Fantom Amsterdamu

Málokedy som sa bál tak, ako pri tomto filme. Určite to bolo nízkym vekom, ale proste aj dnes by som si Fantóma Amstredamu pustil s radosťou. Nezabudnuteľné scény, dobrá atmosféra, efektné potápačské scény, zaujímavé zabitia. Hlavne rozpáraná ženská na nafukovačke, nožom pomedzi nohy, to bola paráda. (11.09.2006)

/Nizozemský a vlámským film/ Režisér Dick Mass je v kontextu evropské kinematografie 80. let zvláštním úkazem, neboť zasvětil svůj život tvorbě různorodých žánrových snímků, které jsou vždy snadno vymezitelné – jde o komedie, thrillery nebo horory. Na základě několika ukázek přistupuje k tvorbě znalý trendů, přičemž v případě thrillerů a hororů hledá inspiraci v populárních slasherech z USA. Fantom Amsterdamu je až ortodoxně vystavěn kolem standardní zápletky zabijáckého monstra, které v průběhu stopáže rozličnými způsoby vraždí nevinné. Hlavní linii vyprávění tvoří pátrání stereotypního tvrďáckého detektiva po pachateli. Za ozvláštňující lze označit fakt, jak do děje vstupuje Amsterdam jako prostředí – místy se jedná o takový travelog malebných míst, jejichž krásu narušují brutální výjevy, nejčastěji zohavená mrtvá těla. Vzhledem k tomu, že se film dočkal uvedení v mnoha zahraničních zemích, včetně USA, lze na něj nahlížet jako na černohumorné pozvání do Amsterdamu. Oceňuji, že se režisér pro zachování žánrovosti nebojí inscenovat i takové bizarnosti, jako dlouhou (a překvapivě filmařsky povedenou) lodní honičku městskými kanály za prchajícím vrahem. Snímek je ke své podstatě vysoce sebereflexivní – je zde vědomí, že takový příběh nelze vyprávět bez humoru a pomrkávání na diváka absurditou některých scén. Filmu lze vytknout, že se v rámci ústředních zločinů vraždí většinou v podstatě neznámé postavy, s kterými se seznamujeme až ve scéně, v níž mají zemřít. Neznamená to, že tyto výjevy nejsou napínavé a především zábavné, ale časem začne být jejich vršení poněkud ubíjející, zvlášť když vyprávění příliš nerozvíjejí. Pokud se v průběhu snímku sledují všechna vodítka, závěrečné odhalení působí docela průhledně. I s touto dýchavičností, jakou se Fantom vyznačuje v posledním aktu, jde o solidní žánrový film z nezvyklého prostředí. (13.02.2017)

Keď sa povie Holandsko, tak čo sa filmov týka, spomeniem si maximálne na Paula Verhoevena. Úpenlivo premýšľam, či som vôbec niekedy v živote nejaký čisto (teda nie koprodukciu) holandský film videl. A neviem na nič prísť. Možno áno, ale skôr nie. A potom som sa dozvedel o horore Fantóm Amsterdamu a rozhodol som sa napraviť to. A výsledok? Nie je to zázrak, ale inak ide o pomerne dobre zvládnutý kúsok. Atmosféra je pomerne exotická (možno jemne pripomínajúca benátsku kultovku Teraz sa nepozeraj?) a zabijak má pôsobivé scény. Ponuré, pochmúrne, drsné a troška úchylné. Oproti tomu však znudene postáva zbytočne dlhá minutáž, priemerné postavy a nezaujímavé rozuzlenie. Vadil mi i nepríjemný kontrast medzi hororovými scénami a scénami odľahčenejšími, vôbec to nešlo dokopy. Rovnako tak dlhé akčné scény, ktoré sú nakrútené zručne, ale do hororu sa proste nehodia. 50 %. (13.06.2018)

Tuhle kriminálku jsem viděla kdysi dávno a pamatovala jsem si z ní dvě věci, že jsem se u toho jako mládě strašně bála a honičku na motorových člunech po amsterodamských grachtech.. Dnes jsem si tedy dala opáčko a stálo to za to, po hororovém začátku se z toho vyklube skvělá kriminálka, temný zabiják řádí jako utržený ze řetězu a vyšetřovatelé mají plné ruce práce.. Hlavní postava v podání Huuba Stapela mi byla sympatická a divák celkem přirozeně fandí straně zákona, aby toho psychopata dopadli.. (06.11.2022)

Druhý horrorový snímek Dicka Maase připomínal častěji standardní krimi thriller, ovšem s výborně zvládnutou temnou atmosférou. Atmosféra i souvislé gradování děje mi tu takřka po celou dobu připadaly mnohem lépe zvládnuty oproti Výtahu (1983) a taktéž Huub Stapel již po 4 letech od své první hlavní role působí jako mnohem schopnější i docela charismatický herec, který coby vyšetřující mladý inspektor dokáže film táhnout, má tu navíc štěstí i na spolehlivou hereckou partnerku v Monique van de Ven a zvykl jsem si brzy i na ostatní nizozemské herce. Po druhém filmu už mi došlo, že Dick Maas zřejmě bude oblibovat lekačky s padající zavěšenou mrtvolou před očima, ale tady výborně zvládl i napínavé a rozsáhlé akční honičky, ať už tradiční auto-moto po ulicích nebo v méně okoukané variaci na motorových člunech napříč amsterdamskými kanály, a skvěle mu vychází též napětí v komorním prostředí (perfektní temná část bloudění vodním kanálem!, následována po zvratu asi nejvíc uzemňující scénou v nemocnici). Na zápletku s podvodním vrahem (tedy vyloženě číhajícího a často i konajícího pod vodou) jsem taky ještě nenarazil, takže v atraktivním prostředí, řemeselně skvělém provedení, i s občasnými vtipnými gagy během akčních scén, mě Fantoma Amsterdamu skutečně i přes lehce béčkovější charakter bavilo sledovat až do závěrečného rozuzlení. [80%] (04.01.2024)