Trojská válka

Zajímavý nápad zobrazit Parida jako největšího padoucha z celé války je zde doveden k dokonalosti. Téměř vše sedí, Homér (pokud žil) se nemusí v Elýsiu stydět za toto zfilmování svého eposu. Steve Reeves jako Aineias je ve filmu představen jako Herkules no. 2, což mi vyhovuje. Kdyby film neměl lacinné kulisy tak dám plný počet. Takhle jsou to jen lepší 4*. (28.04.2016)

Tento sandálový film začína v desiatom roku trójskej vojny, na rozdiel od Pettersenovej Tróje sa odohráva až po smrti Hectora, Paridovho brata, ktorý zahynul v súboji s Achillom. Hlavným hrdinom filmu je Aeneas, jeden z obrancov obliehanej Tróje, ktorý je kladnou postavou, čo nemožno povedať o Paridovi, ani Helene, kvôli ktorej došlo k vypuknutiu trójskej vojny. Aeneas bojuje nielen proti Grékom, ktorí obliehajú Tróju, ale aj proti Paridovi, ktorí naňho žiarli. Aenea stvárnil údajne Schwarzeneggerov a Staloneho idol, kulturista a herec Steve Reeves. Vo filme uvidíme aj trójskeho kráľa Priama, jeho dcéru a veštkyňu Kasandru, spartského kráľa a Heleninho manžela Menelaa, jeho brata Agamemnona, či hrdinu a vynálezcu trójskeho koňa Odyssea. Film končí dobytím Tróje, narodením Aenehovho syna a smrťou jeho ženy – Hectorovej a Paridovej sestry Kreúsy, ktorá zomiera pri pôrode a útekom Aenea z horiacej Tróje. Dočkáme sa aj trójskeho koňa, ktorý vyzerá celkom slušne a pomocou ktorého sa Grékom (Achájcom) podarilo dobyť Tróju. Ináč, Aeanes sa po úteku z Tróje usadil v Taliansku, je považovaný za predka legendárnych zakladateľov Ríma – dvojičiek Romula a Rema, teda za praotca Rimanov. Jeho životné príbehy spracoval Vergílius v epose Aeneas. Predstaviteľ Aenea herec S. Reeves si v tom istom roku zahral aj Romula v ďalšom sandálovom filme, tentokrát o založení Ríma, Romulus a Remus. Podobne ako v Pettersenovej Tróji, ani v tomto spracovaní trójskej vojny, bohovia nezasahujú do jej priebehu. Film ma síce chvíľami nudil, ale myslím si, že na svoju dobu ide o slušne odvedené remeslo. (20.10.2010)

Vždycky jsem si říkala, jestli může být Ilias ještě v horším provedení než nám předvedla Troja se znásilněnou Homérovou bájí, s veskrze otravným Achilleem, který nás obtěžoval ještě v hořící Tróji, sice krásným ale vrcholně nudným Paridem a Helenou jako loutkou, k jejímuž hereckému umění se nemá smysl vyjadřovat. Může... V Troji byl aspoň spor mezi Agamemnonem a Achileem podložen Homérovou bájí ale kde, u Dia hromovládného, přišli na nějaké rozepře mezi Paridem a Aineiem??! Italové si svého hrdinu Vergiliova eposu potřebovali vylíčit co nejheroičtěji, tak protože potřeboval záporáka, a měl to být Trójan, tak máme po dvou záporných Agamemnonech (Troja a Trojská Helena) záporného Parida. K Heleně, je škoda slov - ošklivá, nevýrazná a zlá bestie... vzhledem Andromaché, Kassandra, Helena, všechny vypadaly plus minus stejně, takže uznání snad jen pro Kreusu. A protože jsme přišli o prince Hectora ještě před začátkem filmu, přišli jsme tím o jediného kladného mužského hrdinu (ach pardon, vedle Aineia), takže pro mě strašná nuda, tu legendu o Aineiovi (Leggenda di Enea) snad raději ani nebudu zkoušet. PS: Zachovávám řecký přepis jmen a připojuji, že Aineias byl při čtení Iliady, Aineidy a jejích různých přepisů můj oblíbený hrdina..., takže fakt zklamání. (11.03.2012)

Tyhle staré klasicky točené řecké báje mají prostě něco do sebe, ačkoliv v dnešní digi-době už bohužel ztrácí dost ze své původně velkolepé působivosti. Zajímavě řešený je také výběr ústředních (Aeneas) a záporných (Paris) postav, který má výrazný dopad na děj a celkový divákův zážitek. (Řecká) mytologie je totiž natolik vzdálená a tajemná, že si ji každý může vyložit podle svého a už se nikdy nedozvíme, který výklad je ten správný. Ale nebyli by to Italové, kdyby si v závěru nenadělili vlasteneckou poznámku, která však hezky uzavřela cyklus vyprávění. (05.12.2014)

Nejlepší sandálový režisér Giorgio Ferroni, nejlepší mytologický herec Steve Reeves, plus velký rozpočet. Nemohlo vzniknout nic jiného, než jeden z nejvýpravnějších a nejlepších sandalione (po talošsku) filmů, se spoustou špičkových akčních scény (Ferroniho nejsilnější stránka), které ostatní tvůrci recyklovali přinejmenším v dalších deseti filmech (Giorgio byl bohužel nucen taky, chudáček). Dále je nutné přihodit krásné kostýmy, solidné exteriéry (podezřívám juginu) a zajímavou hudbu (rejža ještě držel psychologického minimalistu Fusca pořádně pod krkem, což se nedá říct o pokračování). Pro fanoušky žánru naprostá povinnost! (14.08.2006)