Howlův kráčející hrad

Za rok 2005 jsou na Oscara za animovaný film nominovány tři filmy...... A i když mě Wallace & Gromit výborně pobavili a Corpse Bride nadchla, to co se ve mně odehrávalo při sledování "Miyazakiho" se stejně nedá s ničím srovnat.... Jako obvykle sice nebudete chvílemi "úplně v obraze", ale to je v Miyazakiho filmech spíš kladem než záporem. To, jak vás dokáže vtáhnout do děje a přemýšlet o něm, to je v animované tvorbě naprosto unikátní. Doufejme, že to není jeho poslední film a pokud ano, pak mu přeju "odchod do důchodu" s Oscarem v kapse..... Tak nakonec to Oscar nebyl, ale důchod naštěstí také ne :) (08.02.2006)

Lamentuju rukama nad hlavou, když mi někdo podsouvá při sledování MÉHO filmu JEHO názory (ahoj, tati :D). Prostě při výtce typu: "Animace jako v Pokémonech" vnitřně vybuchuju a mám takovou zlost, že bych rázem postavil Eifelovu věž ze slaných tyčinek. Proto raději zabořím nos do hrnku čaje a mlčím___ Ale i přes tuto "láskyplnou výměnu názorů" byl Miyazaki pořád se mnou. Jeho nádherné cukrbliky a perfektně vymyšlené postavy, mě meditativně uklidňovali. Možná to bude znít přihlouple a dětinsky, ale jako kdyby vám skrze obrazovku vzkazoval, že zase všechno bude v pohodě. Právě proto mám pro Miyazakiho tvorbu slabost. Jeho filmy jsou nejpoctivějším relaxem a já jsem vždycky rád, když se ho mohu zúčastnit. Bravo! (12.12.2008)

Stejně jako u dalších Miyazakiho filmů mě nejvíce ze všeho očarovala samotná hlavní myšlenka, kolem které se celý příběh odvíjí. Ovšem zatímco Cesta do fantazie přidala kromě úžasně nápaditého příběhu i něco navíc, něco, kvůli čemu jsem byl nucen hltat každý obrázek a sledovat každou další scénu s radostným očekáváním, tak Zámek v oblacích mi svým zvláštním, u animáků opět doslova nevídaným, pojetím a dokonalou propracovaností nedovolil vnímat všechnu tu nádheru nějak více než jen "očima a ušima". To ale nic nemění na tom, že Miyazaki je zřejmě nejlepší animovaný tvůrce současnosti a že Zámek v oblacích je nanejvýš krásný a působivý snímek.. (12.08.2012)

Jak jsme u Miyazakiho zvyklí, velmi neobvyklý příběh s překrásnými animacemi a bezbřehou fantazií. Howl je velice zajímavá postava, kterou objevujete krok za krokem, chvíli se o něj bojíte, pak vás zase štve a přitom mu ani chvíli nepřestanete fandit. Sophie je zase děvče, které najde svůj smysl života, lásku a objeví v sobě neobyčejnou vnitřní sílu. Možná mám pro Miyazakiho příběhy slabost, takže méně jak 5* nemohu dát. (28.10.2005)

Nejromantičtější výtvor Mistrovy fantazie. Zahoďte měřítka kvality, protože tady se létá nad horami, dveře se otvírají do čtyř různých prostorů, všichni hlavní hrdinové mění svá vzezření a pro kouzla se nejde daleko. A svět animovaného filmu je k mé nezměrné radosti zase o jeden malý poklad bohatší. (07.12.2008)