Maso a krev

Paul Verhoeven se nezapře. Jeho první "velký" film je natočen se skvěle zobrazenou dobovou autentičností, i přes svou délku ani na okamžik nenudí a herecké obsazení je přesné - sedí do charakterů zúčastněných postav. Je (na svou dobu určitě) velice odvážný, ba přímo dráždivý - a právě v tom vidím charakteristický podpis režiséra snímku. Postavy nejsou černobílé, jednají podle vlastních potřeb a chtíčů, nejsou tu k vidění přehnaně šablonovité postavy typu hodný princ nebo zlý grázl bez špetky citu. Film mě dokázal vtáhnout do děje, umožnil prožít si dobové dobrodružství s hlavními postavami, mnohé scény přímo nadchly a překvapily nezastíranou reálností. Mnohé také potěší mužské oko (obzvláště fanoušky J. J. Leigh). Příběh je kvalitní a nic neopisuje, hudba výborně dokresluje atmosféru, kostýmy i prostředí, kde se vše odehrává, jsou nádherné, překvapivě dobrý film. Zajímavé, že jsem o něm dvacet let vůbec nic neslyšel... (12.04.2006)

Zábavně cynický, naturalistický a vynalézavý historický krvák plný amorálních postav, sexu (pozoruhodné znásilnění Jennifer Leigh) a krve a také velmi nápaditého dobývání středověkého hradu zahrnující jak DaVinciho válečný stroj (dřevěný obrňák s výsuvnou lávkou), tak biologický útok (morem nakaženou mrtvolou vystřelenou katapultem). Škoda jen, že to na mě nepůsobilo tak velkofilmově, jak by podobný film měl. (10.03.2008)

Pořádně šťavnatý flák syrového masa nakládaného v takřka průzračné krvi. Těžistě avizované drsnosti Verhoevenova pseudo-historického filmu nespočivá tolik ve scénách explicitního násilí (jako že i to je zde přítomno v množství větším než malém), nýbrž v postavách samotných. Ty jsou totiž opravdu jen "maso a krev" - o slušném stolování nikdy neslyšely, sex si vynucují násilím a problémy řeší pomocí zbraní. Vyšší cíle neexistují, jste buď živí nebo mrtví, máte plné stoly jídla nebo strádáte v zabláceném tábořišti. Na černé a bílé rozděluje scénář charaktery až v samotném finále, které tak již odkazuje na klasická pravidla žánru a je snadno předvídatelné, což se naštěstí nedá říct o ději předchozím, jehož síla spočívá právě v neotřelosti a neodhatelnosti dalšího vývoje událostí. Zaskočí akorát některé konverzační scény, kdy Verhoeven z neznámého důvodu přepíná do divadelního režimu, ve filmu působícího značně strojeně. Co na jeho režii naopak potěší, je velice zajímavé, dynamické vedení kamery (akorát samotný obraz nevypadá nejlépe, bůhví na jaký materiál to bylo točeno). ..Tenhle krvavý biftek, kořeněný atmosferikckou hudbou Basila Poledourise zkrátka chutná náramně dobře a nevidím důvod, proč je alespoň nezkusit ochutnat. Dobrou chuť...90% (12.04.2008)

MASO A KREV je prvním americkým filmem Paula Verhoevena, na kterém je ale vidět, že ho v zahraničí natočil proto, že mu na takový scénář nikdo z domácích producentů nechtěl dát peníze. Zatímco ve své americké tvorbě bořil mýty a řetězil atrakce, v evropské se více věnoval postavám a vyprávění příběhu, což je patrné i na španělsko-americkém koprodukčním počinu, ve kterém sice stále jde o postavy a příběh, ale akce je motivována kompozičně (celý závěr)._____ Nechybí Verhoevenova oblíbená témata, která jsou již vyjádřena v samotném názvu (násilí a sex má ale společenský charakter, není samoúčelné); mužská postava trpí božským komplexem a je blouznivá, žena je stejně chytrá a silná jako muži - ze znásilňované se stane znásilňovatel; náboženská symbolika v podobě nasvícení postav snímaných z podhledu je patrná i v obsahové rovině, kdy jsou "hrdinové" vedení sochou svatého; postavy nejsou černobílé - vzdělaná a ušlechtilá panna se projeví jako zrádná děvka, násilník a vůdce zase jako muž se smyslem pro (morální) spravedlnost; dějinný vývoj nikdy nekončí._____ Pokud se dá tvorba "(o)bludného Holanďana" vnímat jako jedna obsáhlá kniha, kdy každou kapitolu tvoří jeden film, kdy americký zrcadlí jiný evropský, pak MASO A KREV je pokřiveným odrazem televizního, dobrodružného a zábavného seriálu FLORIS. Je příznačné, že zatímco FLORIS byla první spolupráce Verhoevena s Rutgerem Hauerem, který byl do role vybrán kvůli své fyzičce, MASO A KREV je jejich spolupráce poslední (po 4 filmech). Hauerovi se nezamlouvala prezentace ústřední postavy, protože chtěl na americkém kontinentu prorazit jako hlavní kladný hrdina... což si splnil ve stejném roce JESTŘÁBÍ ŽENOU. A Verhoevenovi se zase splnil sen natočit dobrodružnou dobovou fantasy podívanou, ve které by neztratil dotek s domovem, ale prorazil i v zahraničí. I když málo známé dílo známého režiséra, MASO A KREV se může postavit vedle BARBARA CONANA (k oběma složil hudbu Basil Poledouris). 9/10 (22.01.2007)

Aby bolo jasné, tých pár zdanlivých prešľapov je tam schválne. A úsmev, ktorý budia, tiež budia schválne. Pretože stredoveké sú len kulisy a kostýmy, nie téma. Témou je Agnes, ktorá, akokoľvek univerzálna, práve v nich vyniká najlepšie a v podaní Jennifer Jason Leigh nemá jedinú chybičku. Takto vnímaný ju nemá ani celý tento vrchovato zábavný Flesh+Blood. (26.09.2016)