Služka

Čas od času se stane, že mě nějaký film nebo seriál zasáhne na citlivých nervových zakončeních, protože to vůbec nečekám a nestihnu si připravit defenzívu. Tady se sešel výborný scénář s výbornou režií a s fantastickým obsazením, protože obsadit Andie MacDowell a Margaret Qualley do rolí matky a dcery byl tah, který celou tuto záležitost poslal ještě o hvězdičku výš. Nestává se mi často, aby do mě téměř každá epizoda nějakého seriálu dokázala napumpovat takovou dávku bezvýchodného zoufalství, ale tady se to opravdu povedlo.V krátké době jde už o druhou záležitost od Netflixu, u níž si nemusím stěžovat na otravné kvóty, politickou korektnost a přemíru patosu, jen váhám nad jejím žánrem. Drama/ Komedie? No, nevím, větší depresi ve mně vyvolala jen četba Zolova Zabijáka. Postavě Alex jsem i přes její přešlapy vytrvale fandil, a to znamená, že mě tvůrci dokázali vtáhnout do děje. Skvělá záležitost, na kterou se mi nedívalo příliš snadno. / Poučení: Pokud máš slabé nervy nebo sklon k depresím, podívej se radši na něco lehčího. (18.04.2022)

No, už po úvodní epizodě můžu, myslím, prohlásit, že tento seriál bude zřejmě vcelku depresivní záležitostí. Tomu, s čím se potýká hlavní hrdinka, se říká hrát se špatně rozdanými kartami. Naděje na lepší budoucnost je navíc v nedohlednu, protože to, co není špatně vinou druhých, si Alex zhorší vlastními chybnými rozhodnutími. Pilotní díly seriálů obvykle hodnotím třemi hvězdičkami, ale v tomto případě to šlo s hlavní hrdinkou z kopce takovým způsobem, že jsem musel přidat čtvrtý kousek. / Poučení: Když se ti hroutí život a všechno se ti rozpadá pod rukama, buď si jistý, že se to ještě zhorší. (15.04.2022)

Milovníci akčního žánru a diváci, kteří jsou už otráveni nezdolnými ženskými hrdinkami, jichž je v poslední době víc než jarních kuřátek, si asi seriál úplně neoblíbí, ale já, přestože jsem odpůrcem kvótovacího systému, politické korektnosti a genderové rovnosti za každou cenu, jsem zatím velmi spokojen. Alex je totiž bytostí po čertech sympatickou, její příběh není žádnou přeslazenou záležitostí (právě naopak), a jako drama to na mě moc dobře funguje. / Poučení: Vždy plať za poskytnuté služby. (15.04.2022)

I přes nečekaně optimistický závěr (na místní poměry) nevidím další vývoj příběhu ve světlých barvách. Což o to, kdyby šlo jen o partnerské záležitosti, to by ještě šlo (ale ani tak bych příliš nedoufal), jenže tvůrci zapojili do děje i mocný Systém se všemi jeho Vogony a jejich barevnými formuláři, takže pouhý jedinec nemá šanci. Margaret Qualley a Andie MacDowell jsou skvělé a na jejich společné scény se vyloženě těším. / Poučení: Pokud máš stodolu, zkontroluj, zda v ní nemáš umělecké dílo vysoké hodnoty. (15.04.2022)

Tento seriál si mě nějak záludně získal, protože bych jinak podobnou epizodu ohodnotil jen třemi hvězdičkami. Tempo ani samotný děj nebyly zvlášť výrazné, ale přesto jsem se u dalšího Alexina přešlapu docela bavil. Asi mě zhypnotizovali. Každopádně jsem náhle pocítil intenzivní radost nad tím, že nejsem movitým jedincem (sic!), a nemusím se tak obávat, že mi cizí lidé začnou zcela otevřeně vyjídat lednici a krást (taktéž otevřeně) kašmírové svetry. / Poučení: Zakládáš si na soukromí? Uklízej si sám. (16.04.2022)

