Okupace ve 26 obrazech

Bohužel mě tento film nějak obzvlášť neuchvátil. Ještě bych přidal půl hvězdy za poslední lepší půlhodinku, která začíná pětiminutovou scénou v autobusu, kde ustašovci provádí mordy na židech a komunistech. Myslím, že Jugoši až na vyjímky moc dobré filmy točit neuměli a neumí. Je zde cítit i propaganda nasměrována na buržoazii a církev. Asi jsem holt ten modernější divák, ale ikdyž jsem v době natáčení filmu prděl bobky do plenky, tak už existovalo spousta kvalitnějších válečných dramat než je toto. Nebýt toho silného hodnocení, tak bych svůj drahocený čas neobětoval pro tento film, ale zvědavost je holt lidská vlastnost. Naštěstí konec nebyl tak nudný a fašoun Toni z dané trojky kamarádů dostává konečně na prdel. Holt pýchu předchází pád! (21.02.2012)

Nelehké to na tom balkáně měli, mají a nejspíš i budou mít. Jasným vrcholem = scéna v autobuse. (13.04.2012)

Takhle, moje hodnocení tohoto snímku berte opravdu s rezervou, protože jde opravdu jen a pouze o vyjádření toho, zda mě to bavilo nebo nebavilo. Jsem přesvědčen, že jsou tady daleko fundovanější uživatelé, kteří danou látku dokáží ocenit mnohem objektivněji, na druhou stranu si ale neodpustím jízlivou poznámku o tom, že by mě skutečně velice zajímalo, kolik lidí by tento film znalo, kdyby neobsahoval onu proslulou ultrabrutální scénu v autobuse. Ale OK, 84% je nakonec dostatečně vypovídajících a respekt budících. Shlédnuto ze zvědavosti. (03.12.2011)

Tak filmy z Balkánu mají vždy své kouzlo, ovšem než tam přijeli Němci a Italové tak jsem uvažoval nad tím, že to tzv. odkliknu dál. Tedy od příchodu osvoboditelů, to mělo teprve ten správný dějový spád, dost pobavila vojenská přehlídka italské armády, a také docela šokoval autobus smrti plný krutosti. Na tom filmu je také zajímavá ta spolupráce mezi Jugoslávii, SSSR a západním Německem, Itálii. Jak málo stačí k rozpadu přátelství, jak může změnit vztah mezi třemi přátely ? Tento film z Dubrovníku není špatný, ale nepatřím k těm pěti-hvězdičkářům. (08.07.2012)

Kdysi jsem to viděl v kině a byl jsem šokován a unešen zároveň. Rád bych to viděl znovu, abych posoudil, že i po těch letech mě to zasáhne stejně. Tak se mi splnil můj "sen" vidět to zhruba po třicetipěti letech znovu. Mnohé se mi vyjasnilo. Například to, že jsem pochopil, proč nám to "komanči" pustili do kin. Komunisté jsou tu totiž vykreslováni jako jediní bojovníci proti fašismu a také jako nositelé pokroku. Těžko mohl v těchto válečných letech někdo tušit, že fašistické zlo bude na konci války potlačeno ještě větším zlem, to jest zlem komunistickým. Z tohoto pohledu je "Okupace" takovou komunistickou agitkou. Přesto hodnocení měnit nebudu, protože i tak je to silný film o třech kamarádech, které válka a obě zhoubné ideologie rozdělily a postavily proti sobě. Často si říkám, že kdyby se fašisti a komunisti dokázali dohodnout, protože jejich metody prosazování svých ideologií jsou si tak podobné, byla by to zkáza lidstva!(10.1.2014) (24.12.2013)

