Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (244)

Marigold 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

České století bylo jako koncept semknutější a těžilo z toho, že velká část byla jasně zasazená do "veřejné sféry", takže tu jistá strnulost vlastně nebyla na škodu. Bohéma je ambicioznější portrét konkrétní společenské sféry, který spojuje veřejné a intimní a bohužel v tomhle ohledu je paradoxně mnohem topornější, když opustí kulisy Barrandova a pitvá se v soukromých avantýrách. Nejde jen o diskutované faktografické šarády, ale i o to, že Brdečkové scénář je konvenční a málokdy skutečně zatne čepel hluboko. Rámec s 68. má zesílit morální dilemata a zdůraznit historickou kontinuitu, místo toho ale vyprávění ještě více drobí. Ratajův muzak pak jen dokládá, že Bohéma se snaží vidět všude, ale nevidí vlastně pořádně nikam. Podstatné věci mizí v dýmu a otravně melancholickém pofrkávání trubek. Škoda, protože herecky je to až na výjimky slušné (Dlouhý předvádí jeden z nejlepších výkonů blahé paměti) a pár scén (hlavně těch morálních dilemat zavdat si / nezavdat si) vyzní poměrně působivě. Promarněná příležitost, která volala po důslednější dramaturgii i režii. ()

Petfruf 

všechny recenze uživatele

1.díl - Bohéma mile překvapila. Čekala jsem dalšího Mattoniho a jsem potěšena, že se seriál kloní spíše k Českému století. Silné obsazení (absolutně dokonalý Javorský a nesmím opomenout Dlouhého). Zajímavá hudba. Místy je však děj hodně roztříštěný, ale to se dá pochopit, vzhledem k množství postav. Občas je těžké si toho kterého herce představit jako herce jiného (zatím mi největší problém dělaji Rašilov a Novotný). Naprosto zbytečná mi příjde linie s Pavelkou. Ale necháme se překvapit, jaké vše bude mít pokračování. 2. díl - Bohužel, druhý díl Bohémy s neposunul směrem k lepšímu. Děj se tříští ještě víc, napětí žádné, potenciál tématu začíná být trestuhodně nevyužit. Čím dál víc je mi proti srsti míchání reálných a fiktivních postav. Příjemný pocit z prvního dílu se poněkud vytrácí... 3. díl - Stále váhám nad hodnocením. Na třetí díl se již dalo koukat, ubylo nepříjemného přeskakování děje do doby sovětské okupace. Celkem zbytečná linie s těhotenstvím ženy Oldřicha Nového. Netuším, nakolik je to pravdivé a nakolik fantazie scénáristky. Ostatně, tento pocit mám téměř u všech postav. 4. díl - Hudba, která působila v prvním dílu osvěžujícím dojmem, je nyní velice nepříjemná a stále se dokola opakující. Samotný děj je natolik nezáživný, že ztrácím chuť seriál nadále sledovat. ()

