Cesta vesmírem

Jako čtyř nebo pětiletého mě rodiče vzali v Soči do cirkusu. Byla to obrovská show, nejlepší na světě, v kamenném amfiteátru pro 4.000 diváků (zpravidla vyprodáno). Z klaunů jsem byl úplně vyřízený... Pak mě zkusili vzít párkrát do cirkusu v Praze, ale byl to tak děsivý rozdíl, že jsem se velice nebavil. Téhle ruské klaunské estetiky má Cesta vesmírem požehnaně v robotech i mimozemšťanech... a proto ji beru na milost. Jinak je to slaboučký film, který má až tak stupidní řešení problémů, že mě v dětství strašil, a tu hádanku likvidující roboty jsem schopen odříkat dodnes... :-) (11.04.2012)

Křičte si na mě, bijte si mě, mučte si mě chlebovou polívkou ... ale ten film není úplně špatný. V pěti letech jsem se stroboskopických robotů bála příšerně a musím říci, že dnes už se i chápu. Z jejich tanečních pohybů čiší jistá hrůza, umocněná tichými nástupy na scénu (ano, funguje to i bez toho, aby se na znamení dramatického děje v symfonickém orchestru trhaly žíně a praskaly tympány). Je to papundeklové, je to rozvleklé, herecké výkony slabé, děj opravdu postrádá logiku, ideologická indoktrinace kam se podíváš, ale - Robot-Chůva s kočárkem a zástěrou kolem krku? Jestli tohle není čirý dadaismus, tak pak už nic. (21.08.2014)

Stejně pitomé jako první film, ale s náznakem nějakého poselství a dokonce děje. Poselství zní, že pokud lidé budou pohodlní a chtít si jen užívat a nic nedělat, k dobrým věcem to nepovede. Na to, jak je film krátký, docela často nudí, někdy se postavy chovají jako pitomci (třeba ta bloncka, která nechce už poprvé zdrhnout, když to jde, ale chce zkoumat). Celé je to - a zajímalo by mne proč a jaký byl úmysl toho - jako groteska: roboti vypadají jako mimové a chodí v tanečním rytmu, dva staří roboti mají na sobě kuchyňskou zástěru nebo jiné veselé doplňky, a do toho se furt každému zjevuje posel v podání Innoketije Smoktunovského, a vůbec netuším proč, nač, kde se tam bere. Asi má zastupovat neotřelou fantazii ve světě přísné a logické vědy, ale pak se z filmu dělá pohádka. Že jsou mizerné triky a tvůrci se to snaží kamuflovat, drátovat a flikovat, jak to jde, to by mi nevadilo. Ale ty skoky v ději, nesmyslně dlouhá úvodní scéna oslavy 40. narozenin a oproti tomu useknutý konec, kde nic není dořečeno, to mi vadilo. Dnes snad už jen jako guilty pleasure pro WTF momenty, jinak se obávám, že své kouzlo, pokud to kdy nějaké mělo, už film dávno ztratil někde ve hvězdách. (25.01.2020)

Skupina pionýrů, se kterou jsme se seznámili ve filmu Moskva - Kassiopeia, se po pečlivých přípravách a cestě kosmickým prostorem konečně dostává na Alfu Centauri. Jak se k jejich návštěvě zachovají roboti obývající tuto planetu? Pokračování dětské SF má o poznání lepší triky a velmi dobrou výtvarnou stránku. (28.11.2011)

Tak v Ceste vesmírom sa dejú skutočne neuveriteľné veci. Skrátka kto nevidel, tomu je zbytočné čokoľvek popisovať. Druhý diel Moskva - Kassiopeja sa už chvalabohu rozbehne a teenageri si to rozdávajú nie medzi sebou, ale s mimozemskými robotmi. Tí totiž ovládli planétu humanoidov a tí si s nimi nevedia poradiť. Našťastie sa tu ale zjaví partička sovietskych pionierov a urobí zopár fíglov. Výprava osciluje medzi genialitou a extrémnou trápnosťou, ale to už vysvetľujem niečo, čo sa popísať nedá, treba ísť skrátka do toho... (14.10.2019)