Tetsuo

Je to jistě pozoruhodná vzpoura konvencím tradičního vyprávění, která zejména prvních patnáct minut, ve strhujícím rytmu cyberpunkové muziky a nesvázaného časoprostoru, slibuje velké extravagantní věci. Jak se ale zpočátku jedná o formálně zábavnou hovadinu, postupně Cukamotův bizarní surrealismus zcela vzdává snahy o zajímavé vedení pozornosti a film se stává ultrabéčkovým shitem vhodným leda pro jedince s úchylnými sexuálními choutkami nebo s velmi zvláštním smyslem pro humor. Kdyby nám bylo v podobném stylu servírováno hororové komornější drama o člověku, který se musí se svým železným osudem sám vyrovnávat, mohla to být perla nezávislého filmu, takhle je Tetsuo neskutečně tupý a pouze falešně rafinovaný, vyloženě zmrvený formální i příběhový potenciál. (16.03.2017)

Na to, že jde o poloamatérský snímek filmařského samouka, jde o překvapivě vyzrálé dílo, které sice zvysoka kašle na pravidla vyprávění, ale umí jej nahradit vlastním sevřeným systémem s jednotnou vizualitou. Zásadní otázkou zůstává: je to film o dospívání (viz vymačkávání kovového akné a samovolná erekce s fatálními následky)? :) (07.08.2017)

Ty Japonce to nepochybně baví. Biomechanická nákaza, nekompromisní přeměna a ženská nenasytnost ve všech formách. Vynikající hudba se prolíná s těžkou, nicméně výbornou experimentální režií a stejně těžkou linií příběhu. Tsukamoto mi přijde jako takový japonský Švankmajer, který si to ovšem dělá hooodně po svém. Atmosféra i nekontrolovatelná situace proměny stále skvěle graduje. Nelehká ovšem velmi kvalitní podívaná. (28.01.2013)

uff tak tomuto hovorim zbesila jazda. som si vedomi, ze tato porcia nemusi chutit kazdemu, ale ak sa vyzivate v ultra undergroundovej zabave nabitej sialenym zvukovym podmazom, v skvelom hudobnom doprovode, vynikajucej kamere, zrychlenych zaberoch alebo vam sedi atmosfericky dej, netradicne prvky, uchylnost, perverzita, tetsuo je to prave pre vas. skutocny zazitok vidiet prerod obycajneho cloveka v kovove monstrum heh. (21.09.2007)

Hodně bizarní surrealistická groteska o proměně člověka v chodící šrot se jistými prvkami dotýká i sci-fi a horroru a oplývá originální, nezaměnitelnou atmosférou, která plyne z temné černobílé atmosféry, industrialního prostředí, kakofonické hudby a experimentálního střihu. Jen si nejsem jist, když jsem se u mnoha scén hlasitě smál jako u komedie, zda to tvůrci chtěli, ale u té nečekaně groteskní až absurdní akce se spoustou přibývajícího zhoubného šrotu to prostě nešlo jinak a dá se říct, že jsem se skutečně svérázně bavil. Bohužel zdaleka ne po celou dobu – i vzhledem ke chabě rozvinutému ději (přestože jistá gradace stále více ab absurdum tu je) mi totiž 67 minut připadalo zdlouhavých a poslední třetina už hůře stravitelná. Nedivím se, že je Tetsuo ve své oblasti tak slavný, ale protože takřka okamžitě začne vybalovat před divákem svou hlavní zápletku, nějaké větší pohlcení do děje se znalostí pozadí a bližším seznámením se s postavami tu nefunguje a pro mě zdaleka nedosahuje zážitek např. z Cronenbergovy Mouchy (taky s nečekanou proměnou člověka). Sledovat víc než hodinu jednu samoúčelně a izolovaně rozvinutou bizarní zápletku, byť obohacenou o sbírku pár dalších absurdních nápadů, mě ke konci už dvakrát nebralo a k větší než jednorázové trojhvězdičkové spokojenosti nestačilo. [60%] (06.04.2024)