Cid

Ako sa z panoša Ruya stal hrdina s prezývkou Cid. Spokojnosť, dokonca veľká. Vlastne, ako tak rozmýšľam, je to asi najlepší rytiersky film/seriál od Kráľovstva nebeského. Pekný príbeh bez seriálových naťahovačiek, Denver je síce od všetkých o hlavu menší, ale hrá to výborne, solídne krvavé bitky, dobre zobrazený rozdiel medzi kresťanským a maurským svetom, dokonca aj tie "ženské dejové línie" sú znesiteľné (v týchto moderných spracovaniach klasík bývajú hrozne nasilu natlačené, ešte teraz mi je nevoľno z tej pomstychtivej lukostrelkyne v novom seriálovom Mene ruže). Fašisti na dobové reálie v tom zrejme sem-tam nájdu nejakú renesančnú stoličku a podobné blbosti, ale mňa tam nič nerušilo, dokonca som si vychutnával zaujímavé dobové vychytávky (Ježiš na kríži je pekne oblečený, bez krvi a tŕňovej koruny, rytieri pri turnaji nemajú medzi sebou ten plot, ale kľučkujú po kolbisku, drevce držia nad plecom a dokonca sa posmievajú chlapovi, ktorí drevec drží "novým normanským spôsobom" pod pazuchou, no a je tam čarovná scéna, v ktorej kočka princezná sedí na prevéte, dole chlapík s lopatou nakladá na voz čerstvé produkty a ona si potom z okolo sediacich vyšívajúcich dvorných dám vyberá, ktorú poctí tým, že jej chumáčom kúdele bude môcť utrieť zadok, čo sa aj naozaj stane). Bez obáv si to dajte, pre fanúšikov historických vecí povinnosť. (24.01.2021)

Sice teď píšu komentář... pardon... recenzi (síla zvyku) k seriálu, ale už teď tuším, že půjde jen o první sezónu (leda by inkvizitoři na další řady nesehnali finance). Mně osobně se zdála být celá tato záležitost povedenou exkurzí do španělského středověku hlavně proto, že se zase nějaký aktivní jedinec neutrhl z řetězu a nepotopil to celé tím, že by si prosadil plnou plátovou. Tvůrci si dokázali pohrát s některými detaily (v jednu chvíli jsem si vzpoměl na seriál Černá zmije s popisem defekační místnosti s velkoryse pojatým a bohatě větraným odpadovým systémem), takže mi vůbec nevadilo, že manipulace a intriky zvítězily nad akcí technickým KO. (23.05.2021)

První díl docela navnadil, ale pak už to šlo pomalu z kopce. Ale pořád dobrý seriál na odreagování. Teda až na toho El Cida, kterej má charisma popelnice. Zato ale musí mít zuby ze železa, protože vydržet 5 dílů s permanentně zaťatou čelistí není jen tak. To taková Urraca nebo Sancho se povedli daleko víc. Celá série pokryje necelé první 3 minuty z tohoto krátkého dokumentu. (28.12.2020)

Konečně jsem se zase podíval na seriál, především proto, že středověkých záležitostí, které za něco stojí, teď moc není. Dal jsem tomu šanci a nelituji. Od eposu s Charletonem Hestonem (mého oblíbeného, budu muset brzy zopakovat) doba pokročila a tvůrci se samozřejmě snaží uspokojit i vkus dnešního diváka, takže nechybí intriky, zrada, nějaké ty horizontální aktivity a pro krev se tu taky nejde až tak daleko, ale oceňuji, že na rozdíl od tak asi 90 % současné produkce zde nic z toho nepůsobí samoúčelně jako u "it's not porn, it's HBO/Netflix" a podobně. Má to celkem logiku, není to zbytečně natahované (5 epizod na sérii je tak akorát), té krve není až tak zbytečně moc a když už, tak jsou boje poměrně realistické a přehledné. Větší výtku mám možná tak akorát k pojetí hlavního hrdiny, který je až příliš upozaděný na úkor palácových intrik, a hlavně není nijak zvlášť sympatický, k čemuž dle mého dopomáhá i ne zrovna nešťastnější volba jeho představitele. Jaime Lorente sice vypadá celkem přesvědčivě s mečem, ale jinak charismatu moc nepobral a jeho věčně křečovitě sevřené čelisti mi připomínají pasáž ze Saturnina o mladých mužích bojovně vysunujících bradu. Tu milostnou epizodku v Zaragoze si mohli odpustit, ale asi to potřebují do příště. Osobně mi nejsympatičtější byli princ Sancho a samotný král Fernando. Spousta pánů si určitě smlsne na doně Urrace, ale já bych asi ocenil, kdyby ji někdo procpal tím prévetem z prvního dílu a dole zametl. Tyhle ambiciózní kravky nesnáším. Každopádně jsem celkem spokojen a doufám, že to v další sérii nepokazí. (07.02.2021)

Cidovy city by byly dozajista raněny, vědět, že ho po Čárltnovi již podruhé ztvárnil nesympatický slizák a herec nevalných qalit. Jenže Cid už skoro tisíc let nic necítí, tudíž, jak by asi sám s bohorovným klidem prohlásil, „Joder!“ (pozn. překladatele: „Jebat!“). Tenhle Cid už není až tak proCIDěně svatý panic a pyjonýr jako jeho předchůdce, neváhá zasunout meč do jakékoliv pochvy, co se mu objeví v blízkosti pasu, a po druhé řadě se ještě pro samé prcání a zmítání se uprostřed bratrovražedných válek iberských degenerátů ani nedostal k vyCIDění jihu Španělska od islamistického moru. Takže, ač trochu telenovela, trochu fantasy a financující bolševický kokotporát udělal z jednoho krále sveřepého sodomitu a z jiného devianta, co se oženil s tranzistorem a mocinky se mu to líbí, Ciďáka překvapivě nehraje nějaký senegalský kabanos, postrádá to dávivý patos obvyklých anglosaských projímadel, jakž takž se to drží známých historických fucktů, je to na televizní poměry solidně výpravné, jakož i hlavopatoidně napsané, dobře zdramatizované, a utíká to rychleji než středověký řiťopich před inkvizicí. Být to trochu syrovější, temnější, špinavější a proeRkovanější, šel bych i do plných. (18.07.2021)