Reklama

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Škoda, protože pokud bylo cílem vytvořit věrohodný obraz života českých herců a filmařů v době od třicátých do padesátých let dvacátého století, je dosažený výsledek poměrně tristní. Nedovolím si hodnotit pravdivost všech jednotlivých výjevů, ale přinejmenším některé z nich jsou zjevně upravené nebo zkreslené, a proto ani ostatní nemohou působit věrně. Dovolím si však tu drzost napsat, že linka se srpnem osmašedesátým je nejen úplně nadbytečná, ale navíc se snaží srovnávat dvě neporovnatelné situace a doby, což společně s vykreslením poválečného vývoje v mnohem horším světle, než je tomu u samotného protektorátu, vytváří poněkud neobjektivní pohled na celkové dění. Problémem tohoto ztvárnění světa československé kinematografie je také jeho nepřehlednost a roztříštěnost spočívající v míchání smyšlených a skutečných postav nebo filmů se skutečnými i smyšlenými jmény či názvy a rovněž v trochu zvláštní skladbě výstupů, z nichž svou sílu prokazuje jen několik. Lesk hvězd stříbrného plátna se zde stává převážně pouze jeho matným odrazem, a to nikoli vinou hereckých výkonů jejich představitelů, které mají vysokou úroveň, ani snahy ukázat jejich osudy v rádoby komplexnějším pojetí, ale spíše kvůli nepříliš koncepčnímu uchopení. 35 % ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Mé dojmy z tohoto seriálu jsou poněkud rozporuplné. Na jedné straně stojí vynikající herecké výkony některých rolí (zejména Vladimír Javorský coby Vlasta Burian a Michal Dlouhý coby Zdeněk Štěpánek), které mě při hodnocení jednotlivých dílů mnohdy přiměli k tomu přimhouřit oči nad některými slabinami seriálu. Na druhou stranu je zde celková koncepce seriálu (ve stylu "obutá/neobutá"), kterou nelze označit jinak než za dosti pochybnou. Naprosto nechápu proč v seriálu na jedné straně vystupují reálné postavy (vedle zmiňovaných herců třeba Oldřich Nový a Jaroslav Marvan či režiséři Frič a Vávra) a zároveň zde jsou i zcela fiktivní postavy. A nejde zdaleka jen o průvodce celým seriálem Arnošta Žáka (byť právě jeho postava asi budí největší rozpaky). Moc nerozumím ani důvodu pro zařazení fiktivní postavy herečky Lili Krallové. Pokud byly částečnou inspirací pro tuto postavu osudy Nataši Gollové, nechápu, proč zde nemohla figurovat přímo tato jistě zajímavá a inspirativní herečka. Obecně není moc odůvodnitelné, proč seriál (s výjimkou Anny Letenské) tak opomíjí osudy českých hereček. To že o Lídě Baarové už toho bylo asi v poslední době natočeno dost, přeci neznamená, že zde nebyl prosto pro zachycení osudů jiných hereček (jen namátkou mě napadá Zita Kabátová nebo Věra Ferbasová a samozřejmě Adina Mandlová). Ještě se musím vrátit k postavě Arnošta Žáka resp. ke koncepci seriálu, kdy tato postava vzpomíná na pohnuté události válečných a poválečných let v českém filmu konfrontován jinou pohnutou a tragickou událostí okupace Československa v srpnu 1968. Osobně mi toto zarámování vůbec nesedlo a přišlo mi naprosto zbytečné. Nevím co autory seriálu k tomuto pojetí vedlo, zda jen potřebovali nějakou postavu, která by posunovala děj vyprávění, nebo zda chtěli tímto mj. poukázat na historický paradox, kdy osvoboditelé z roku 1945 se následně stali sami okupanty. Ve finále však tyto "odbočky" v ději byly hodně rušivé a hlavně se díky nim autoři seriálu připravili o dost prostoru, který mohli jinak využít buď pro rozehrání jiných hereckých osudů za protektorátu nebo pro hlubší a propracovanější pojetí zvolených postav. Celkově proto nemohu dát seriálu více než tři hvězdičky, byť kvůli těm některých hereckým výkonům, bych je dal moc rád. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Bohéma je fakt průser. První dva díly stačí úplně k tomu, aby měl člověk jasno. Prej strhující příběhy filmových hvězd, pche. A zatím je to jenom šílenej sestřih všelijakých klepů a historek ze zákulisí, posbíraných patrně po všech možných i nemožných memoárových škvárech. Brdečková si se scénářem nedělala těžkou hlavu a sesmolila prvotřídní blábol podle právě žádaného sezónního střihu, stylizovanou podívanou bez fantazie, prázdné šablony, kterým schází emoce, šarm a jiskra v oku. Nudné, utahané stíny slavných herců a hereček. A aby toho nebylo málo, k dokonání absolutní zkázy seriálem co chvíli probleskují naprosto příšerné flashbacky ze srpna 68, které jsou zbytečné a vyvolávají jenom laciné asociace. Mohl bych pokračovat donekonečna, ale má to vůbec smysl? Co má tenhle prapodivnej seriál vlastně objevovat? Dávno objevené? Pokřivené charaktery těch, co žili ve vypjaté době? To sotva, spíš pimprlové divadýlko se špatnými herci (s výjimkou Vladimíra Javorského v roli Vlasty Buriana) a ještě mizernějším režisérem. Jedna hvězda (rána) z milosti. ()

Galerie (189)

Zajímavosti (41)

  • Vlasta Burian (Vladimír Javorský) přebírá v epizodě státní vyznamenání od prezidenta Emila Háchy. Burian si v den Háchových 70. narozenin ale nešel pro Národní cenu na Hrad, ale do Smetanovy síně pražského Obecního domu. A nedostal ji z rukou Emila Háchy, ale Emanuela Moravce. Burian byl oceněn za „umění dramatické a za vynikající výkony herecké v posledním období s přihlédnutím k filmové činnosti“. (sator)
  • Králová (Judit Bárdos) dostala darem vůz Tatra 75. Jednalo se o osobní automobil vyráběný českou automobilkou Tatra v Kopřivnici od roku 1934. Během pěti let bylo vyrobeno 4 501 kusů. Výroba byla ukončena v roce 1942. (sator)
  • Nákladní vůz, kterým Němci svážejí odsouzené na popravu, je Mercedes-Benz L 1500 S LLG. Jedná se o lehký nákladní automobil vyrobený společností Daimler-Benz pro německý Wehrmacht a ve velkém měřítku pro hasičské sbory během druhé světové války. (sator)

Reklama

Reklama