Odpolední láska

Já bych to tak vysoko nehodnotila, je to sice milý film s mými oblíbenými herci, ale nic tak zvláštního a Gary Cooper je pro tu roli starý až moc, ale pro tu postavu otce Ariane a kvůli krásnému závěru (Audrey běžící za vlakem, tak zoufalá, tak se snažící zachránit co se dá, plácá nesmysly a vrší jeden na druhý, až jí prostě musíte milovat a litovat), jsem prostě musela přilepšit. (02.01.2008)

Od Odpolední lásky jsem téměř nic neočekával. Mé pochybnosti k černobílému filmu z roku 1957 však rozprášila vlna brilantního humoru, inteligentně vystavěných dialogů i hudbou podbarvené romantiky. Jistě, najdou se zde chyby, tojice hlavních představitelů filmu je však natolik výborná, že jsem nedostatky zkrátka přehlížel. A režisér Billy Wilder si mě získal pro další jeho filmy. (01.05.2011)

To by  nebyly vánoční prázdniny, abych si nepustil film s Audrey. Vidíte, už Prázdniny v Římě jsem viděl poprvé   na Štědrý den 2018, Snídaně u Tiffanyho s bytovými  párty  a snovým Moon river   jsem drtil na Vánoce 2019 (minutu ticha za ty časy).....a drtím Audrey  i sny o bytových večírcích o svátkách furt. Není to krásná, není to vánoční zpráva? Já myslím, že ano.   My Fair Lady jsem tedy na ČT na Boží hod nestíhal (ani Deštivý den v New Yorku), a reprízu jsem předevčírem zaspal, protože jsem spal (:D). a pak  večer si nic s Audrey zase nepouštěl, protože byl Panter (:D). Ale teď to v rámci predsilvestrovskeho filmového maratonu konečně vyšlo! Dobová atmosféra je krásná, Audrey opět naprosto kouzelná..A já načnul a zunkal vynikající darovaný likér,  takže na konec mě film naprosto chytnul, i když mě vůbec nechytnul starý a nevýrazný Gary Cooper. Skoro bych si ho nevšiml.  Až pak když jsem si přetáčel některé scény jsem postřehl, že i on sem tam uhodí  nějákou pěknou hlášku. Kdyby se pokusila příjít ve čtyři, taky bych se pokusil nebýt ztracená existence.   Pravda, těžko se mi všimalo někoho než Audrey, která myslím v tomto dosahuje vrcholu svého éterična. Třeba ty pohyby po návratu domu u dvéří jsou úchvatné. Ale  i tak jsem se dokázal trochu identifikovat s chudákem Michelem, kterému se natírá sako, zato Tristana a Isoldu dokáže docenit daleko lépe než já (kéž bych byl alespoň Michel.)    Coopera předčil  i Bogart z loni viděné  příbuzné Sabriny, ale oba tyto filmy jsou především esencí Wilderova talentu vytvořit příjemnou dobovou atmosféru a kouzla Audrey. Z Odpolední láskou jsem zažil opravdu nezapomenutelně krásné předsilvestrovské odpoledne,  takže je jenom škoda, že hlavní dvojka není jen  o trochu přirozenější. To pak z toho mohla z toho být  teprve krásná Wilderovská popelka a další pětihvězda.  Ale i tak jsem z toho sentimentální.  A ať nežeru, mě neznámý Maurice Chevalier coby úsměvavý tatínek detektiv byl taky super. (30.12.2022)

5/10 Má to nejaké svetlé momenty, Audrey je rozkošná, kamera skvelá, atmosféra Paríža podmanivá, ale ako celok je to divné a určite nefunkčné ako romantická komédia. To dávanie dokopy Audrey Hepburn so starcami je v Love in the Afternoon už za znesiteľnou hranicou. Gary Cooper vyzerá senilne, nemá s Audrey žiadnu chémiu, naopak pôsobí akoby zvádzal a zneužíval 16 ročné dievča a ešte mu v tom pritakáva jej otec. Toto celé v rámci filmu, ktorý sa tvári ako roztomilá romantická komédia, pôsobí strašne úchylne. (17.11.2020)

Rozumějte. Nebýt ten film od famózního Billyho Wildera, dal bych možná i čtyři hvězdičky. Ale na autora Bytu a Někdo to rád horké, který je jedním z tvůrců moderní romantické komedie, musím být chtě nechtě přísný. Tak v prvé řadě, myslím, že zde není ani jeden vtip, u něhož byste se mohli popadat za břicho. Vtipy jsou slušné, nadprůměrné, úsměv vzbuzující (pozornosti doporučuji zejména gagy s cikánskou kapelou), ale NEJSOU SKVOSTNÉ (a to dokonce přesto, že scénář dělal stejný člověk, který psal scénáře i k některým nejlepším Wilderovým snímkům: I.A.L. Diamond). Dále: Ten, jehož napadlo udělat romantickou dvojici z Audrey Hepburn a Garyho Coopera, by se měl nad sebou vážně zamyslet - onen věkový rozdíl 30 let je totiž VELMI znát. Cooper z roku 1957 dávno nevypadá jako někdejší neodolatelný svůdce, daleko spíš je podoben (byť sympatickému) dezertérovi z domova důchodců. - Komu by tohle stále nestačilo ke zdůvodnění tří hvězdiček, ten zjevně neviděl konec Odpolední lásky. Samozřejmě jde o happy end - ale jaký! Tak násilně přilepený a nepřirozený hepáč mé unavené oko už nespatřilo věky. A to tedy vidělo mnohé. - Sečteno a podtrženo: Slušný film. Ale nic víc. (15.05.2006)