Agónie - konec Rasputina

Film rozkladu a zániku, zachytených v Klimových nesmierne atmosférických pomalých zhlukov obrazov komorného charakteru, posilnených autentickými zábermi udalostí. Skvelá monotónna, podvedomo pôsobiaca hudba tlačiaca scény do k ešte silnejšiemu, vyhrotenejšiemu výzoru. Nezabudnuteľné obrazy historickej tragédie cárskeho Ruska a jeho "svätého muža" so silnou dávkou expresivity. (31.01.2013)

Falešný obraz konce samoděržaví, křivé zrcadlo nastavené jednomu ruskému mýtu... Škoda, že umělecky nepochybně silnému filmu nebylo dáno vzniknout o pár let později, kdy v rámci >perestrojky a glasnosti< by se nepochybně toto Klimovovo dílo vyrovnalo s jednou temnou kapitolou ruské historie lépe a pravdivěji... (12.06.2006)

Jinak zpracovaný příběh, než jsem viděla nedávno (ruský Rasputin z r. 2013). Z jedné strany mě Klimovovo dílo nadchlo, chvílemi se mi svíralo hrdlo nad prostřihy mezi světem bohatství a světem bídy a zoufalství. Slabošský panovník a úpadek skoro tisícileté říše během pár desetiletí. Škoda že Klimov vynechal úlohu "profesionálních revolucionářů", kteří byli na ruské dějiny přisáti od začátku 20. století. Lenin, Trockij, Kerenskij, Kaplanová a další. Ti hráli destruktivní úlohu už v revoluci r. 1905 a stejnou i v r. 1917. Organizovali tisíce lidí, šířili mezi nimi nenávist a hnali je na smrt. Úpadek tisícileté carské říše měl konkrétní jména. V Klimovově poměrně rozsáhlém díle pro ně místo bylo. Za to, že se o nich nezmínil, ubírám jednu hvězdu. (05.09.2014)

Expresivní snímek lze chápat současně jako životopisné drama i podobenství o rozpadu ruské monarchie. Klimov pracuje s různými rovinami vnímání reality a času Střídá "běžné vnímání" se silně stylizovanými scénami vizí a černobílými dokumentárními záběry. Podobně jako hrdina Klimovova snímku Jdi a dívej se projde hrdina filmu vlivem okolností a vlastní sebedestruktivity několika výraznými změnami, až nakonec zůstane jen sám se sebou a není mu dáno ani jednoduše umřít. (12.06.2006)

Expresívne vyjadrenie posledných okamžikov cárskeho Ruska. Veľmi obsažné, poučné a všetky poznatky ohľadom tejto témy a predovšetkým Rasputina dokumentárne zhromaždené a predostreté divákovi. Skrátka ide o kvantum užitočných informácií, v ktorých som si hovel ako prasa v žite. Na druhú stranu mi nie celkom sadol poetizmus, miestami až surrealizmus tohto diela, chápem, že Rasputin bol úchylný blázon, ale na mňa toho bolo v jeho podaní až moc, aj keď herec bol parádny, typovo aj po hereckej stránke. Tiež sa tu ponúka otázka, že kto bol väčší blázon? Či Rasputin alebo cárska rodina - niečo na zamyslenie. Ten kto nepoužíva zdravý sedliacky rozum, tak aj potom dopadne. Tiež je škoda, že práve v týchto ťažkých chvíľach bol na čele cárskeho Ruska jeden z najslabších a najneschopnejších panovníkov v dejinách tejto krajiny. Nech je ako chce, po páde ruskej monarchie, tak ako bolo v snímku niekoľko krát povedané, sa svet zmenil. Perlička: Nie je žiadnou záhadou, prečo na Rasputina neúčinkoval kyanid. Jednoducho si rád vypil vína a mal rád sladké. Do určitej miery to neutralizovalo účinky jedu. Skôr sa čudujem, že prežil tú streľbu (atentátnici museli mať riadne naložené v gatiach), aby konečne nakoniec našiel smrť utopením. Skrátka tuhý korienok - zlá burina sa kántri ťažko. Slušný nadpriemer. 80/100 (20.11.2017)