Někdo to rád horké

Má-li hraný film svou klasiku s velkým K, tento film jí bezpochyby je. Výčet jeho zřejmých předností začíná už kvalitním námětem i následným scénářem. Příběh z podsvětí a líčení pokusů o únik z jeho sítí lze pojetím i vyzněním označit za průlomový. Osnova, na kterou jsou navlečeny až orgie gagů, je více než funkční. Ačkoliv vcelku logicky v popředí stojí obě mužské postavy (Curtis i Lemmon jsou skvělí, přesto bych dal přednost přece jen andělštěji působícímu Lemmonovi), zbývá dost prostoru i pro božskou MM. Dnes je vnímána o poznání kritičtěji; vzpomínky na to, jak i u nás až po letech byla prezentována její smrt - byla líčena jako "ikona" Ameriky a v tomto ohledu byla paralelou obdobného francouzského kultu ve stejné době rovněž předčasně zesnulé Edith Piaf - jsou ovšem jednoznačné. Švih a tempo, které tato "neakční kriminální komedie" nasazuje od samého počátku, nepomíjí až po působivý konec. Nadšení a zvědavost, se kterým je tento skvělý americký film sledován diváky všeho světa po dlouhá desetiletí i při opakovaných produkcích v kinech i před domácími obrazovkami, nepomíjí. Ve prospěch filmu i jeho stále početných fanoušků. (15.03.2008)

Mé třetí filmové setkání s Billym Wilderem se bohužel protlo s mým dalším filmovým setkáním s Marilyn Monroe, kterou nejspíš nikdy nebudu mít doopravdy rád. Kromě toho, že se mi nelíbí, na mě vždycky navíc působila hrozně jednoduše... A tentokrát to díky té roli naivní nanynky bylo snad vůbec nejhorší. Ach, ach, takhle pokazit komedii, která od počáteční razie vypadala tak slibně, to se musí vidět. Jack Lemmon s Tonym Curtisem dobří, ale jakmile se začal druhý jmenovaný sbližovat s "božskou" MM, šly žerty stranou a já se skoro neměl čemu smát. Tři a půl. (08.08.2014)

Úsměvný film. Ale nejlepší komedie vůbec? Možná tak v roce 1959. Nepamatuji si, že bych se během sledování zasmála nahlas a to ani jedinkrát. Přesto nemůžu Some like it hot upřít jakési kouzlo, které vás chytne a nepustí do konce. Marilyn jsem nikdy neměla ráda (proč? stačí si přečíst zajímavosti), ale tady byla jednoduše nadpozemsky okouzlující. Když ne výkonem, vzhledem určitě. Curtis s Lemmonem ji ale jednoduše zastínili a jejich pitvoření v dámských šatech mě pobavilo. Co moc nechápu je odbytý konec, který mnohým připadá kultovní - pro mne byl uspěchaný. (31.05.2014)

Každý máme na tuto komedii jiný názor. Pro někoho je tu humor vyčpělý, pro jiného stále aktuální, někomu příjde nudná, jinému zábavná. Já patřím mezi ty jiné. Od samého začátku jsem se dokonale bavil, opravdu jsem se mnohým vtipům smál, líbily se mi scény, které parodovaly mafiány, okouzlovala mě Sugar (dnes se ideál krásy posunul někam jinam, ale Marilyn má svůj určitý půvab i dnes), zaujal mě nápad, herecké výkony hlavních mužských hrdinů byly perfektní a hudba napomohla k přenesení do atmosféry konce 20. let. Pro mě byla nejlepší scéna hned ta úvodní - na "pohřbu" babičky a pak večírek ve vlaku :) Vychvalovaná závěrečná hláška mě osobně nepobavila. (09.09.2010)

Od Billyho Wildera jsem čekal něco o dost vtipnějšího. Toho humoru zde bylo téměř minimum a zachraňoval to vlastně jen zajímavý příběh, sem tam nějaká trochu výraznější hláška a sehraná hlavní mužská dvojice (možná není příliš objektivní hodnotit herectví Marilyn Monroe pouze podle jednoho-tohoto filmu, ale stejně moc nechápu, co na ní někteří mají/měli). Možná budu krapet kritičtější, ale vidím to pouze na lepší 3*. "Je to deset let, co jsem zvolil sám sebe prezidentem téhle organizace a falešná skromnost stranou, volili jste správně." (17.12.2010)