poster

Ústav

  • Velká Británie

    Asylum

Romantický / Drama / Thriller

Velká Británie / Irsko, 2005, 99 min

Režie:

David Mackenzie

Kamera:

Giles Nuttgens

Hudba:

Mark Mancina

Producenti:

Mace Neufeld

Střih:

Steven Weisberg

Scénografie:

Laurence Dorman

Kostýmy:

Consolata Boyle
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $375,403Tržby Celosvetovo $1,644,363(28.11.2008)

  • Falko
    ***

    Uznavam, ze na jednej strane sa film vliekol pomalym tempom, ale bol som velmi zvedavy, ako sa skonci. Film o zene, ktora sa zamiluje do nebezpecneho muza, ktory brutalne zabil manzelku a odpykava si trest v ustave pre zlocincov bol pre mna plny nelogickych zmyslani hlavnej hrdinky Stelly v podani Natashy Richardson. Ian McKellen si tu zahral pouzijem asi tvrde slovo slizkeho dozorcu ustavu, ktory si doslovne vychutnaval nestastie Stelly a Jacka, teda pripominal mi trosku Dr. Silbermana z Terminatora 2, ale to bolo samozrejme uplne o niecom inom. Myslim si, ze je o filme uz aj tak dost prezradene. U mna tak na jedno pozretie... 02.09.2008 ______ Natasha Richardson - (Stella Raphael) +++ Martin Csokas - (Edgar Stark) +++ Hugh Bonneville - (Max Raphael) +++ Ian McKellen - (Dr. Peter Cleave) +++ Joss Ackland - (Jack Straffen) +++ Gus Lewis - (Charlie Raphael) +++ Hudba: Mark Mancina +++ Producenti: Natasha Richardson, David E. Allen +++(1.9.2008)

  • klerik
    ****

    Dobrá artovka. Netlačí na pílu ponúka viac náznakov než odpovedí, ale možno práve preto dokáže udržať pozornosť aj vtedy, keď rozoberá ošúchanejšie témy. Dobová atmosféra dodáva témam okolo duševných porúch uveriteľnosť a vôbec nevadí, že samotné liečenie vo filme vlastne neuvidíte...(8.9.2016)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(14.2.2006)

  • Lennnnna
    **

    Cože? Cože? Cože? Dobrá, začátek bych ještě chápala, mě přivézt do cvokhausu, kde mi budou společnost dělat buď právě ti cvoci nebo sterilní paničky, jejichž největším vyvrcholením dne jsou debaty alá "aby ta kapela na našem plese nehrála příliš hlasitě, ba spíš potichu", pravděpodobně bych se také vrhla do náruče prvního ucházejícího magora, kterého bych potkala. Ale to, co se děje pak, nad tím už mi zůstává rozum stát. Ze všech hlavních představitelů se totiž stanou tak trochu monstra a nebohé Natashe Richardson parádně hrábne. Ještě dnes mám z té její chladnokrevné aristokratické vizáže spojené s netečným pohledem, kterým sleduje utonutí svého syna (ooops, teď jsem prozradila něco málo z děje) husí kůži. Naordinovala bych jako lék na nešťastnou lásku, za tímto účelem je totiž Ústav plně funkční:o) Věřte mi, ono vás pak jakékoliv blbnutí hned přejde.(24.8.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace