Režie:
Orson WellesHudba:
Heinz RoemheldHrají:
Rita Hayworth, Orson Welles, Everett Sloane, Glenn Anders, Ted de Corsia, Erskine Sanford, Errol Flynn, Richard Wilson, Arthur Tovey, Jessie Arnold (více)Obsahy(1)
Michael O'Hara (Orson Welles) se proti svému přesvědčení nechává najmout na loď jako člen posádky na jachtě Arthura Bannistera (Everett Sloane), plující do San Franciska. Pluje s nimi i Grisby (Glenn Anders), Bannisterův právní partner. Bannister má manželku Rosaile (Rita Hayworth), o které se zdá, že má Michaela mnohem raději než svého manžela. Poté co zastaví v Sausalito, Michael přistoupí na Grisbyho šílený plán zkonstuovat falešnou vraždu sebe sama aby mohl nepozorovaně utéct. Michael za to chce 5000 dolarů, aby mohl utéct spolu s Rosaile. (Revolver)
(více)Videa (1)
Recenze (99)
Vyschnutí čínski kmeťovia v divadle, fajčiaci ešte vysušenejšie cigarety. Rita v plavkách slniaca sa a skákajúca zo skaly. Opilecká scénka v námorníckej krčme. Rozmlátenie kancelárie sudcovi pred vynesením rozsudku. Streľba v zrkadlovom bludisku. Akvárium s obrovskou korytnačkou za sklom a skupinou detí pozorujúcou vášnivý bozk. Ten film nemá zase tak dobrý dej, ako má tak veľa ikonických scén, vpáliacich sa do kinematografickej pamäti, že jednoducho nedovoľuje hodnotiť ho priemerne. Navyše, má Ritu Hayworthovú. Poznámka: Okrem spomenutých scén, je tu kultúrne napojenie. Od puberty je mojou obľúbenou pesničkou "Dievča zo Šanghaja" od Zóny A: "Ajajajajajajajajajajaja//Ja ľúbim dievča zo Šanghajajajaja//Je veľmi pekná má hnedé oči// Ja celý deň sa kol nej točím//Má čierne vlasy na nose pehy//A pery plné, plné nehy..." ()
Orson Welles sem tam dokazuje svou genialitu, ale bohužel jen sem tam. Hlavně závěr je naprosto úchvatný, stejně jako práce s herci. Samozřejmě, že tohle je film o jeho postavě, ale stejně tak i o postavě, kterou ztvárnila Rita Hayworth. Pod jeho režií odvádí skvělý výkon, možná jeden ze svých nejlepších. Je to jedna z nejděsivějších femme fatale. ()
"... když žraloci ucítili pach své vlastní krve, začalo to běsnění. Požírali sami sebe navzájem.." Úžasná noirovka, s především perfektní scénou, odehrávajících se během posledních pěti minut filmu. Vražda v zrcadlové síni zábavního parku byl od pradávna kameramanský sen, ale jen vyvoleným se to může splnit. Kulky rozbíjející zrcadla a ne skutečná lidská těla jsou perfektní podívaná a Rita Hayworth stojící s revolverem v ruce rovněž. Pokud milujete kameru, musíte vidět. ()
Tímhle filmem prý Welles ztratili pět milionů fanoušků. Včetně mě. ____ Největší paradox a zvláštnost filmu vychází z přechodu mezi jednotlivými hladinami vyprávění. Tedy stav, když autor (nebo divák) sám zasahuje do fiktivního děje vyprávění nebo se naopak postava z této fikce vměšuje do vnější existence autora nebo diváka. Pozor, uvedu na příkladu: Jak může být postava O'Hara determinována okolím, jak je možné, že se octla v takových nepříjemnostech, když uvážíme, že O'Haraa je zároveň vypravěčem (strůjcem všeho dění), či spíše samotným režisérem, který tahá za nitky? To vůbec není otázka deus ex machina, ale toho, že tyhle přechody mezi vyprávěním jsou jen příjemnou výjimkou a to, co potřebujeme nejméně, je ustavit ji novým paradigmatem. ____ Welles postrádá smysl pro humor. Modelka Donna Feldman k tomu říká následující: „Kdo sám sebe bere příliš vážně, má problém. Chlap, který neumí sám sebe shodit, mívá nouzi o partnerky. Ženy vycítí, že je suchar, a bojí se nudy.“ ()
Facka Americké posedlosti kráskou z dob druhé války. Vlastně jen komentovaná a zevrubná analýza, ze strany Orsona Wellesa nebývale kritická. Unavený génius se filmařsky nepředřel, což nicméně nelze brát jako prvotní účel. Pokud bylo jeho cílem ostříhat a nabarvit božskou Ritu a až posléze natočit film, pak nezklamal. Na začátku pravda trochu usínal a přenášel na diváka lehkou nervozitu. Nicméně v druhé polovině tvrdil muziku výhradně jen on a to i na herecké stoličce. Výsadou Dámy ze Šanghaje je nesporně její odlišnost a nelpění na zažitých pravidlech. Kdyby jen cynický Welles chtěl, tak vyloudí i další překvapení, ale už se schylovalo k jeho neodvratnému konci za velkou louží. Kolik sil tam nechal, tolik smůly ho potkalo po dalším putování... ()
Galerie (84)
Zajímavosti (7)
- V čase nakrúcania boli Orson Welles a Rita Hayworth manželmi. Krátko po filme sa rozviedli. (Biopler)
- Publiku se nelíbilo obarvení rudých vlasů Rity Hayworth na blond, ani jejich ostříhání. Orson Welles situaci okomentoval slovy: "Veřejnost se na mě rozzuřila kvůli Ritiným vlasům stejně, jako Hearstova rodina kvůli filmu Občan Kane (1941)." (Babous)
- Truffaut označil snímku ako „najoriginálnejší americký film“. Zmienil sa tak až spätne pri recenzovaní snímky Líbej mě až k smrti v roku 1955 v Cahiers du Cinéma. (Biopler)
Reklama