La Grande Lessive (!)
The Big Wash
Veľké pranie
Režie:
Jean-Pierre MockyKamera:
Marcel WeissHudba:
François de RoubaixHrají:
Bourvil, Roland Dubillard, Francis Blanche, Michael Lonsdale, Jean Tissier, René-Jean Chauffard, Alix Mahieux, Karyn Balm, Jean Poiret, Henri Poirier (více)Obsahy(1)
Středoškolský profesor Armand Saint-Just zjišťuje, že jeho studenti na přednáškách nejsou soustředění. Ukazuje se, že na snížení jejich pozornosti má špatný vliv dlouhodobé sledování televizní obrazovky. Saint-Just se peticemi a přesvědčováním rodičů studentů snaží odlákat je od televize, všechno ale zůstává bez výsledku. Velmi svérázným způsobem bere řešení situace do vlastních rukou...
Komedie VELKÉ PRÁDLO byla natočena v režii Jeana-Pierra Mockyho a jednalo se již o třetí spolupráci režiséra s Bourvilem, stejně jako s dalšími herci. Jízlivě satirická a ztřeštěná komedie, vzniklá na základě Mockyho vlastního scénáře, nepatří sice k nejlepším francouzským veselohrám, nicméně právě Bourvilova účast jí zajistila diváckou pozornost, nemluvě o tom, že téma zhoubného vlivu sledování televize u dětí má dnes ještě větší platnost než v době vzniku filmu před čtyřiceti lety. Film byl natáčen na jaře 1968 v pařížských ulicích, ale především v ateliérech Eclair a Epinay-sur-Seine. Ve francouzských kinech proběhla premiéra 15. listopadu 1968.
(argenson)
Recenze (12)
Profesor Armand Saint-Just (Bourvil) už má plné zuby toho, že jeho žáci spí na hodinách. Příčinou této neaktivity je televize a fůra času, kterou před ní děti tráví. Narozdíl od svých kolegů, kteří se snaží vliv televize tlumit různými peticemi, přejde Saint-Just k radikálnějším činům a spolu s několika dalšími se rozhodne ničit televizní antény pomocí speciálního roztoku...Je opravdu vidět, že Velké prádlo pochází od tvůrců komedie Přátelé kopretiny. Opět je v centru dění anarchistická skupinka snažící se svérázným způsobem napravit nějaký společenský jev a opět po ní dychtivě, avšak neúspěšně pase policie (komisař a jeho nohsledi jsou dokonce obsazeni stejnými herci). I gagy se pohybují v podobném duchu nadsázky, avšak díky hudbě na mě filmy působily trochu jinak. Zatímco flétny Gérarda Calviho dávaly Přátelům punc jisté poetičnosti, zde s dravým motivem Francoise De Roubaix film vyznívá o trochu více crazy. Každopádně je škoda, že se na tento snímek zapomnělo, přináší totiž jednu z mála příležitostí vidět Bourvila v trochu jiné roli než typického dobráčka. ()
Tři * za hodně bláznivý a netradičně nekorektně tematicky laděný film a ta čtvrtá je za skvělý původní dabing Filmového studia Barrandov dabing pro ČST Praha 1975, ve kterém září zejména Eduard Cupák, Miroslav Moravec a Oldřich Musil (jehož hlas k nám promlouval například z bezhlavého rytíře Pekoty). Výrazný a výborný hudební podkres. ()
Nevšední film, tématem ale aktuální i po více než čtyřiceti letech. Mocky nikdy netočil "normální" filmy, ale zatímco Přátelema kopretiny jsem se horko těžko prokousával, tady jsem se na mnoha místech opravdu bavil. A to nejen díky Bourvilovi, zaujala mě například Alix Mahieux jako potřeštěná paní Delaroque. ()
Francie má užasný náměty a dokáže je i dobře zpracovat. Já obdivuji Bourvila v jaký kondici se ve filmu necházel, leckterý mladší kolega by mohl závidět. Místy byl humor nedotažen, třeba Bourvil jak mluvil "zezhora" v tv to vypadalo hrozně komicky, ale nebyl ani detailní záběr natož aby se ta scéna nějak rozvedla. ()
Pokud by si to někdo náhodou pamatoval, tak radši přiznávám, že Velké prádlo jsem už měl jednou ohodnocené bídnou jednou hvězdou. Bylo to staré neaktulizované hodnoceního z počátku mého působení na csfd, z doby kdy jsem ještě ani moc nevěděl co čekat. A tak jsem ho radši smazal a podíval se znovu, ačkoliv by mi to rozhodně hlavní hrdina této rozverné komedie nejraději vypojil a poradil ať jdu místo civění do obrazovky odpočívat ať jsem ráno čilý. No, celkově kdyby nic jiného, tak hlavní postavu a skvělé podání pana Bourvila jsem si určitě celkem užil. Stejně jako v Nezbedném farníkovi zde režisér Mocky Bourvilovi dal příležitost předvést se v netypické poloze krapet úlisného človíčka, který jedná lehce za hranicí zákona, ale sám žije vtom, že jedná v naprosto šlechetném zájmu a je v něm i kus milosi a dobroty. To pan Bourvil skvěle zahrál a ačkoliv se rád koukám na obrazovku, tak jeho pana Saint-Just jsem si docela oblíbil. Ne tak jeho parťáka Francise Blache, který mě v předchozích režirových filmech Přátelích kopretiny a hlavně již zmíněném Velkém farníkovi docela bavil, ale zde mi v obsazení tak nějak podivně trčel a svou polohou sukničkářského ustrašeného zubaře mě spíš otravoval. A co hůř, Mocky si opět neodpustil nekonečné grotestní nahánečky policistů, které určitě lépe fungovaly v Nezbedném farníkovi. Zde se nejenom opakovaly,ale hlavně zabily perfektní nadčasový námět o likvidaci televize, která žáky únavuje a působily spíš jako primitivní vata, hlavně ve druhé půlce, té první bych dal víc hvězd. Takže i přes pěknou uvolněnou atmosféru, skvělého Bourvila a vynikajcí hravou hudbu Francoise de Roubaixa (jedu ji furt dokola!) vidím hodnocení jen na lepší tři, páč se z toho dalo tak nějak dalo vymáčknout mnohem víc a nakonec mám dojem, že více prostoru než bojovníci proti televizi dostali naopak jejich pronásledovatele. Ale v našich končinách jde o docela raritní kousek s rovněž raritním dabingem (i raritně obsazeným - Cupák - Bourvil? Ale na konec to fungovalo) a docela jsem si sledování užil. ()
Reklama