Jezábel

Poté, co Bette Davis nedostala hlavní roli v Jihu proti Severu, měla o důvod více, aby se soustředila na konkurenční jižanský velkofilm - Wylerovu Jezebel. A kam se na Bette Davis hrabe Scarlett? Bettina postava je zde mnohem radikálnější, svéhlavější, vášnivější a hlavně přesvědčivější. A pak - Henry Fonda jí sice zdatně sekunduje - , ovšem toto je hlavně a především film velké Bette Davis, která si svého druhého Oscara odnesla naprosto zaslouženě. Snímek je výborně zrežírovaný, krásně nasnímaný, velmi dobře hudebně podbarvený a dodnes nesmírně působivý. Omamných pohledů Bette Davis si užijete možná o něco více v Hořkém vítězství, její nejsložitější postavu doslova a do písmene biblické Jezábel nám ovšem nabízí tento Wylerův skvost. (25.08.2006)

Jsou klasiky, které nezestárly dobře a Jezábel k nim patří. Má sice na režijní stoličce Williama Wylera, který z ní chvílemi dělá až nezměřitelný velkofilm, má Bette Davis, která potvrzuje status legendy, když jen pozvednutým obočím přehrává i takového velikána, jakým byl Henry Fonda. Jenže má také nepříjemně povrchní pozlátko, zvrat založený na barvě šatů, který nejen vzhledem k černobílé paletě materiálu, ale i kvůli archaičnosti nezafunguje - a v první řadě má hlavní hrdinku, která se má kát ve chvílích, kdy se sošní muži okolo ní chovají daleko hůř než ona. Tenhle aspekt působí při sledování až fyzicky nepříjemně a protože paralely devatenáctého a dvacátého století už dnes nevyzní požadovaným způsobem, zůstávám u střídmějšího hodnocení. (29.10.2023)

V prvních minutách má člověk pocit, že se dívá na nějakou variantu lehké romantické komedie s emancipovanou dívenkou, která bude provokovat zdejší zkostnatělou smetánku a nakonec spočine v náručí svého zpočátku zděšeného nápadníka a budou žít šťastně až do smrti. Wyler ale rychle původní lehkost překlápí v hořkost a  původní sympatie k rozjívené Julii se brzy mění v odpor k rozmazlené holčičce, která působí nejen společenské skandály, ale stává se i příčinou velké tragédie.  Davisová je v jedné ze svých nejlepších rolí, však za ni taky dostala Oscara, asi největší devízou celého vyprávění.  Společně s poslední dvacetiminutovkou, kdy do všeho hodí vidle válka a žlutá zimnice. Ze závěrečné katarze a zejména posledního pohledu na káru opravdu mrazí. (11.10.2023)

Na svou dobu zcela mimořádný film. Stačí vyjmenovat režie, kostýmy, hudba, herecké obsazení. Opravdu škoda, že film není v barvách, protože zde by tomu barva ještě hodně dodala. Postava Jezebel je svou povahou tak trochu Scarlett v podání Bett Davisové. Herecký projev Davisové ale převažuje všechno, co nám televizní inscenace Scarlett nabízejí. Nejsilnější momenty filmu: Návštěva plesu v rudých šatech a následná hádka, shledání Julie s Prestonem v momentě kdy je ženatý a ona to neví a samozřejmě závěrečná scéna, kdy Julie chce doprovázet Prestona na poslední cestu a prosí Amy o svolení.“ Poslední záběry, kdy Julia odjíždí s průvodem smrti, aby splatila své hříchy, mají silnou emocionální rovinu. Zajímavostí je obsazení mladého Henryho Fondy, hvězdy poválečné kinematografie. 83% (03.07.2011)

Vlastne jediný problém toho filmu je, že existuje Juh proti severu. Toto je niečo veľmi podobné, iba namiesto vojny tu zúri pandémia. Bette Davis je ako rozmaznaná mrcha skvelá a všetci ostatní jej zdatne sekundujú. Začína to ako celkom sranda, no postupne to temnie až k mimoriadne silnému záveru. Väčšinou ide o komornú záležitosť, no tých niekoľko minút epických záberov na chorobou zmietaný New Orleans sú úžasné. Pokojne to mohlo mať o hodinku viac, pretože toto je presne jeden z tých filmov, pri ktorom som nechcel aby skončil. 10/10 (07.11.2020)