zputnik

Na JU-ON jsem byl dost zvědavý - ódy na originalitu, parádní lekačky atd. se pěly široko, daleko. A jak jsem s JU-ON dopadl? Mé pocity? 1. Zážitek z filmu mi nepokazilo nadměrné očekávání. 2. Bez ohledu na bod 1 se dostavilo mírné zklamání. JU-ON není špatný film - je zajímavě natočený, má hlavu a patu... ale když já se u něho taaakhle nudil. Byl táhlý a nudný; a bohužel to nezachránilo ani těch pár lekaček, které navíc a bohužel taky nepatřily k těm infarktovým. Shrnuto a podtrženo: Není to špatný film, ale imho nevýrazný, chvílemi táhlý a bez pořádných lekaček. Výsledný ortel: 70%.

Tak z této thajské záležitosti jsem vcelku dost paf. Nečekal jsem moc... a dostal jsem vrchovatě. Parádní lekačky, silný příběh, který (až na pár momentů) ani moc nedrhne. Dlouho už jsem se tak parádně nebavil a nebál... navíc postupně odhalované tajemství proč, jak, kdo tomu všemu dává smysl a jakousi hloubku. A ještě k lekačkám: samozřejmě je to věc silně subjektivní - záleží na osobě, rozpoložení etc. - ale ty ze SHUTTER mě fakt vytáčely na maxi-míru. Shrnuto a podtrženo: Vynikající horor, který má pár chybiček... ale ty mu určitě za všechny ty parádní lekačky rádi odpustíte.

Výborný a civilně pojatý snímek, který zahřeje na srdci, dojme a současně dodá kvantum životní energie. Přiznám to: mám slabost na filmy s autistickou tématikou, ale zároveň moc nemusím filmy ze sportovního prostředí. MARATHON mě však dostal. Ani trochu mi zde sportovní prostředí nevadilo... a se zpracováním tématu autismu jsem byl více než spokojen. Skvěle a realisticky vykreslené (možné) uvažování autistického dítěte/mladíka: obtížná socializace a chápání našich norem (prdění, "problém" na bazéně atd.), okouzlení vodou, fixace na rituály + navyklé postupy, schopnost vnímat úžasné detaily života, které nám "normálním" prosviští myslí a mnohdy si je ani zbla neuvědomíme. Současně musím pochválit to, že tento opus zaměřuje pozornost nejen na samostného autistického chlapce, ale také na jeho rodinu a jejich společné soužití. Shrnuto a podtrženo: Vynikající film, který společně s BYL JSEM PŘI TOM považuji za absolutní vrchol filmů s autistickou tématikou.

Úvodní půlhodina KURSU SEBEOVLÁDÁNÍ pro mě definuje můj oblíbený styl filmového humoru - suchý, inteligentní, vybuchující jak nabroušená tchýně... bezva. Poté však přichází zklidnění; na můj vkus až příliš velké zklidnění.... bojím se napsat: nudná část filmu. V této části se sice tu a tam objevují silné pasáže a skvělé vtípky, ale snímek už nedosahuje úvodního svižného tempa. Formální stránce nemám co vytknout; je filmařsky dobře zvládnutá, s výbornými hereckými výkony. Adam Sandler mi opět dokazuje, že se umí skvěle zhostit své role (jen se prostě dostat do toho správného filmu - viz například OPILÍ LÁSKOU) a je tím pro mě jakýmsi druhým Jimem Carreym. Stejně tak dobré herecké výkony podávají Jack Nicholson či roztomilá Marisa Tomei. Shrnuto a podtrženo: Príma komedie, která sice nepatří k tomu nejlepšímu, ale mě rozhodně nezklamala. Výsledný ortel: 70%.

Němá groteska s prostým dějem o tom, jak tlupa policistů nahání psa, který si od řezníka "půjčil" kus masa. Snímku nechybí typické atributy policajtské honičky - všudypřítomné pendreky, atypický běh tolik typický pro němé grotesky, padání, kotrmelce a další (na dnešní dobu rádoby) skopičiny ze strany policistů. Dnes koukatelné především pro dobu svého vzniku. Na snímku zaujmou také pokusy o různé mystifikace diváka (lezení po baráku, pobíhání po střeše) - svou schopností mystifikovat však opět poplatné své době. Shrnuto a podtrženo: Příjemná groteska, u které se imho člověk pobaví tehdy, pokud má stále na mysli dobu jejího vzniku.

Od děje jsem nečekal žádné zázraky, ale zas až tak málo taky ne. Prosťoučký děj KERD MA LUI bohužel až nemile překvapuje svou extrémní prostotou a naivitou. Není to však pro mě jediný zádrhel tohoto filmu. Když pominu herecké výkony, pak jsem byl totálně odvařený (v negativním smyslu slova) z předloženého patosu? Páni, v pár chvílích by se dal krájet a i Mr. Bay by se zde mohl lecčemus přiučit. Výše uvedené žel nezachrání vynikající gymnastické/atletické a bojové výkony jednotlivých protagonistů. Na film mi to připadá prostě sakra málo. Shrnuto a podtrženo: Možná jsem příliš náročný, ale dobrý film nedělají jen skvělé kaskadérské výkony.

Svižně odsýpající díl s Pepkem námořníkem. V této příhodě jsou Pepek a Bluto za stěhováky a používají při tom vskutku netradiční postupy. Za zmínku stojí, že některé vtípky byly použity již v příhodě CUSTOMERS WANTED z roku 1939.

Příhoda s chrápajícím Pepkem námořníkem. Tentokrát nevznikají roztržky mezi Pepkem a Blutem, ale Pepkem a v jeho domě domestikovanou ;o) myší. Zajímavostí na této příhodě je, že špenát není ve finále použit Pepkem, ale... Shrnuto a podtrženo: Zajímavé, s pár príma vtípky, ale imho slabší z Pepkových příhod.

Další příhoda s Pepkem námořníkem a jeho sokem Blutem. Tentokrát se veškeré mlátičky těchto dvou protagonistů točí kolem zákazníka, kterého každý z nich chce právě do toho svého "krámku". Zajímavostí na tomto díle je, že se zde vůbec neobjevuje (s Pepkem notoricky spojovaný) špenát. Dále stojí za zmínku, že některé zde použité gagy se objevují i v příhodě A HAUL IN ONE z roku 1956.

Výborně zpracovaná epizoda ze života Supermana. Tentokrát Superman poměřuje své síly s třemi zlými ;o) vynálezci, kteří terorizují své okolí "pomocí" svého záludného vynálezu - bullet car. Výborná práce s animací dostatečně kompenzuje až příliš přímočarý děj; ten je ovšem typický i pro další epizody tohoto projektu a není možné to mít Dave Fleischerovi za zlé.