne schladí ...Najväčším nedostatkom ale bola hudba, ktorá mi vzdialene pripomínala filmovú hudbu z čias krutej normalizácie rokov 80-tych ... Aj keď ... ten melodramatický záver tam naozaj byť nemusel ()
Nehci nijak shazovat skutečnost, podle níž film vznikl, ale pietní uznání by si ten člověk zasloužil mnohem výraznější. Bauerovu předlohu nepovažuji za nijak dokonalou. Je to pouze literárně velmi jednoduchá (tudíž pro řadového konzumenta velmi čtivá) vyprávěnka o jednom nadlidském výkonu. Jenže tam, kde spisovatel boduje poutavým popisem extrémních situací, do nichž se Clemes Forrell dostává, tam absolutně vynechává scénárista, popř. kolabuje režisér. Z děje, totálně vykastrovaného o ty nejnapínavější, a divácky relativně atraktivní, momenty, nevycucal režisér v krutě přepálené stopáži více, než jednotlivé obrázky, bez emocionálnějších pojítek. Forrell putuje, zažívá chvíle napětí, strachu, akce, ale celkově se zasekává v kolovrátkovém efektu, jež směřuje k jedinému možnému konci. Ten se navíc (počínaje přechodem mostu) stává i přes svou podlézavou kýčovitost jediným opravdovým momentem, z nějž nepadá chlad a jejž je možno uvěřit. Na německý produkt s nálepkou velkofilm si tak divácká obec musela chvilku počkat až do Der Untergang. ()
Trestuhodně nevyrovnaný snímek, který má ohromný potenciál v silném skutečném osudu. Bohužel z něj tvůrci dokázali využít mizivé procento. Pár působivých momentů se zde najde, ale orámování děje zarputilým pronásledovatelem či německou idelickou vesničkou je tak špatně zpracované, že v těchto momentech to klesá na úroveň německých seriálů typu Doktora z Hor. Navíc stopáž je obvzláště po útěku těžce nadsazená a Bílé Peklo ztrácí veškerý tah na branku. Naštěstí jako celek to tak špatně nepůsobí a minimálně o průměrný film se jedná, byť bych ho raději viděl zpracovaný formou dokumentu, spíše než-li takto rutinérsky natočenou záležitost se spoustou "ale". ()
Je to spíše tak na 3 a půl, protože emočně i filmařsky skvěle zvládnutou uvodní hodinku střídá nudnější a překvapivě neoriginální část, která za nastavenou laťkou trochu zaostává. Uprchnuvšímu Forellovi jistě budete držet palce a mírumilovní ruští soudruzi se vám určitě budou protivit, ale aby si divák při sledování filmu hryzal nehty napětím, to opravdu ne. Na to tohle ambiciózní válečné drama, které spíše než na příval akce sází na zobrazení vytrvalosti a lásky těch dobrých nebo naopak krutosti a malichernosti těch zlých, i přes velkou snahu ještě nemá. ()
Vhodné shlédnout, když venku zuří třicetistupňová vedra a vy se koupete ve vlastním potu. Tohle je tak mrazivý film, že vás to až přikove. První hodina byla neskutečně napínavá, podmínky v zajateckém táboře, pokus o útěk, to vše naprosto skvěle podtrženo dokonalou orchestrální hudbou. Po útěku film mohutně ztrácí na napínavosti a začíná se rozlézat. Jestli tvůrci chtěli popsat řadu let strávenou na útěku tím, že prostě do každého políčka musí nacpat alespon kousek děje, tak se jim to prostě nepovedlo. Některé dějové zvraty (s dvěma lovci) tam vůbec být nemusely, dějová linka s idylickou vesničkou v Německu je tam zbytečná taktéž, nebo předělat. Zbytek filmu je vytvořen mistrovsky a někdy jsem byl tak napnutej, že jsem pomalu ani nedýchal. Závěr na mostě je pak dovršením. Druhý závěr u kterého ukápne slza drahé polovičce se my "drsní" chlapi můžeme jenom zasmát. I tak s chutí doporučuji! 75% ()
Galerie (43)
Photo © Angel Falls Filmverleih GmbH
Zajímavosti (16)
- Na záběru, kdy se Forellova dcera dívá na mapu je chyba. Atlas do kterého se dívá mohl být vytisknut až po roce 1991, protože v něm jsou vidět hranice států, které dříve byly součástí SSSR, jako například Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko atd. (Musak)
- V roce 2010 němečtí vědci prozkoumávali podrobněji Rostův příběh a k jejich překvapení v něm nalezli mezery tak hluboké a data tak fundamentálně chybná, že uznali, že jeho strastiplná cesta ze Sibiře do Německa se zkrátka nemohla uskutečnit. Bauerova kniha je tudíž od té doby považována za dílo fikce. (Candice)
- Natáčelo se v Německu, Bělorusku a Uzbekistánu. (Terva)
Reklama