Velice syrový a zemitý snímek o událostech z roku 1941. Příjezd německých a italských osvoboditelů a nové ustašovské pořádky po vzniku NDH (Nezávislého Chorvatska) pohledem tří kamarádů z předválečné doby. Emotivní příběh o tom, jak se v Jugoslávii (dřívějším království SHS) utlačovaní Chorvati dostali k moci. Film, nemá moc historických chyb, přesto se nelze ubránit dojmu, že tendenčně jde logicky na ruku Titovskému režimu. Vzhledem k tomu, že v prvních měsících nezávislého Chorvatska se Ustašovci vypořádávali především se Srby a Židy (není bez zajímavosti, že Srbové a Židé utíkali často na území spravované Italy, aby unikli otřesnému zacházení ze strany Chorvatů). Komunistický odboj nebyl v té době a v daném prostředí ještě zdaleka tak rozvinutý. O tom může být řeč maximálně na území hraničním mezi dnešním Srbskem a Černou Horou. Přesto (coby student Historie, věnující svou bakalářskou práci událostem v Jugoslávii a Řecku v letech 1939-1941) hodnotím tento snímek 80%, protože je víceméně pravdivou sondou do tragické situace v Chorvatsku, kde se i otrlí esesáci divili, jak brutálně může být s nepřáteli zacházeno. (29.02.2012)

Výborná je autobusová scéna plná exploatací aneb šrouby do hlavy v praxi. (25.02.2014)

Vizuálně působivý film, velmi dobře a chytře zpracovaný, plný počet však nedám, některé scény jsou na můj vkus až příliš "na efekt". To neplatí o poslední čtvrthodině, ta je skvělá. O srbsko-chorvatských dějinách jsme se toho mnoho neučili, i z tohoto důvodů cenný film, s Ante Paveličem nebyla žádná prča. (28.02.2014)

Souhlasím s Flakotasem. Filmu chybí hlubší psychologie postav. (19.02.2016)

Jako na čtyřiadvacetiletého na mě tento film při shlédnutí v kině hluboce zapůsobil (vůbec s podivem, že tehdejší čs. totalitní cenzura tento film pustila do kin). Ale on tak trochu obecně poukazuje na "zálibu v zabíjení", která je v podvědomí některých národů zakořeněná... (05.05.2023)

Rozhodně nedoporučuju dabovanou verzi na ČT - sterilní dabing, kde snad vyměnili celý původní zvuk a většinou jsou slyšet jen dialogy, případně někdo na Barrandově klepe botama a dělá kroky :-/ (24.02.2014)

Osobně hodnotím více Pád Itálie, ale i tento snímek je beze sporu velmi kvalitní, byť ten rámcový příběh tří mladých mužů, jejichž osudy rozdělila válka a následná okupace jejich města, je trochu kliše a navíc vyznívá poněkud do ztracena, chybí mu větší osudovost či tragičnost. Převládá spíše mozaikovité vyprávění, jehož poetika a styl – jak správně napsali někteří jiní uživatelé – připomínají trochu Felliniho. – Scéna v autobuse, kdy ustašovská lůza realizuje etnicko-rasově-třídní čistku, je dokonalou ukázkou groteskně hrůzné exploatace. (25.02.2014)

Osobně mě snímek minul velkým obloukem.Popravdě beru a bral vždycky,aby snímek mě bavil a tady jsem si ukousal málem všechny nehty na rukách.Viděl jsem lepší filmy s tohohle ranku a tenhle jak tu někdo psal,taková freska,ve které neustále hraje hudba,přijde prostřih na postavy a pak zabere kamera kdy jednou využije zoom,aby vzápětí zoom byl zpět na jinou postavu či scénu.Tento fajnšmejkr styl baví deset minut v celém balení a to je začátek ještě docela hrůza.Nejhorší je,že charaktery postav jsou za celou dobu mmě silně někde v Italském duchu"nesympático".Někdo nejspíš omdlel při scéně v autobuse,ale nevím z čeho.Film se táhne jak zvon na náměstí a sledujeme neustále to stejné skoro dvě hodiny.Film je prostě z mého hlediska průměr.Těhle okupačních a za vlast filmů jsem viděl už si myslím dost,ale tenhle z balkánu je čistý průměr,kdy nechápu to ocenění a tak vysoké hodnocení.Rvát nuceně všude prsa je si myslím jasný důkaz,že když nevím co točit,tak tam nastrč pořádný prsa:)50% (01.08.2018)

