Reklama

Reklama

Série(2) / Epizody(10)

Obsahy(1)

Príbeh Rodriga Díaza de Vivara (Juan Fernández), kastílskeho šľachtica a vojnového hrdinu, ktorého príbeh sa odohráva v stredovekom Španielsku. (maramashi)

Recenze (21)

Flopik 

všechny recenze uživatele

Cida som sa rozhodol pozrieť hlavne kvôli Denverovi a som milo prekvapený. Amazon do toho nasypal nemalé peniaze, takže vizuál je krásny. Akciou sa tiež nešetrí, má to zvraty , rýchly dej a dobre sa nato pozerá. Prvé tri časti naozaj skvelé, štvrtá do polky ale od vtedy to nabralo hrozne nezáživný priebeh, ktorý dúfam druhá séria napraví. Je čo zlepšovať ale rozhodne prevláda skôr nadšenie. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Cidovy city by byly dozajista raněny, vědět, že ho po Čárltnovi již podruhé ztvárnil nesympatický slizák a herec nevalných qalit. Jenže Cid už skoro tisíc let nic necítí, tudíž, jak by asi sám s bohorovným klidem prohlásil, „Joder!“ (pozn. překladatele: „Jebat!“). Tenhle Cid už není až tak proCIDěně svatý panic a pyjonýr jako jeho předchůdce, neváhá zasunout meč do jakékoliv pochvy, co se mu objeví v blízkosti pasu, a po druhé řadě se ještě pro samé prcání a zmítání se uprostřed bratrovražedných válek iberských degenerátů ani nedostal k vyCIDění jihu Španělska od islamistického moru. Takže, ač trochu telenovela, trochu fantasy a financující bolševický kokotporát udělal z jednoho krále sveřepého sodomitu a z jiného devianta, co se oženil s tranzistorem a mocinky se mu to líbí, Ciďáka překvapivě nehraje nějaký senegalský kabanos, postrádá to dávivý patos obvyklých anglosaských projímadel, jakž takž se to drží známých historických fucktů, je to na televizní poměry solidně výpravné, jakož i hlavopatoidně napsané, dobře zdramatizované, a utíká to rychleji než středověký řiťopich před inkvizicí. Být to trochu syrovější, temnější, špinavější a proeRkovanější, šel bych i do plných. ()

Reklama

Wotan 

všechny recenze uživatele

První díl docela navnadil, ale pak už to šlo pomalu z kopce. Ale pořád dobrý seriál na odreagování. Teda až na toho El Cida, kterej má charisma popelnice. Zato ale musí mít zuby ze železa, protože vydržet 5 dílů s permanentně zaťatou čelistí není jen tak. To taková Urraca nebo Sancho se povedli daleko víc. Celá série pokryje necelé první 3 minuty z tohoto krátkého dokumentu. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Sice teď píšu komentář... pardon... recenzi (síla zvyku) k seriálu, ale už teď tuším, že půjde jen o první sezónu (leda by inkvizitoři na další řady nesehnali finance). Mně osobně se zdála být celá tato záležitost povedenou exkurzí do španělského středověku hlavně proto, že se zase nějaký aktivní jedinec neutrhl z řetězu a nepotopil to celé tím, že by si prosadil plnou plátovou. Tvůrci si dokázali pohrát s některými detaily (v jednu chvíli jsem si vzpoměl na seriál Černá zmije s popisem defekační místnosti s velkoryse pojatým a bohatě větraným odpadovým systémem), takže mi vůbec nevadilo, že manipulace a intriky zvítězily nad akcí technickým KO. ()

AloeB 

všechny recenze uživatele

Nový El Cid pro někoho možná zapadne mezi mnohem známější historické seriály, za mě jde ale o velmi zajímavou podívanou. O reconquistě jsem toho moc neviděl a díky předloze je potěšující vidět i kladné arabské osazenstvo, zvlášť v dnešní době, kdy mnozí nejmenovaní rádoby odborníci démonizují vše arabské (včetně číslic). A možná jsem viděl profesionálnější bitvy (i v rámci seriálové produkce), ale v žádném nebylo součástí bojového proslovu notorické Allahu Akbar. Nevadí mi ani menší prohřešky vůči skutečné historii (např. anachronické použití stilleta) a dokonce ani občasně vyloženě bulvární děj (románek v Zaragoze), protože nic z toho překvapivě nepůsobí samoúčelně (což bude mít na svědomí stopáž kratší než jiné seriály). Jaimeho Lorenta mám v oblibě ze seriálů jako Elíte nebo La Casa de Papel, zde jsem k němu přistupoval poněkud skepticky, ale myslím si, že nakonec do své role sedí. Také mi nevadí černobílé vymezení v případě dvou postav - Rodriga Díaze de Vívar samotného jako největšího dobráka (s čímž se bojí poněkud zbytečná naivita ve srovnání s některými jeho vrstevníky) a na straně druhé conde Flaín jako padouch, který zneužívá svoji služku. Protože zbytek postav je veskrze nečernobílý v tom správném slova smyslu, kdy postavy nemají striktně kladné a záporné vlastnosti, ale jednoduše jednají jako lidé (ať už horší ti lepší v morálním slova smyslu). Za mě je tedy adaptace El Cantar de Mio Cid velmi příjemným seriálovým požitkem tohoto roku. ()

Galerie (27)

Reklama

Reklama