Vykoupení L.B. Jonese

Poslední Wylerův film není krimi, spíše jižanské rasové drama a není to tak skvělé, jak to vypadá ze zdejšího hodnocení. Ano slušně natočené, zahrané, scéna z vrakoviště má sílu (Ne!), nicméně je tu spousta zbytečných dějových linií co film brzdí. A je to opravdu příšerně schematické a v rámci toho absolutně nevěrohodné. Všichni černoši jsou tady milí, pohodoví, slušní, klidní veselí lidé; tedy kromě jednoho, ale ten má důvod. A všichni bílí jsou zmetci a totální rasisti, opět kromě jedné postavy, která ale nemá na žádný prostor a vliv na děj. A v rámci toho rasismu mám věřit, že v roce 1970 by poldovi prošlo mlácení žen, svědků, vydírání vedoucí ke znásilnění a nakonec šikana, pronásledování a chladnokrevná vražda spoutaného člověka? Že všichni kolem včetně kolegy, šéfa a starosty by se koukali jinam? A že bohatý, úspěšný a vážený právník by riskoval kariéru a okamžitě po přijetí klienta by šel informovat někoho z protistrany... a pomáhal krýt vraždu? Být to třeba v 20-30. letech tak neřeknu, být to čistě krimi tak nad tím mávnu rukou, ale pokud to má být drama o utrpení černochů, tak je absolutně nevěrohodné. (26.11.2022)

Posledný film režiséra, ktorého mám zaradeného v desiatke najobľúbenejších ma nesklamal. Relatívne nízke hodnotenie je dôsledkom istého schematizmu, ktorý som vnímal pri čierno-bielom členení postáv. Na druhej strane musím uznať, že v roku 1970 ešte doznievali veľké rasové nepokoje, ešte bolo v živej pamäti zavraždenie M.L. Kinga a tak museli aj výrazové prostriedky rešpektovať aktuálnu rasovú situáciu v USA. Herecky exceloval Lee J. Cobb, ktorý mal aj najzaujímavejšie napísanú úlohu. Ostatní herci boli dosť plochí. Paradoxné je, že stačilo ani nie 50 rokov a v Európe môžeme zažiť niečo veľmi podobné, pričom kritériom nebude farba pokožky, ale vzťah k islamu. Vtedy pochopíme niekdajšiu beznádej černochov a nebude nám to nič platné. (12.10.2015)

Kdysi dávno...,ale dost.Takhle ne.I přes propast času je to nevyhasínající dílo.Rasismus jako základ společenského zla a neštěstí.A jestli je oblečen do uniformy máme tu institucionální rasismus.To je ta nejděsivější forma. Cobbova role odráží,a to naprosto skvěle,šílený rozpor a nutný konflikt mezi etikou,logikou,emocemi,právem a rasovými předsudky. Parádně zahráno.Synovec pak představuje to,co začíná.A to jak ve smyslu naděje, práce i života.Jeho protiváhu tvoří L.B.Klidný,slušný, bohatý a proto nesmírně silný.A statečný.Nicméně přesto.....Je ubit tupými policisty.Pak tu máme všeprostupující a všeurčující sexus...,který nezná rasová hlediska.Tedy občas.Policista se stává katem a vrahem a pak se dovolává obžaloby.Tohle už hraničí se surrealismem.A černoch s revolverem nenašel sílu zabít.Ale mlátička udělá svoje. A vlak odváží mstitele i mládí z místa zmaru.Ale kam?...Hodnotím vysoko. (18.07.2015)

Odvážna téma rasizmu na americkom juhozápade, ktorá je zakorenená aj u tých najvyšších špičiek malomesta a vykoreniť ju je priam nemožné. Trochu prekvapilo, akú moc mal miestny advokát, ktorý nielen ovplyvňuje, ale dokonca aj prikazuje policajtom či starostovi mesta. Kvalitné herecké výkony na čele s Cobbom, silná téma a jasné posolstvo aj pre tých najtvrdohlavejších, že tadiaľ vlak prosto už nejazdí. Wyler opäť trafil do čierneho, už po koľkýkrát. Kvalitná filmárčina. (25.05.2022)

Pěkně a bez zbytečného patosu či přehánění zobrazené téma rasismu na americkém jihu 60. let. Labutí píseň Williama Wylera, jednoho z největších režisérů všech dob, za kterou se mistr rozhodně stydět nemusí. Vůbec nejsilněji na mě v celém filmu působil výkon Lee J. Cobba, který se do role jižanského právníka, v jehož nitru se jakoby odráží paradoxní a děsivý konflikt mezi předsudky a raciem, emocemi a rasismem, zakořeněný po století na Jihu, trefil NAPROSTO přesně. Zarámování snímku (příjezd vlaku symbolizující naději a radost a jeho odjezd, naznačující smutek a rezignaci) je taky bezchybný. Rozhodně stojí za zhlédnutí. 80% (02.05.2007)