Velmi slušný příběh, jeho zpracování ale z dnešního pohledu moderního a zhýčkaného diváka již ne vždy obstojí. (31.01.2012)

O tom že fašounský jugoši se za války chovali hůř jak náckové jsem věděl ale že o tom sami natočili film a ještě tak kvalitní mi jaksi uniklo. Lordan Zafranovič k tématu přistoupil velice zodpovědně a tak sugestivně a reálně, bez pozlátka zobrazil tehdejší situaci a charakter jugoslávců, kdy se ze tří kamarádů a vlastně i příbuzných stanou nepřátelé. Z paměti mi asi nevymizí mnohokrát proklamovaná scéna masakru v autobusu kdy ustašovci židům zatloukaj hřebíky do hlav a další zrůdnosti. Velmi dobrý film, jsem zvědav na ty další díly. (07.03.2014)

K tomuto filmu se měl váže několik vzpomínek. Viděl jsem společně se svými spolužáky SOU, a to v době premiéry nesestříhané verze, v kině Kotva. Nikdo nevěděl, kdo to v té době zvojtil, jestli kantoři, nebo nějaký kulturní referent z řad studentů. Podstatné bylo, že jsme v rámci povinné návštěvy kina, film viděli, i když nikomu nebylo 18 let. A bez jakýchkoli následků, prostě to vyšumělo. Film byl taková dost velká předzvěst událostí odehrávajících se v 90tých létech v Jugoslávii. (27.06.2015)

Tenkrát na Balkáně žili byli 3 kámoši: Icik Židovič, Pičus Náckovič a Krasoň Komančevič. No ale pak vypukla válka a bylo po přátelství... V době svého vzniku to možná bylo impozantní dílo, přece jen tam jsou vidět ženské kozy i zatloukání hřebíků do hlaviček, jenomže od té doby bylo natočeno asi tak 300 lepších filmů na podobné téma, takže dnes je to těžká nuda. (19.04.2017)

Dvacet šest slov nestačí na to, abych mohl popsat hrůzu, kterou film představuje. Nechutný nedostatek charakteru doprovázející naprostou ztrátu morálky, kde rodina ani přátelství není překážkou ... (28.10.2013)

Výjimečný film, který na pozadí konkrétních historických událostí sleduje přeměnu různých lidských charakterů v extrémních podmínkách. Přestože je děj hodně spjat právě s historií Balkánu, rovina obecně lidských vlastností od charakterního Balda až po lidskou bestii Tonyho, je všeobecně platná a také hrůzu nahánějící. Zafranovič nás však ani v nejmenším nepoučuje, neukazuje cestu. Je zde jako vnímavý pozorovatel, který si všímá detailu a nechává jej vypovídat jakoby zevnitř. Krása Dubrovníku dýchá atmosférou zmaru, stejně jako chvíle, kdy Niko odchází, aby definitivně ztratil svůj dosavadní život. Kdyby nebyl tak hrozný, chtělo by se mi říct, že je to jeden z nejkrásnějších filmů, které jsem viděla. Jenže nás lidi nezmění nic a byť je to sebeodpudivější, autobus se stále opakuje a my jen přihlížíme a doufáme, že v něm jednou neskončíme sami. (25.02.2014)

Z počátku z filmu jen sálá teplá přímořská atmosféra s krásným Dubrovníkem. Postupně ale přechází v hrůznou realitu, kdy válka dává záminku a podněty k nenávisti mezi Srby a Chorvaty (a Židy), což vede i k rozpadu starých přátelství. Šokující je krutá realita válečného vraždění a taky na tu dobu nepochopitelná politická otevřenost. 85%, 26.2.2014. (27.02.2014)