Obsahy(1)
Spisovatel (L. Trojan) se zdraví s Tonkou, tedy Antonií Havlovou (J. Šejbalová), bydlící ve stejném domě. Bývalá prostitutka mu vypráví, jak si představuje své přijetí v nebi, až umře. V nebi je byrokratický úřad, jako na zemi, duše se musí nejdřív hlásit u nebeské brány a teprve podle svých pozemských činů jsou zařazeny. Tonka se hlásí do nebe, ale musí se obhajovat před nebeským soudcem. Pomohla před popravou vrahovi v jeho poslední chvíli. Pro její činy a dobré srdce je jí vstup do nebe povolen… (Česká televize)
(více)Recenze (6)
Jak šla Tonka do nebe. Za zmínku jistě stojí, že o rok později (1968) byla Kischova povídka nastudována i v pražském rozhlasovém studiu s Ljubou Hermanovou v titulní roli. ()
Tak nevím. Originál jsem nečetl, ale viděl jsem jiné zpracování. Tohle byla sice rychlovka, ale spíše komedie než nějaké vážnější zamyšlení. Z podprůměru to dostávají herci. ()
Nanebevstoupení Tonky Šibenice podle Kische patří mezi mé oblíbené látky. A tohle je taková roztomilá televizní varianta s klasickými předválečnými tvářemi, které už mají svoje roky, ale zároveň i životní zkušenosti. ()
Tonce se zdál sen, jak se dostala do nebe....Tam se před nebeským soudcem za špiritus vyzpovídá, proč šla do vězení na celu, k smrti odsouzenému vrahovi Prokůpkovi udělat mu potěšení. Projde očistcem do nebe nebo do pekla? Jiřina Šejbalová jako Tonka byla bravurní a žral jsem jí každé slovo a výraz ve tváři. Mistrovská herečka. To samé Jaroslav Marvan v roli svatého soudce. Tahle hříčka o Nanebevstoupení Tonky Šibenice od Egona Erwina Kische má oproti dalším filmovým zpracováním krásnou hravou a pohádkovou atmosféru. Musel jsem se smát, když v pekle mizeli Světla Svozilová a Franta Filipovský, kteří mimochodem svým projevem tuhle povídku nádherně obohatili. ()
Jan taková drobná etuda, parafráze. Za dobré herce přidávám. ()
Reklama