Odpolední láska

"To je to město. Paříž, Francie. Je prostě jako ostatní města, Londýn, New York, Tokyo... až na dvě věci. V Paříži lidé lépe jí... a v Paříži se lidé milují, dobře, třeba ne více ale určitě více častěji. A to kdykoli a kdekoli. Na levé lavičce, na pravé lavičce a mezi nima. Dělají to za dne a v noci...". Tak tento fim ma dostal už na začiatku. Očakávala so od neho veľa a to očakávané sa mi aj patrične ukázalo :) Skvelá Audrey Hepburn, starý ale za to šarmantný Gary Cooper tvorili skvelý "pár". K tomu tá hudba, kontrastná čierna a biela, Paríž, cigáni, cello, Ritz,... Hlavou mi ešte stále pobehuje melódia Fascination a na tvári stále ostáva milo uspokojujúci úsmev, ktorý vo mne toto všetko vyvolalo. (22.08.2010)

Nechutně bohatý donchuán se shodou náhod seznámí s mladou a nevinnou studentkou hudby. Zprvu to vypadá na jednoznačnou záležitost, ale pak se Audrey kousne a rozhodne se vilného starouše Garyho trochu potrápit jeho vlastními zbraněmi. A náš protřelý proutník se nestačí divit, jak se mu ta neopeřená cácorka zaryla pod kůži. […] Kdyby měla první polovina o něco svižnější tempo a posledních cca 90 vteřin skončilo na podlaze střižny, šel bych na plný počet. Chlapská ješitnost vs dívčí poblouznění. Wilder tohle uměl. Pokud jde o dvě osoby opačného pohlaví sdílející stejný čas a prostor, jeho zásoba nápadů byla prakticky nevyčerpatelná. Navíc onen ukecaný milostný ping pong dokázal pokaždé vyšperkovat celou řadou vtipných detailů (diktafon, cello, oddaná cikánská kapela ztělesňující malý osobní jukebox, aj.). A ten závěr na nádru, krása. Tedy téměř. (14.01.2013)

Rozumějte. Nebýt ten film od famózního Billyho Wildera, dal bych možná i čtyři hvězdičky. Ale na autora Bytu a Někdo to rád horké, který je jedním z tvůrců moderní romantické komedie, musím být chtě nechtě přísný. Tak v prvé řadě, myslím, že zde není ani jeden vtip, u něhož byste se mohli popadat za břicho. Vtipy jsou slušné, nadprůměrné, úsměv vzbuzující (pozornosti doporučuji zejména gagy s cikánskou kapelou), ale NEJSOU SKVOSTNÉ (a to dokonce přesto, že scénář dělal stejný člověk, který psal scénáře i k některým nejlepším Wilderovým snímkům: I.A.L. Diamond). Dále: Ten, jehož napadlo udělat romantickou dvojici z Audrey Hepburn a Garyho Coopera, by se měl nad sebou vážně zamyslet - onen věkový rozdíl 30 let je totiž VELMI znát. Cooper z roku 1957 dávno nevypadá jako někdejší neodolatelný svůdce, daleko spíš je podoben (byť sympatickému) dezertérovi z domova důchodců. - Komu by tohle stále nestačilo ke zdůvodnění tří hvězdiček, ten zjevně neviděl konec Odpolední lásky. Samozřejmě jde o happy end - ale jaký! Tak násilně přilepený a nepřirozený hepáč mé unavené oko už nespatřilo věky. A to tedy vidělo mnohé. - Sečteno a podtrženo: Slušný film. Ale nic víc. (15.05.2006)

"He who loves and runs away live to love another day." Překrásná a okouzlující herečka Audrey Hepburn a charismatický Gary Cooper. Neočekávaný konec a velmi slibná zápletka s mladou studentkou konzervatoře, která se snažila povýšit na úroveň pana Flannagana. Neexistuje zatím vůbec žádný film, který by v podání Audrey u mě měl nižší hodnocení než 100%. Ne jen proto, že jsem silně zaskočena jejím perfektně osobitým herectvím, ale také proto, že měla velké štěstí na nabídky a aby taky ne, když byla tak půvabná. Díky hercům a Billymu Wilderovi s I.A.L. Diamond za skvělý filmový zážitek. (06.01.2013)

Trošku slabší Wilder, ktorého špecifický rukopis cítim iba v prvej sympatickej hodinke so skvelými hercami a dávkou rozkošného humoru. Keď sa však prvá obsahová dilema vyriešila, pýtala som sa v duchu: ,,Čo teraz, Billy? Vyčerpal si všetky možnosti, ale aj tak pevne verím, že máš nejaké eso v rukáve."......... Očakávania zostali nesplnené. Nekonečne natiahnutá lovestory s hapkajúcim scenárom, občas zábavnými scénami a sladkým koncom. Wildera milujem, ale pri myšlienke na jeho iné unikátne snímky sa tvárim, že som Odpolední lásku vlastne nikdy nevidela. (03.04.2010)