Prvek zločinu

„Kriminalista si nemůže dovolit žádnou slabost. Musí zůstávat nedotčený, nezaujatý, klinický, objektivní...“ I tento silně umělecký film o analyze vnitřního světa jednoho kriminalisty a jednoho zločince, jakoby se pod vedením jeho tvůrce řídil podobným heslem. Výsledkem je film natočený výrazně odtažitě, bez hlubších emocí, založený ve scenáři na rozsáhlém filosofickém / kriminalistickém uvažování a vizuálně na spoustě dlouhých, temných záběrech v stísněných prostorách a psychedelickém žlutočerveno-černém vizuálu. Dost jsem se bál, nakolik mi podobný náročný a umělecky nekonvenční snímek sedne a nakolik ho ztrávím, ale nakonec mě jeho atmosféra brzy (i díky zmíněnému vizuálu) slušně zhypnotizovala, tajuplné filosofování a vyprávění afrického kriminalisty v doprovodu neustálých bouřích mě spolehlivě pohltilo a zdánlivě nekonečný film začal dobře ubíhat. Dost mě popři tom zde bavila i nelineární výstavba děje připomínající mozaikovou skladačku i uvnitř skrytou detektivku zároveň. Lars von Trier nepatří mezi tvůrce, které bych obzvlášť vyhledával či obliboval a ne zcela všechny prvky mi zde byly po chuti, ale v případě tohoto filmu i slavné Evropy mohu v souvislosti s jeho tvorbou mluvit také o pozitivních dojmech. [70%] (29.06.2021)

Na mňa až príliš sureálne, experimentálne a príliš artové "divadlo". Dejovo slabé a hlavne strašne nudné - podarilo sa mi pri ňom až 2-krát zaspať. Väčšinu času som sledoval hodinky než túto nezaujímavú detektívku. Von Trier mi asi nebude sedieť. A nielen kvôli tomu, že konzumoval príliš veľa psychadelických húb. (14.11.2020)

Ten vizuál a žlutočervené zbarvení mě poměrně rychle přestalo bavit a tím si ten film vlastně podepsal ortel, protože mě pak dost nudil. Příběh to taky nijak extra zajímavý nemá, navíc ten děj je poměrně jednoduchý. Ano, kameru to má dost dobrou a je vidět, že než Trier zblbnul z Dogmy 95, tak s ní uměl, má to i depresivní atmosféru, jenže depku jsem si "užíval" v Evropě, protože ta byla podmanivá, Prvek zločinu mi svým stylem bohužel spíš lezl na nervy a nějakou filozofii nebo hloubku jsem tam neviděl. Třeba tam je, co já vím, ale mě se v tom ani nic hledat nechtělo, jak mě to celé nudilo. Asi Evropa byla fakt jenom výjimka, protože teď už silně pochybuji, že se mi od něj něco bude líbit. Ale třeba se pletu. 2* (11.03.2020)

Pro mé oči, mé pocity, můj filmový zážitek - Trierův průměr. Zatím, co debut a první evropská trilogie jsou přístupné k běžnému divákovi, s trochou psychologickými otázkami nad dotykem Trierova démonismu, po úspěchu (Království, Idioti) už stoupá Trierova bizarnost, depresivnost, atmosféra stoupá na maximum. A nové filmy Triera (Antikrist, Nymfomanka - hlavně 2.část) už je procházka peklem. Filmy, které zaráží dech a nedají spát. (06.08.2015)

„Zločin je dnes jako chemická reakce. Může se přihodit jen v tom správném prostředí. Musí tam u toho být inteligence a citlivost.“ Larsův celovečerní debut v mnohém předznamenává jeho budoucí tvorbu, a to v kladném i záporném slova smyslu. Naštěstí v případě Prvku zločinu převládají klady. Vytkl bych vlastně jen pointu, na které ve výsledku zase až tolik nesejde (leckomu její podoba nesedne), a podobné je to s příběhem, který je spíše druhořadý. Oproti tomu se může film plně opřít o technickou stránku, se všemi těmi filtry, nasvícením či výrazným zvukem (všudypřítomný vítr na pozadí) je snímek opravdu působivý. A tím se dostávám k dominantní atmosféře. Ta je temná, zneklidňující, mysteriózní, hypnotická. Pomáhá tomu i podivné bezčasí, znepokojivé výjevy, neustálý déšť, rozbité, špinavé prostředí, podivné postavy a posedlost hlavního hrdiny, který případu zcela propadne. Celkově dám slušné 4*. „Zde máš svíci. Posvítí ti až půjdeš spát. Zde máš sekyrku, tou budeš hlavu stínat. Štíp, sek, štíp, sek. A mrtvý je poslední člověk…“ (27.10.2023)