Hanno cambiato faccia

Vše tu už bylo popsáno. Zajímavé ztvárnění klasiky o upírském hraběti. Satirický pohled na konzumní společnost a to se jednalo teprve o rok 1971. V dnešní době se již média a technický pokrok opravdu stali tím upírem, který z lidí vysává energii a odtahuje je od, pro člověka vrozené, soužití s přírodou a jejími zákony. Ve filmu nemohu opomenout krásný pohled na téměř stále polonahou Lauru, kterou ztvárnila Francesca Modigliani. Byl to jeden z jejích dvou filmových počinů, tím druhým byla role Lucie ve filmu BIANCO, ROSSO E… (1972). V roli hlavního hrdiny doktora Alberta Valle si zahrál Giuliano Disperati, známý například z filmu FRATELLO LADRO (1971). Alespoň pro mne, velmi nesympatickou roli sekretářky Corinny ztvárnila Geraldine Hooper, známá například z filmů TERESA LA LADRA (1973), VIRILITA (1973) a PROFONDO ROSSO (1975). Hudbu k filmu složil Amedeo Tommasi. (29.03.2017)

V mnohých ohľadoch ide o dosť originálny a nadčasový horor. Tvorcovia sa neboja nazvať hlavného záporáka pre každého jasným menom "Nosferatu", a tak je pre každého zrejme zjavné o čo pôjde od začiatku. Samozrejme však tento film sa nedá vôbec zaradiť do typickej šablóny upírskych hororov, to v žiadnom prípade. Tamojší upír totiž nevysáva s ľudí krv doslova (aj keď v jednej scéne sa aj toho dočkáme) ale skôr obrazne. Jeho upírsky klan je budovaný dôkladne a dlhodobo, nevysáva jednotlivých ľudí, ale celý národ, populáciu cez masmediálne masáže mozgov, a agresívnu šokujúcu reklamu. Zaujímavý je reklamný spot na propagáciu drogy ( v tomto prípade LSD) , ktorú využívajú na ešte väčšie vytvorenie závislosti a oblbnutie obyčajného človeka. Zaujímavé ako sme sa vlastne v tomto od roku 1971 vôbec nepohli, skôr naopak takže dobre vidno, kto aj dnes vládne :) Nejde však iba o akúsi satiru, dočkáme sa aj obligátnych návštev krypty s truhlou upíra a pod, ale tu vážne o toto nejde. Celkovo teda ide o vskutku vydarený, nadčasový horor, maximálnemu hodnoteniu však zabránilo niekoľko nelogických dier a čudných obratov v správaní postáv v závere, ktoré bohužiaľ nemôžem opísať lebo by som spoileroval. P:S. Podľa mňa sa vôbec nejedná o giallo, nemá s týmto štýlom nič spoločné, možno len ten celkový "giallolook" ktorý je spôsobený len tým, že film bol nakrútený v "žltom roku" 1971. (04.01.2011)

Prorocké dílo ve formě upírského hororu. Namísto temně romantické povídačky o krvesavci je zde noční můra, jejíž realizaci ale vidíme nyní v přímém přenosu. Ing. Nosferatu (skvěle vybraný Adolfo Celi), jako hlava korporace, vysává celou zemi. A mluví jen řečí marketingu. Ty techniky vysávání, které zde využívá, jsou již nějaký pátek zde – neodbytná mozek vymývající vlezlá reklama, která má zasáhnout i nejmenší (nynější děti jsou zítřejší specializovaní konzumenti), reklama, která využije cokoli – i protisystémová revoluční hesla (kup si svou revoltu). Zboží jako fetiš a symbol statutu. Nejlepší pasáží je zasedání správní rady koncernu Nosferatu, kde ve správní radě vedle technokratů i nonkonformní intelektuál či biskup – všechny lze použít. A zaměstnance pomocí všude slídících kamer je nutno fízlovat, aby nečetli či se nemilovali. Hlavní hrdina uzamčený v moderní neosobní architektuře Nosferatovy vily nemá šanci k úniku, nepomůžou mu zlá tušení, vlastní pozorování, viditelný strach vesničanů, varování venkovského kněze. Korporace má všechno zajištěno, má koupený tisk, policii, soudy, a své zastánce si vychovává a korumpuje od narození - a ostatní zlomí či zlikviduje. (03.11.2013)

