Muž s kinoaparátem

Bezprostředně poté, co film skončil, vypadlo ze mě akorát neovládnutelné "Ach." U filmů z první poloviny 20. století mám obvykle problémy je nějak hodnotit, protože většinou pracují s postupy a motivy, které jsou zajímavé spíše z historického, muzejního hlediska, než že by mě mohly nějak osobně oslovit. Člověk s kinoparátem ale přesahuje jakékoli dobové určení. Během jeho sledování jsem byl prakticky permanentně dojatý s jakou péčí, zájmem a pochopením sleduje všednost. Dokazuje tak nakolik samotný akt přizpůsobování se svému okolí, aby jej bylo možné nějak zaznamenat, buduje vůči viděnému citlivost. Ukazuje nám fascinujícím způsobem nadšení a disciplínu pozorovatele a demonstruje jak silná láska může být k analogovému materiálu. Ach. (13.04.2023)

Já plně chápu, že "vy" jste tím filmem fascinováni, že se o něm učíte na svých filmových školách, píšete o něm seminárky a diplomové práce. Že je pro "vás" přelomem, skvostem a bůh ví čím ještě. To je všechno v pořádku. Snad pochopíte i vy, že já jsem pouhým pasáčkem krav a tedy že mne hodinu a půl dlouhé sledování každodenního hemžení nijak nezaujalo. Resp. zaujalo, ale z pouhého časového odstupu od doby současné. Kdybych pozoroval hemžení z roku 2017, těžko bych mířil takto relativně vysoko. A jsem schopen uznat, že vy v tom filmu vidíte něco, co já tam nevidím, ale i tak si dovolím pochybovat, že byste byli takto uchváceni, kdybyste se na film koukali v roce 1932. To už si raději někdy zase pustím Metropolis... 60% (02.09.2020)

Z historického hľadiska je zvláštne, že diela ruského konštruktivizmu dosiahly taký umelecký úspech. Aj napriek svojmu jasnému protiburžoáznemu vyzneniu a socialistickému propagandizmu. Ja som jednoznačne za, treba tu brať do úvahy hlavne technickú zložku týchto diel. Muž je pre mňa vrcholom tohto obdobia, skoro som pri ňom nedýchal a ukázal mi život v metropole tak, ako snáď nikto potom a Vertov použil pritom mnoho inovatívnych kinematografických techník ako spomalený a zrýchlený pohyb, rozdelené plátno, text, fotografie atď. (18.06.2012)

nostalgické -5* tenhle experimentální snímek je s odstupem času zajímavý hlavně z filmařského hlediska a historického pohledu. Jeho hravá atmosféra mě bavila a nehledal jsem v něm nic jiného. Z toho důvodu mu můžu dát tak vysokou známku. Běžný divák si ho nejspíš neužije, pokud od toho dokumentu čeká nějaký příběh či smysl. Takže je spíš určen pro artové fajnšmekry. [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (11.12.2018)

Záběry z tehdejšího života v Rusku. Lidé, technika, svět kolem nás, maličkosti, dokonce bezdomovci i lidský porod. Otestování schopnosti filmu ve střihu, úhlu snímání, prolínání - prostě všechny dostupné techniky v té době. Hodně záběrů spontánních lidí. Je to nádhera sledovat mraveniště jménem Země. Cinematic Orchestra jako doprovod = umocňuje naivní záběr i zrychlí tep při rychlém střihu. Průkopnický dokument filmu. (26.12.2010)