Tak jo, minulé Díkůvzdání je minulostí stejně jako poklidnější děj a v páté epizodě už Alex zase schytává od života jeden kopanec do žeber za druhým. Pokud bych věřil v nějakou vyšší moc, řekl bych, že ji hlavní hrdinka musela neskutečně vytočit ještě jako embryo, nebo musí v téhle všemocné entitě svým zjevem vyvolávat bezbřehou nenávist. Protože ale v nic podobného nevěřím, musím konstatovat, že to má Alex neustále posraným navrch. / Poučení: Důkladně zamykej. (16.04.2022)

Zpočátku jsem si myslel, že jde o běžný seriál, teď ve mně s každou další epizodou sílí přesvědčení, že jsou jeho tvůrci partou bestiálních sadistů, kteří si své zvrácené choutky vybíjejí na postavě hlavní hrdinky. A aby trpěla co nejvíc, dopřejí jí občas okamžik štěstí a radosti, po němž následuje návrat do inkviziční mučírny. Tím chci říct, že jde o velice povedenou záležitost, na niž se ale paradoxně nedívá úplně nejlíp. / Poučení: Pozor na následky dětské oslavy. (16.04.2022)

No, rozhodně se nedá říct, že by příběh postrádal vývoj. Naopak, divák může sledovat, jak se deprese vyvíjí přímo před jeho očima v ještě větší depresi. Do konce seriálu zbývají ještě tři epizody, šťastný závěr v žádném případě neočekávám, takže už začínám tipovat, jakým způsobem to Alex skoncuje. Cha! A já bloud si myslel, že mám v životě problémy. Proti téhle směsici ohavných okolností a špatných rozhodnutí si žiju jako v bavlnce. / Poučení: Majetek je pomíjivý, příliš se na něj neupínej. (17.04.2022)

Vůbec jsem nečekal, že bych se při sledování této depresivní bezvýchodnosti mohl od bránice zasmát, ale stalo se. Regina terorizovaná malým vetřelcem byla totiž dokonalá a její flekatý outfit všechno doladil k dokonalosti. To bylo parádní osvěžení před následnou, očekávanou vlnou bezútěšnosti. V tomto seriálu opravdu platí Murphyho zákon o tom, že když se něco může pokazit, pokazí se to, když se nic pokazit nemůže, pokazí se to, a tvůrci k tomu přihodili ještě své vlastní pravidlo- každé chybné rozhodnutí tě bude pronásledovat, aby tě nakonec kouslo do zadku. Velmi, velmi citelně. / Poučení: Bez peněz na benzínku nelez. (17.04.2022)

Tak teď jsem na vážkách. Tvůrci dokázali v deváté epizodě naředit bezútěšnou atmosféru a depresivní děj čímsi novým, něčím, co se ve mně snažilo vzbudit pocit opatrného optimismu, ale já jim nevěřím. Samozřejmě, viděl jsem to jasné světlo na konci tunelu, ale nechtělo se mi k němu běžet po pražcích, protože mám podezření, že se jedná o čelní reflektor plně rozjetého vlaku. Klidně si myslete, že jsem paranoik, ale potom, co se Alex ocitla po všech strastech v osmi dílech zpět v bodě nula, uvěřím v obrat k lepšímu až potom, co za seriálem vyjedou finální titulky. / Poučení: Nic nevyhazuj. Nikdy nevíš, kdy to budeš potřebovat. (17.04.2022)

Já tedy příliš nefandím šťastným závěrům filmů a seriálů, protože je to většinou štěstí za každou cenu a divák může přímo cítit, jak moc tvůrci tlačili na pilu, aby splnili většinová očekávání. Tento seriál byl pro mě výjimkou; tady jsem si šťastný konec přál, a kdyby to nebylo možné, bral bych i takový, v němž bych našel alespoň malý záblesk optimismu. Margaret Qualley hrála Alex takovým způsobem, že se mi dokázala dostat pod tu cynickou slupku, kterou se chráním před každodenní realitou, a já jsem jí její roli dokonale "sežral". / Poučení: Jdi si za svým snem. (18.04.2022)