zputnik

Stručně a úderně, tj. bezvadně. Žádné zbytečné protahování či polopatistické seznamování diváka s tím, co a jak. Žádné půlhodinové "rozjezdy pro hvězdy". Prostě nářez od 1. minuty do konce. Navíc to, že se mršky pohybují rychleji než je zdrávo (pro ně, oběti i diváka), přidalo filmu šílené grády. Jasně, není to Kurosawa, ale i divák chtivý inťošských zážitků chce jednou za čas pořádně pročistit mozek, zasmát se nad pár hodně povedenými frky, zkonzumovat nějaký ten pop-corn a k tomu popít dobrou colu. Tak co řešit víc? Shrnuto a podtrženo: Jeden z mých hodně oblíbených filmů... z těch, které si pouštím pro čistou zábavu, asi jeden z nej.

Když tak divák dnes sleduje tento kultovní a bezchybný videoklip s mladičkým Jacksonem, bezchybnou choreografií, skvělým scénářem a zpracováním, nezbývá mu než si říct: "Jak futuristické." Ano, má recht; proroctví se naplnilo.

Není žádným tajemstvím, že na posledním albu U2 opět řádně přitvrdili. Je o to potěšující, že koncert v Chicagu se valí jako lavina v podobném tempu. Rocková show, která jede od samotného začátku, je rockově nadupaná, plná hitů a pecek + skvělou ukázkou, jak může band "komunikovat" se svým vděčným publikem. Bono - byť by si imho mohl občas odpustit některé své "politicko-mesiášské pózy" ;o) - je v tom nejlepším smyslu slova showman. Dokáže uvést lidi do varu - viz za všechny například skladba Elevation, kdy pomalý a vrnivý začátek vystřídá zdrcující rockový nářez. Vedle geniální show potěší (a neprudí) ani Bonovy projevy k chudobě, lidským právům či pomyslnému "návratu člověka zpátky na Zem". Opravdu nevím, co vychvalovat dříve - jde o koncert s kopou vrcholů (viz například Coppolovsky apokalyptický závěr skladby Love and Peace or Else s Bonem doslova rubajícím do bubnů a s davem v extázi ze zvukové orgie). Možná, že má tento živák dokonce jen jeden jediný velký vrchol - začínající přibližně ;o) první sekvencí a končící sekvencí poslední. Shrnuto a podtrženo: Myslel jsem si, že živák z Bostonu hned tak něco nepřekoná; jsem rád, že jsem se mýlil. Potěší i odkazy na kultovní chicagské bardy Smashing Pumpkins (skladba Electric Co.).

Asi je mé hodnocení dost ovlivněno tím, že mám více než pozitivní vztah (a až slabost) k sociologii. Tato sociologická sonda do hodnot, představ a přání jednotlivých respondentů je totiž přesně "můj šálek kávy". Průřez všemi možnými představami o životě, a to od těch nejmenších cvrčků... až po ty, kteří mají svůj zenit už dávno za sebou. Shrnuto a podtrženo: Kraťas, který mě dostal svou lidskostí a hloubkou. Vynikající filmový materiál k zamyšlení, který mi více než cokoliv jiného ukázal naši pomíjivost.

Na jedné straně ze snímku UNAVENI SLUNCEM vyzařuje pohoda a bezstarostnost letních dní... o to více pak vyniknou a zařezávají se pod kůži absurdní a tíživé momenty ze života v tomto historicky reálném Absurdistánu. Michalkovem skvěle zvládnuté drama, které pro mě bylo chvílemi naplněné Bergmanovským feelingem, chvílemi jsem se skvěle bavil, chvílemi mě mrazilo v zádech... celou dobu jsem se však kochal bravurními hereckými výkony, skvělou atmosférou, nádhernou scenérií... a hlavně mi bylo tak nějak smutno z toho, že i toto se dělo a může dít hluboko ve vesmíru. UNAVENI SLUNCEM je pro mě prostě film, který mě přesvědčil, že fízlovství a beznaděj nemusí být vůbec představeny napřímo, a přesto je člověk vnímá jako reálné a přítomné. Nejednoznačné a o to více reálné postavy, které tu více/tu méně věří v "sovětskou rajskou vlast" a svého vůdce, uvědomují si všechny absurdity s tím spojené a tu více/tu méně jsou tlačeny k jednání, které tyto absurdity plodí a podporují. Shrnuto a podtrženo: Drama geniálně herecky zvládnuté, pomalé a s důrazem na pohodu... přesto však veskrze a každým coulem tíživé.

