RobLord

"TO WHOM IT MAY CONCERN: My name is Wilfred Leland James, and this is my confession. In June of 1922 I murdered my wife, Arlette Christina Winters James, and hid her body by tupping it down an old well. My son, Henry Freeman James, aided me in this crime, although at 14 he was not responsible; I cozened him into it, playing upon his fears and beating down his quite normal objections over a period of 2 months. This is a thing I regret even more bitterly than the crime, for reasons this document will show." - Stephen King, 1922 (Full Dark, No Stars, 2010) Jednou za rok si zajdu do knihovny (tedy ne, že bych tam chodil tak málo, naopak) a půjčím si knížku Stephena Kinga Černočerná tma. V ní je totiž povídka, která se jmenuje 1922. A já ten příběh zkrátka zbožňuji. Vzpomínám si, když jsem 1922 četl úplně poprvé. Napnutý jsem byl jak špagát od šibenice a naskakovala mi husí kůže. Když jsem dočetl poslední slovo, musel jsem se zhluboka vydýchat. "Páni," říkal jsem si v duchu, "to by byl úžasný film." V průběhu let jsem sledoval, kterak filmaři zpracovávají Dokonalé manželství (neobratně) nebo Velkého řidiče (ten se jim povedl). A nyní došlo na tento majstrštyk. Podobně jako v případě filmu Big Driver to Stephen King takhle napsal. Tedy až na samotný konec, který je v povídce mnohem strašidelnější a znepokojivější. Ale vem to čert (nebo krysy, chcete-li). Já se budu k tomuto snímku vracet stejně tak, jako si skočím pro knihu. V rámci žánru jsem nic lepšího s letošním datem neviděl.

Mladičký Renč, který ani neměl autoritu u filmového štábu, si ukousl příliš velké sousto, když jej napadlo, že napodobí Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem. To se pochopitelně nepovedlo. Jednak se Marice v ústavu neděje nic tak drastického (třeba ve srovnání s experimenty CIA na nevinných dětech na psychiatrických klinikách v USA), aby šel otrlému divákovi mráz po zádech, a jednak je Renčův film vulgárním políčkem do tváří skutečného personálu ústavu v Měděnci. Ve skutečnosti ho nezapálila křehoučká zrzečka, ale agresivní romská lesba s celou řadou duševních problémů (později přeoperovaná na muže a končící sebevraždou). Impuls ke škrtnutí zápalkou dokonce nepřišel od zlých vychovatelek, nýbrž od té hodné, která v chovankyni pěstovala plané naděje. Josef Klíma, autor předlohy, kvůli své povídce trpí výčitkami svědomí. V pořadu 13. komnata říká: "Budu nadosmrti vědět, že tohle byl můj omyl, kterým jsem ublížil několika lidem." Vychovatelkám z Měděnce se omluvil. Závěrem dodám, že Renčův "majstrštyk" nevypadá jako kinofilm, nýbrž jako snímek pro televizi nebo průměrné video béčko. Nicméně se protekčnímu režisérovi, kterému bych nesvěřil ani natáčení reklamy na hajzlpapír, následně žádný film už takhle nepovedl. http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/209562210800040-13-komnata-josefa-klimy/

Veliká škoda, že tvůrci nezfilmovali skutečný skandál kolem baltimorské kliniky Rosewood. http://www.slate.com/articles/health_and_science/medical_examiner/2014/03/baltimore_s_rosewood_scandal_wealthy_families_sprang_asylum_inmates_to_be.html

Výborní herci v politicky korektní fikci.

Jako exkurze do prostředí k-popu super, ale coby horor je 화이트: 저주의 멜로디 na jihokorejce slabota.

"Neuctivý děvky musí zmizet!"

Je všeobecně známo, že tento snímek byl inspirovaný případem démonické posedlosti německého děvčete Anneliese Michel. To ale není, co se týče inspirace skutečnými událostmi, vše. V tomhle hororu použil režisér Derrickson možná víc pasáží z knihy Ralpha Sarchieho "Chraň nás od zlého" (2001) než ve stejnojmenném filmu z roku 2014. Otec Moore cituje detektiva Sarchieho například tehdy, když vysvětluje zvýšenou démonickou aktivitu o 3. hodině ranní. A tím to zdaleka nekončí. Svým způsobem je Exorcism of Emily Rose vlastně Beware the Night 1 a Deliver us from Evil pak Beware the Night 2. Bylo by zajímavé, kdyby se Scott Derrickson více přidržel Sarchieho knihy v podobě seriálu. Vznikl by takový nový Supernatural, který od nějaké 7. sezóny strašlivě upadá. Cituji ze Sarchieho knihy: "Ďábelská moc provádí své kousky v sérii tří, aby tak vyjádřila své pohrdání vůči svaté Trojici, a její nejhorší útoky se také často objevují ve tři hodiny ráno. Má to být další urážka Boha, jehož syn Ježíš Kristus zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Démoni dělají opak toho, co je svaté, proto rádi útočí v opačnou hodinu..."

Tohle rozhodně nejsou The Devil's Rejects nebo Halloween. Tentokrát jsem Robovu buranskou vyvražďovačku nedokoukal. Zkrátka SHIT.

Knihu Richarda Mathesona, jehož jméno mám spojené s dobrým hororem, jsem nedočtenou vrátil do knihovny; film jsem nedokoukal. Pánbíčkáři a naivní esoterikové chrochtají blahem.

Hvězdička za Vladimíra "Buriana" Javorského.