Erwin Rommel

Německý vojevůdce a generál polní maršál Erwin Johannes Eugen Rommel známý též jako Pouštní liška se narodil 15. listopadu 1891 v Heidenheimu.

Rommel se narodil jako druhý syn ředitele gymnázia a dcery významného württemberského politika Helene von Luz. Měl tři sourozence: Gerharda, Helene a Karla. Mladý Rommel se chtěl stát leteckým inženýrem, ale otec z něj chtěl učitele anebo důstojníka. Po ukončení studia na reálném gymnáziu v roce 1910 nastoupil jako kadet k místnímu 6. württembergskému pěšímu pluku. Po třech měsících byl povýšen na desátníka a po dalších šesti na četaře. V březnu 1911 byl poslán na důstojnickou školu ve městě Gdaňsk. O rok později dokončil vojenskou školu a následovalo povýšení na poručíka. Během svého působení v Gdaňsku se seznámil i se svojí budoucí ženou Lucii Marii Mollin, se kterou se roku 1915 veřejně zasnoubil a o rok později oženil. Měl syna a dceru.

Na počátku 1. světové války byl Rommelův pluk povolán na západní frontu. Rommel však setrval ještě v kasárnách, kde čekal na posily. Bojoval postupně na západní frontě, v Rumunsku a na italské frontě. Od počátku projevoval nekonvenční myšlení a velkou odvahu, za což byl vyznamenán železným křížem II. třídy. V lednu 1918 byl Rommel z fronty odvolán a přidělen do štábní funkce na Generálním velitelství zvláštního nasazení, později byl povýšen do hodnosti kapitána.

Ve funkci velitele vůdcova hlavního stanu ho zastihl i počátek druhé světové války, postupem času stále více propadal Hitlerovu vlivu. Požádal o velení divize, pokud možno tankové. Ačkoliv armádní personální úřad vyslovil nesouhlas a poukázal na absenci jakékoli Rommelovy zkušenosti s tankovým bojem a zdůraznil jeho mimořádné zkušenosti a způsobilost pro velení divize horské pěchoty, blízký vztah s Hitlerem mu v únoru 1940 umožnil převzít velení 7. obrněné divize, vyzbrojené převážně českými tanky. Proslavil se jako velitel tzv. Divize duchů během tažení Francií v roce 1940, jako velitel Afrikakorpsu v bojích o severní Afriku a nakonec jako inspektor Atlantického valu a jeden z velitelů čelících invazi. Později bojoval v Itálii a Francii.

Kvůli několika podezřením ohledně atentátu na Hitlera se jeho vliv u vůdce zmenšoval. Nakonec po neúspěšném atentátu na Hitlera 14. října 1944 byl donucen spáchat sebevraždu kyanidovou kapslí. Oficiálně byl za příčinu smrti označen infarkt způsobený následky zranění ze dne 17. července 1944 a Rommelovi byl vypraven státní pohřeb.

Je považovaný za jednoho z nejlepších polních taktiků druhé světové války. Hodnosti generál polní maršál dosáhl jakožto nejmladší ze všech německých nacistických generálů. Jeho obraz visí na Stěně největších tankových velitelů amerického Pattonova muzea jezdectva a tankových vojsk.

Jiří "BloodMax" Neubauer