Země

Co mají společného....Divočina, Útěk do divočiny, Země a další podobné příběhy? Za mě je to obrovská touha po klidu. Říkáš si, ze už máš vážně všeho kolem dost? Život, osud, okolí ...je to fuk jak to nazvu, úplně celé se to sesypalo, jak domek z karet. Není chuť na nic, jen se sebrat, zahodit chytrej-blbej mobil (ulevnej moment), zabalit jen trochu věcí, mapu, knihy, pár konzerv, spálit mosty, neudržely už vůbec nic a někam zmizet a bejt zmizelej. Robin Wright v sobě hledá poslední zbytky sil jak žít, jak dýchat, jak dál existovat. Natočeno v naprosto nádherné přírodě, panenské kráse Skalistých hor. Ty pohledy stojí za to, léčí podobně jako hudba a nesrovnatelně víc, než desítky léčitelů. Přesto, že RW 'skočila' z civilizace do drsný přírody nepřipravená a vybavená jen lacláčema a tuňákem, tak osud či co to bylo, zamíchal kartami a posunul, vcelku jednoduchý, dost emotivní a uvěřitelný příběh o kousek dál. Víc není co říct ... možná někdy, až pověstný pohár přeteče, tak "sbalím saky paky, přes plány všelijaký a mějte se tu fajn"! (26.02.2024)

Tak tohle opravdu nebyl můj šálek čaje. Skřehotavě nazpívaná houkající píseň mne varovala již na začátku a asi jsem to měla poslechnout. Ale byla jsem zvědavá, co z toho bude. Žena z města po traumatu si jde lízat rány do divočiny. Zahodí mobil, pošle pryč auto, vleze do zatékajícího srubu, nic nezná, nic neumí, pušku v kůlně, nějak to dá. Tak si pěkně hrdinčila, až málem botičkama zaklepala. To malé vzpružení v postavě lovce, který ji zachránil a filmu dal svým osudem jakýstakýs směr, to bylo žalostně málo. A to jsem přidala druhou hvězdičku za kameru! (08.03.2021)

Rodinnou tragédií zdrcená žena utíká přežívat do srubu v (nádherně fotogenické) divočině – s její městskou nešikovností na hraně sebetrýzně až sebevraždy, jelikož si nedokáže naštípat dříví či ulovit potravu, a když jde v mrazu na záchod do kadibudky, nechává dokořán otevřené dveře do (ne)vytopené světnice. Ale přežije, především díky chápavému zálesákovi. Zatímco zpočátku mě spíš iritovala, ve druhé polovině už jsem s vnitřním vyrovnáváním (skvělé) Robin Wright souzněl, silný závěr dokonce vydoloval i hezké emoce. (01.12.2023)

poměrně zajímavý film  o útěku před bolestí a vlastně tak nějak je to i o sebebičování.Edee si musí podstoupit tu svoji Kalvárii aby se vykoupila z toho ,co měla hluboko uvnitř a potřebovala to dostat ven.Wright si film sama režírovala takže si roli zahrála podle svého.Připomělo mi to vzdáleně miniseriál Mare z Eastownu kde podobně pracovala Kate Winslet.Z obou filmů jsem měla stejný spokojený pocit (20.12.2021)

Krásná, dramatická jednohubka. Osud ji připravil o to nejcennější. Díky veliké psychické bolesti a trápení ztratila vůli žít. A tak se utrápená žena rozhodne uniknout do divočiny. Bez jakýchkoliv dovedností o přežití se ocitá v přírodě. Neumí lovit, neumí pěstovat, neumí se ubránit před zvěří, nemá dostatečné zásoby na zimu atd. Těžký začátek se však časem otočí, když potká někoho, kdo ji může pomoci se základními survival dovednostmi. Žena se časem vše naučí a začne žít v přírodě a po svém l. Bolest ji stále pronásleduje a nezbývá než se s ní smířit. Nakonec zjistí, že musí žít dál. (22.06.2023)