Režie:
Orson WellesHudba:
Heinz RoemheldHrají:
Rita Hayworth, Orson Welles, Everett Sloane, Glenn Anders, Ted de Corsia, Erskine Sanford, Errol Flynn, Richard Wilson, Arthur Tovey, Jessie Arnold (více)Obsahy(1)
Michael O'Hara (Orson Welles) se proti svému přesvědčení nechává najmout na loď jako člen posádky na jachtě Arthura Bannistera (Everett Sloane), plující do San Franciska. Pluje s nimi i Grisby (Glenn Anders), Bannisterův právní partner. Bannister má manželku Rosaile (Rita Hayworth), o které se zdá, že má Michaela mnohem raději než svého manžela. Poté co zastaví v Sausalito, Michael přistoupí na Grisbyho šílený plán zkonstuovat falešnou vraždu sebe sama aby mohl nepozorovaně utéct. Michael za to chce 5000 dolarů, aby mohl utéct spolu s Rosaile. (Revolver)
(více)Videa (1)
Recenze (99)
"Killing you is killing myself. But, you know, I'm pretty tired of both of us." Pri všetkých ostatných filmoch by som frflal na prekombinovanosť, tu mi to tak z neznámych príčin vôbec neprišlo. A že dôvodov bolo... Neviem to prisúdiť k ničomu inému, než k Wellesovmu majstrovstvu. Tu sa predviedol v poradí herec < scenárista < režisér a jeho réžia je niečo tak skvelé, že na to sa pozerať človeka jednoducho neomrzí. Rita krásna aj v blond prevedení. Dej skvelý, ako celku vlastne ani nie je veľmi čo vytknúť. Dáma zo Šanghaja je v rámci Film-Noiru postavením skutočná, pozornosti hodná dáma. Raz nestačí. 90% Najlepší moment: Scéna v zrkadlovej miestnosti. ()
Pokud se nehodláte posadit na prdel z řemeslné stránky, tak vás čeká nevýrazný prázdný noir, kde jsou postavy jenom "aby se neřeklo." Rita Hayworth je nádherná ženská ( v krátkém sestřihu bych jí skoro nepoznal, jsme zvyklý na "Gildu" ), ale tady nežije. Orson Welles má uhrančivý přízvuk, ale to je asi tak všechno. Tenhle film není vůbec o lidech. Jediné, co mě okouzlilo, byla hudba. V pozadí hraje téměř neustále. ()
Vystřídá se tam opravdu hodně prostředí. Mě nejvíce zaujalo čínské divadlo a opuštěné bludiště. Děj mi ale přišel příliš zkratkovitý a důraz na shnilost lodní posádky mě nepřesvědčil. Po pravdě jsem ani moc nechápal motivace postav a Orson Welles se mi do role irskýho bitkaře vůbec nehodil. To Rita Hayworth neměla s femme fatale nejmenší problém. Mnohem víc než Welles mě zaujalo duo záporáků. Everett Sloane a jeho křížový výslech sama sebe byl fakt nezapomenutelný, a znepokojivý Glenn Anders, coby vyšinutý Grisby, tomu dával šťávu. ()
Noir temný jako samo peklo vystihuje žánrová pravidla takřka dokonale - s příběhem točícím se kolem proti vlastní vůli do dění vtaženého námořníka, kterým od samého počátku manipuluje intrikářská femme-fatale a používá ho jako nevědomou zbraň mezi dvěma zhýralými a nechutně bohatými právníky. Ovšem hlavní hrdina si čím dál více uvědomuje svou roli a spolu s tím i děj nabírá na komplexnosti a uvěřitelnosti - a následně tedy i na tolik potřebném napětí, protože to právě v první třetině filmu zoufale chybí. Naopak v ní film působí díky exaltovaným projevům všech záporných postav až parodickým dojmem, což zachraňuje jen a pouze záchytný bod v podobě titulní postavy a jejích "chandlerovsky" temných a depresivních myšlenkových monologů. Naštěstí s tím jak se kontury zločinného plánu kolem něj stávají ostřejšími se značně zhušťuje a zhutňuje i atmosféra celého filmu... což pak nevyhnutelně směřuje k velice silnému finále. 8/10 ()
Orson Welles potvrzuje, že i muži mají své dny (v tomhle případě měsíce), protože Dáma ze Šanghaje je od geinálního režiséra tím nejslabším (místy i nudným), a přesto že obsahuje hlavně na konci výborné a nápadité scény plus po celý film svůdnou Ritu Haywortovou, tak nedosahuje žádných světoborných výsledků ani na linii emoční nebo technické. Ona právě Rita svým "jiným" vzhledem film malinko pohřbívá plus topornost Orsona Wellesa (která byla možná záměrem), i když v mém případě to bylo jedno, pro mě zůstane neskonale nádhernou pořád i kdyby byla dohola! __ První polovina se nese v duchu romantickém a noirkovské vyustění bych ani nečekal, ale poslední půlhodina nabírá na atmosféře i na tempu a vyvrcholení v zrcadlovém sále je úžasnou ukázkou geniální filmařiny. ()
Galerie (84)
Zajímavosti (7)
- Publiku se nelíbilo obarvení rudých vlasů Rity Hayworth na blond, ani jejich ostříhání. Orson Welles situaci okomentoval slovy: "Veřejnost se na mě rozzuřila kvůli Ritiným vlasům stejně, jako Hearstova rodina kvůli filmu Občan Kane (1941)." (Babous)
- V čase nakrúcania boli Orson Welles a Rita Hayworth manželmi. Krátko po filme sa rozviedli. (Biopler)
- Film vznikl z nouze a na oplátku, protože režisér Orson Welles režíroval výpravný divadelní muzikál a produkci došly peníze. Tvůrce pak zavolal šéfovi studia Columbia s žádostí o finanční výpomoc a slíbil, že bez dalších nároků pro sebe pak napíše a natočí další film. Tím filmem byla právě Dáma ze Šanghaje. (Terva)
Reklama