Sladký, hořkosladký nebo hořký život? Sám vám vlastně nevím; a po tomto snímku si v tom jsem jistý ještě méně. DALKOMHAN INSAENG je majstrštyk; majstrštyk z ranku filmů o mafiánech a pomstě. Čekal jsem (sice) podstatně více kombinace aka OLDBOY či Kim Ji-woonův předešlý opus JANGHWA, HONGRYEON, ale to, co přišlo na závěr, předčilo všechny mé představy. Přímočarý, nekomplikovaný a dějem jednoduchý snímek, který sice není založen na překvapivých pointách, ale kterému to ani v tom nejmenším neubírá na kráse. Shrnuto a podtrženo: Nečekejte překvapivé pointy, ani akci od prvního filmového políčka do posledního... a myslím, že i přesto budete z tohoto snímku paf. Co říci závěrem? "Jednu pozdní podzimní noc se učedník s pláčem probudil. Mistr se ho tedy zeptal: "Měl jsi noční můru?" "Ne." "Byl to smutný sen?" "Ne," odpověděl žák. "Měl jsem sladký sen." "Potom proč tak smutně pláčeš?" Žák potichu odpověděl, utíraje si přitom slzy: "Protože sen, co jsem měl, se nikdy nenaplní.""

MALJUKGEORI JANHOKSA - to je pro mě ideální skloubení linky romantiky, napětí, drámy, sociální sondy atd. A to vše tak perfektně drží pohromadě, že nejde než dát plné hodnocení. Navíc, tento jihokorejský snímek ve mně v několika scénách evokoval britský snímek PINK FLOYD: THE WALL. Není sice tak experimentální a artový (on vlastně takový vůbec není), není ani hudební/muzikálový, ale svou kritikou poměrů školského systému si s Pink Floyďáckým "nastavováním zrcadla" může v mnohém podat ruku. Shrnuto a podtrženo: Výborný film, u kterého si do poslední chvíle nemůžete být jisti, zda-li budete plakat dojetím nebo smutkem. A úplný závěr filmu? Imho - takový je skutečný život.

Vynikající potemnělá záležitost od našich šikmookých šikovných jihokorejců. Sakryš, znovu musím smekat před jejich schopností napsat silný a chytrý příběh zabalený do skvělé kompozice, hudby, hereckých výkonů etc. GEOMI SUP navíc o to více překvapí srdce a mysl náročnějšího(?) euro-amerického diváka, protože v lecčems skutečně připomíná Lynchovu tvorbu (bez toho však, aby to divák po shlédnutí uzavřel úvahou "kdo koho kopíroval"). GEOMI SUP prostě patří do TĚCH mysteriózních a potemnělých filmů, do kterých patří i David Lynch... a o to více se v GEOMI SUP může divák blaženě rochnit. Shrnuto a podtrženo: Vynikající film, který přináší nové a nové zážitky a dříve nepovšimnuté detaily při dalších a dalších shlédnutích.

Ty jednotlivé Wallacovy vynálezy si o to prostě koledovaly; jsou příliš geniální na to, aby zůstaly bez povšimnutí. Navíc se kolem nich vždy něco semele... a tak: nenatočte na to aspoň nějaké kraťásky. Ono "kraťásky" používám cíleně; více než o krátké filmy jde o několik doslova kratičkých skečů, v nichž se to vždy točí kolem nějakého toho Wallaceova vynálezu. Shrnuto a podtrženo: Zábavné a šíleně legrační. Nutno však brát spíše jako vyhrávky než jako seriózní krátké filmy.

Tak z této thajské záležitosti jsem vcelku dost paf. Nečekal jsem moc... a dostal jsem vrchovatě. Parádní lekačky, silný příběh, který (až na pár momentů) ani moc nedrhne. Dlouho už jsem se tak parádně nebavil a nebál... navíc postupně odhalované tajemství proč, jak, kdo tomu všemu dává smysl a jakousi hloubku. A ještě k lekačkám: samozřejmě je to věc silně subjektivní - záleží na osobě, rozpoložení etc. - ale ty ze SHUTTER mě fakt vytáčely na maxi-míru. Shrnuto a podtrženo: Vynikající horor, který má pár chybiček... ale ty mu určitě za všechny ty parádní lekačky rádi odpustíte.