Nikolaj Čerkasov

Zpočátku to vypadalo, že půjde docela jinou cestou - v šestnácti letech zpíval v petrohradském Mariánském divadle opery a baletu ve sboru, takže byl nablízku proslulému Fjodoru Šaljapinovi a tehdy podal i přihlášku ke studiu na lékařské fakultě.. Nakonec ale převládl jeho zájem o film, v němž se poprvé objevil v roce 1926 v epizodní roličce francouzského holiče ve filmu CAR A BÁSNÍK.

Rozhodující pro jeho další kariéru bylo absolvování Institutu scénického umění, kde do jeho kariéry výrazně zasáhl profesor Vladimir Maximov. Po několika komparzních rolích si zahrál i v jednom z prvních sovětských zvukových filmů HORKÉ PENÍZE. Zatím ztělesňoval většinou komické postavy, toto období vyvrcholilo filmem Verneovou adaptací románu DĚTI KAPITÁNA GRANTA, kde hrál roztržitého profesora Paganela.

Zlom přichází s hlavní rolí dramatu PROFESOR POLEŽAJEV. Čerkasov hraje sedmdesátiletého vědce, kterého ve svých třiatřiceti letech ztvárnil dle dobových kritik osobitým způsobem. Tím se mu otevírá cesta k režiséru Ejzenštejnovi, a ten objevuje Nikolajovy schopnosti ztvárnit postavy v tragédiích. Výsledkem jejich spolupráce byl velkofilm ALEXANDER NĚVSKIJ, své kvality předvedl i krátce po II. světové válce, kdy s Ejzenštejnem spolupracoval na IVANU HROZNÉM. Mezi jeho další vynikající role patřil DON QUIOTE, kterého s úspěchem hrál i v divadle.

Čerkasov byl účastníkem Velké vlastenecké války jako člen frontové umělecké brigády působící u Baltského flotu (do dubna 1943, kdy byl převelen k natáčení Ivana Hrozného), po vítězství byl zvolen poslancem Nejvyššího sovětu SSSR. Činný byl i literárně. Zemřel ve věku 63 let v tehdejším Leningradě (dnešní Petrohrad), kde během blogády zemřela i jedna z jeho dcer.

Nikolaj Čerkasov je jediným hercem, jehož tvář je vyobrazena na nějaké medaili. Stalin osobně vybral a schválil právě jeho portrét pro jedno z nejvyšších sovětských státních vyznamenání – řád Alexandra Něvského.

Robert "Robbi" Pavelka