Kabinet doktora Caligariho

Hodně působivé, přesto že obraz už byl místy poněkud nezřetelný (nebo možná právě proto :). Hodně dobrá je forma, především vraždy jsou udělané velmi interesantně a náměsíčník je pekelně démonický. Přes solidní děj a výborné rozuzlení to ale bylo chvílemi poněkud utahané a nevtáhlo mě to úpně tak, jak jsem si představovala. (12.10.2006)

Možno má pre mnohých kritikov tento film význam ako výnamné expresionistické umelecké dielo, mňa film zaujal hlavne svojou štruktúrou rozprávania, tak klasickou pre trilery, ktoré vídavame v tv a kinách celé desaťročia. Takže sa dá povedať, že sa jedná o čistokrvný triler. Film by si mal pozrieť každý, kto si myslí, že šokujúca pointa bola použitá prvýkrát v Šiestom zmysli. Geniálny mix výtvarného umenia, trileru a nakoniec aj čierneho humoru. VIDENÉ ZNOVA: Kabinet je podľa mňa najvýznamnejší a najoriginálnejší výtvarný počin v histórii kinematografie. Keď sa nad kulisami zamyslíte, ich výroba nemohla byť až tak drahá a jednoznačne bolo všetko natáčané v interiéroch, takže o to viac je práca architektov a režiséra úctihodná. Kostru príbehu vymyslel Fritz Lang, čo je iba ďalším dôkazom jeho geniality. Nie je vôbec od veci si pozrieť v krátkom čase Kabinet a Dr. Mabuseho, ktoré oba pracujú s manipuláciou charizmatického záporného hrdinu, ich vyznenie je ale vďaka odlišným pointám diametrálne rozdielne. (09.11.2009)

Ze začátku se mi to moc nelíbilo a kromě dost debilních kulis mě nezaujal ani výkon Wernera Krausse, jehož Caligari dnes působí spíše komicky než hrůzostrašně. Postupně si mě ten snímek začal získávat, hlavně když se na scéně objevil skvělý Conrad Veidt coby César Náměsíčník. Ten působí cool i v dnešní době (chvílema je opravdu démonický) a vždy když byl na scéně tak to mělo grády. Vraždy jsou nafilmovány brilantně (miluju ty scény kde jsou vidět jen stíny na zdi). Závěrečná pointa mě docela příjemě překvapila. (09.03.2006)

Tak, další kultovní dílo raného hororu konečně zhlédnuto. Těžko říct, jakých kvalit dosahuje samotný příběh, ale ve srovnání s fascinující výtvarnou stránkou lehce zaniká:) And... that music is PHENOMENAL! Slovy ji snad ani nejde popsat. Je to něco jako ambientně-hororový muzikál, koncert, kde si mezi sebou jednotlivé hudební složky vykládají, smějí se, vysmívají se a naříkají. Kdyby se duše blázince dala zformulovat do hudby, zněla by asi přesně takto. To hudba z Insidious je oproti tomuto lehký popík. Výtvarná a hudební extáze, to je Kabinet doktora Caligariho. (06.07.2014)

Film, který propojil výtvarné umění s námětem hororu. Scénář k filmu napsali Carl Mayer a Hans Janowitz, který částečně čerpá z jejich autobiografických vzpomínek z psychiatrických ústavů. Na tomto brilantně zdařilém filmu, mimo jiné spolupracovali expresionistickým stylem i moderní malíři a výtvarníci poválečného Německa. Pozadí kulis přímo na ploše bylo pomalováno hodně potemněle, pouliční lucerny ponuře stavěné ve stínu chmurně podivných fasád dokreslovali atmosféru. Pro představu charakteru zvláštního děsu je César i dr. Caligari přesvědčivě fascinující, strnule němá a šílená gesta přidávají filmu na dramatičnosti v jemných nuancích filmové hrůzy. Postava náměsíčníka Cesare, kterou ztvárnil famózní Conrad Veidt a jeho křídová tvář je 100% dokonalá. Film je originální na dobu, kdy byl natočen. Sice němý, ale děsí, ale byl to zážitek, na který se nezapomíná. (24.11.2007)