Režie:
Hanna BergholmScénář:
Ilja RautsiKamera:
Jarkko T. LaineHudba:
Stein Berge SvendsenHrají:
Jani Volanen, Sophia Heikkilä, Reino Nordin, Saija Lentonen, Stella Leppikorpi, Miroslava Agejeva, Hertta Nieminen, Jonna Aaltonen, Hertta Karén (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dvanáctiletá gymnastka Tinja se zoufale snaží zalíbit své matce, která je posedlá rodinnou image a jejíž populární blog „Krásný každodenní život“ představuje idylickou existenci jejich rodiny jako dokonalost na předměstí. Jednoho dne najde Tinja v lese zraněného ptáka, přinese si jeho podivné vejce domů, uloží ho do své postele a pečuje o něj, dokud se nevylíhne. Tvor, který se z něj vyklube, se stane jejím nejbližším přítelem a živoucí noční můrou, která Tinju žijící pod dokonalou slupkou ponoří do zvrácené reality, kterou její matka odmítá vidět. Ono je fascinujícím portrétem podstaty mateřinského instinktu, kdy se Tinja snaží vyrovnat se s opravdovým citovým poutem ke své groteskní a krvežíznivé nově nalezené rodině a zároveň se potýká s rozpadajícím se vztahem se svou vlastní náročnou matkou. (Film Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (82)
Film o tom, jak skandinávská holčička vyseděla z vraního vejce plivníka a co z toho vzešlo. Nevím, proč toumto tvoru s poněkud zabijáckými sklony dala jméno Ali. Velmi zdařilý psychologický horor. – Také jsem jednou měl doma plivníka. Někdy v roce 1981 jsem navštívil výstavu drobného zvířectva. Vstupenky byly slosovatelné a já vyhrál černé kuře. Protože jsem na ně nedostal žádnou posadu, nesl jsem svoji výhru domů v rukou. Kuře se důležitě rozhlíželo ze strany na stranu a občas mě klovlo do ruky, jako by mě vybízelo k rychlejší chůzi. Doma jsem dal kuře do krabice bez víka a zamyšleně jsem si je prohlížel. Byl to prapodivně vypadající exemplář s tmavým hřebínkem zkrouceným do dvou rohů, prostě typický plivník. Jal jsem se obvolávat kamarády s dotazem, jestli by někdo nechtěl živé kuře. Štěstí mi přálo a nakonec jsem se plivníka zbavil. ()
Finská lekce z mezigenerační, ženské hysterie. Jsem si skoro jistý, že mi to připadalo poněkud odtažité a vykalkulované především proto, že jsem chlap a tyhle emo psycho-introspekce dospívajících dívek mě nějak zvlášť nezajímají.. Natočené je to poměrně kvalitně a celé to působí nezvykle a lehce exoticky, přestože ta symbolika je většinou jak vytažená z nějaké popularizační obrázkové příručky pro úvod do psychoanalýzy. ()
Fínsky horor je skôr taká raritnejšia vec. A tak teda okrem blysnutia sa v hokeji (opäť), sa dobre predviedli aktuálne aj v načrtnutej oblasti. Áno, taká drsná, dark rozprávka pre dospelých (je tam cítiť šikovnú režisérsku ruku ženy) s veľkou štipkou bizarnosti. (Možný SPOILER.) Jemná dievčina, gymnastka Tinja sa dostane k vajíčku vtáka a ujme sa ho (neukradne ho) a trochu sa to začne celé zvrhávať a vyvíjať neželaným smerom. (Koniec možného SPOILERU.) Vlastne dosť (operený) úlet. ;) Dej sa do veľkej miery odohráva cez deň. Sympatická malá herečka v ústrednej úlohe. Záver je pomerne originálny. Snímka je vlastne relatívne jednoduchá, zbytočne veci nekomplikuje a aj tým je k divákovi dosť ústretová. Za štyri vrecká vtáčieho zobu, teda, štyri silné hviezdy. ;) (Dodatok a možný SPOILER, vrany mávajú v niektorých kultúrach posvätnejší charakter, ako padlo aj navôkol, stačí si spomenúť na komiksovú Vranu z 1994, v Pahanhautoja zohralo svoju rolu asi zabitie vrany a tiež pravdepodobne neúctivé pochovanie vtáka, podľa všetkého by sa fínsky názov filmu dal preložiť asi ako "zlé hroby". Koniec možného SPOILERU.) ()
Komornější a na psychologii rodiny a vztahu přespříliš ambiciózní matky s dcerou, která se snaží ji udělat šťastnou, postavený hororůrek pohádkového typu, kdy se dívka musí vypořádat sama se sebou, svým vylíhlým - ji chránícím - strachem. Fajný bizárek v klidnějším tempu se slušnými maskami i výkony hlavních protagonistek. ()
Doppelgänger ptáče dál doskáče.. Kombinace body horroru a rodinného dramatu, při kterém to první zaujme neopeřeným výtvorem animatronického topmodeláře Gustava Hoegena a to druhé zasazením do prostředí jak z učebnice Soderberghovy chladné sterility. Motiv rodičů upřednostňujících umělý perfekcionalismus často přes sociální sítě před někdy nedokonalými, ale zato pravými city mimo záznam a jejich dětí, které hledají způsob, jak se s tím vypořádat, se tím táhne jako tenká nit a přiznávám se, že jsem očekával mnohem abstraktnější konec, než to, co se z toho vylíhlo.. ()
Galerie (27)
Photo © Silva Mysterium / Andrejs Strokins
Zajímavosti (2)
- Natáčení probíhalo v lotyšské Rize. (noelcoward73)
Reklama