Černá kočka

Strhující herecký koncert Bély Lugosiho a Borise Karloffa. A to je všechno, čím je tento klasický "horor" zajímavý. Vlastně ne úplně, ale k tomu se dostanu. Ti chlápci si to fakt vyloženě užívaj - sice nejsou žádní mistři svého hororu, ale to snad ani ve filmu takového typu nevadí. Oba po sobě metaj těma svýma luxusníma pohledama,které fakt vytrénovali k dokonalosti, Belův přízvuk je fantastickej a Karloff, který je místy opravdu ďábelský, lépe hraje, jak už tady někdo poznamenal. Dohromady jsou opravdu silná dvojice, která se na filmovém platně mohla výdat častěji. Příběh není ničím zajímavý, občas nedává příliš smysl (i když Dráculův strach z koček je fajn), ale jak je krátký, tak to snad ani nemůže začít nudit a celou dobu si to udržuje solidní tempo. Celou dobu tam hraje neuvěřitelně cool hudba (hodně klasika), atmosféra je vynikající, prostředí taky a černobílost tomu taky dost přidává. Přesto ale je to v žánru hororu jen průměr, i když jak říkám, našlápnuto to má slušně, ale pořád je to (dost možná) lepší než Browningův Dracula. 65%. (04.09.2014)

Boris a Bela si vyměňují vražedné pohledy a věty zatěžkané neurčitým východoevropským přízvukem v této prosté variaci na Draculu (resp. Nosferatu). Přes snahu o humor, včetně jednoho nezvykle vyzrálého momentu žánrové sebereflexe (novomanželé parodující svého hostitele), jde spíše o film úsměvný než vtipný a spíše kouzelně naivní, než mající nějaké kouzlo. 60% (04.08.2011)

Tady zaujme jen setkání dvou hereckých hvězd hororových snímků třicátých let - Bela Lugosi a Boris Karloff (rituály doprovázené otřepanými frázemi („cum granulo salis") pronášenými v šišlavé latině. Jinak se jedná o docela nezajímavou podívanou. [4/10] (Universal) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: Edgar G. Ulmer, Peter Ruric podle povídky Černý kocour Edgara Allana Poea /// Kamera: John J. Mescall /// Hudba: James Huntley, Heinz Roemheld /// Nepůvodní hudba: P. I. Čajkovskij, F. Liszt) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (27.03.2010)

Lahôdkvé obsadenie v zlatých časoch hororovej tvorby štúdia Universal. A aj tak to na mňa nefungovalo ako iné časom preverené klasiky. Scenár mi pripadal aj na dobu svojho vzniku príliš preplácaný a nechcene smiešny. Satanské rituály so smiešnymi pseudolatinskými frázami na mňa akosi nefungujú (cum granulo salis!). Čakal som iné, menej okázalé vyústenie príbehu. (27.05.2012)

Nejpozitivnější a nejpříjemnější stránkou filmu je, že kromě názvu a záměrného čistě ekonomického odkazu na autorovo jméno (obojí, jak sám režisér přiznává, využili jen proto, aby přitáhli do kina lidi) nemá tenhle film se stejnojmennou povídkou E. A. Poea nic společného. Místo adaptace zřejmě nejfilmovanější Poeovské povídky, se tak dočkáme silně atmosférického napínavého snímku s hodně silným historickým ukotvením a pozadím. Atmosféra snímku, obzvláště ke konci, se dá skoro ždímat. Paradoxně se o ni zrovna dvakrát nezasluhují hned dvě herecká žárnová jména. Pravda, Karloffův ksicht a výraz v tomto filmu je tak démonický, že by se z něj opotila prdel i Pinheadovi, kazí si to ale zbytečným pomrkáváním a odkazováním na své slavné Frankensteinovo monstrum (ať už jde o pohyby nebo přímo ukázkovou citaci hned v prvním záběru s ním). Lugosi je prostě strašný herec. Pokud je zabírán z boku a není středem zabíraného obrazu, jsště to jde, ale jakmile je zabírán zepředu a je v záběru jen on, člověk by si až ucvrnkl smíchy do kalhot. Naštěstí se o kvality filmu přičiní výborné interiéry domu, v němž se valná část filmu odehrává, zajímavé herecké obsazení (Lucille Lund je snová) a temnětemná pointa. (23.03.2016)