Meno majiteľa spoločnosti Auto Avio Motors Ing. Giovanni Nosferatu je zjavne motivované jeho bytostnou podstatou. Z hľadiska filmového príbehu je to mysteriózna postava, ktorej sídlo sa nachádza vysoko v horách, dôstojné a zároveň pochmúrne - ponorené do hmly ako brloh vampíra. Či je však Giovanni Nosferatu skutočne upír je od začiatku otázne. Režisér Corrado Farina sa vo svojom filme Hanno cambiato faccia (They Have Changed Their Face) pohráva s myšlienkou vymývania mozgov, teda masmediálnej manipulácie, ktorú predstavuje v žánrovej forme vampírskeho hororu, resp. gialla. V tomto zmysle je Ing. Nosferatu bezohľadným majiteľom firmy, ktorý si podrobuje svojich zamestnancov, oberá ich o súkromie a vysáva z nich životnú energiu. Konflikt sa vyhrotí v momente, keď budúci prezident spoločnosti Alberto, vybraný samotným Nosferatom, stratí ochotu vzdať sa osobného šťastia. Jeho nová láska hippisáčka Laurie mu otvorí oči a začína rebélia voči autoritám a hľadanie pravdy. To, či si hrdina zachová vlastnú tvár v hrôzostrašnej atmosfére reálneho hororu sa ešte len uvidí. Napokon, veď ide o film s tajomstvom, ktorý je ťažké žánrovo vymedziť. Ale nech už ide o horor alebo spoločensku satiru, o giallo alebo politický triler, je to každopádne zaujímavé dielo. (07.09.2010)

Nadčasové dílo - malé mistrovské dílo, originální, přesvědčivé, bizarní, zároveň ale velmi ambiciózní a nesmírně důležitý film, jedinečného stylu a formátu, film který je stále aktuální, a který i po více jak 40 letech má lidem a světu co říct! Tohle je skutečně krásná metafora pro dnešní společnost (alegoie na kapitalismus, kde se novodobí upíři v průběhu časů přeorientovali, mohou případně nyní žít před zraky veřejnosti, namísto vysávání krve odsávají život duši zničující reklamou celkové populaci žijící za bezohledného kapitalismu). Film kritizuje konzumní společnost, moc médií (která se od té doby snad zdvojnásobila) a technologický pokrok vůbec. Klobouk dolů před autory, kteří již ve vzdáleném roce 1971 měli "jasnou" představu o tom, co nás za krátkou dobu zasáhne: závislost na počítačích, mobilních telefonech a televizi; skutečná éra moderního upírství, ve které oběť a kat je často nadřazen jeden druhému, odráží tuto dobu ze všech stran, dá vznik nejasné představě přívětivého, prakticky záludného, (bez)vědomí. Toto je opravdu jeden z nejvíce originálních italských žánrových filmů ze 70. let který jsem kdy viděl. Scénář, režie, kamera, nastavení, hudba palec nahoru! Atmosféra je děsivá, umístění - mlhavý Piedmont v Alpách, má skutečně vzácné kouzlo, film je dále plný kontrastů, gotické nastavení koexistuje se silnými odkazy na modernost, hrůza a upírství ve směsi s politickými narážkami a námitkami také krásně funguje, film dost dobře zajišťuje i jakousi úzkost a halucinace, divák je zmatený jako sám hlavní protagonista zavřený v tajemném domu, kde se setkává s tajemnými netečnými postavami. "Hanno cambiato faccia" je film, který se svým stylem, pojetím, prakticky vším, skutečně zcela vymyká v kontextu své doby, všemu ostatnímu v tehdejší italské "nejen" hororové produkci. Snímek by si zasloužil větší chválu a uznání, případně mnohem širší publikum, než které se mu doposud dostalo. Nezapomenutelné scény; Slavný malý Fiat 500, jako psí hlídači, ještě nikde jinde nebylo toto známé auto, tak znepokojující a hrozivé, tak jako tomu bylo právě tady! V roce 1971 na filmovém festivalu v Locarnu, získal film "Zlatého leoparda", cenu pro nejlepší první celovečerní film. (15.07.2013)