Carra

I když je tento film z roku 1967, tak by měl být měřítkem podle kterého by měly být thrillery točeny. Určitě je to jeden z deseti nejlepších filmů, které jsem kdy viděl. Vyniká v každém aspektu. Scénář, kamera, osvětlení, režie... Střih a přechody jsou naprosto geniální, což je patrné hned od prvních vteřin, kdy vidíme autobus jak se transfromuje do vlaku. Pravděpodobně jeden z nejlepších aspektů tohoto filmu je nádherné využití světla a stínů, které dokonale pomáhá vystihnout atmosféru. Například ve scéně, kdy je Perry zobrazen stojící vedle zamřížovaných oken ve své vězeňské cele, zatímco venku prší a voda se valí dolů po skle okna, což způsobuje spoustu vodnatých stínů na Perryho tváři, jako kdyby se po ní valily slzy. Tento obraz je vizuálně dokonalý a zároveň velmi silný, protože se zdá být zlomovým pro Perryho v cestě za uvědoměním. Zajímavostí na dvou ústředních postavách, které byli dokonale ztvárněny, je že ani jeden z těchto dvou nezralých a drobných zločinců by nikdy nic tak hrozného samy o sobě neudělali, ale spolu vytvořili vražednou kolektivní osobnost. Neexistuje žádný způsob, jak cítit sympatie s chladnokrevnými vrahy, ale film nám inteligentně umožňuje směrovat naše pocity k více velkorysému vnímání. Mistrovské dílo.

The Lobster je extrémně unikátní a zábavná satira na téma naší univerzální posedlostí vztahy. Od počátku je patrné, že každý záběr byl precizně složen. Kamera držící si odstup a temný barevný film podporují ledový emocionální tón snímku, který je podpořen lehce otupělým voice-overem Rachel Weisz. Film je to neskutečně zvláštní, ale všechny podivnosti v tomto filmu ve finále přispívají k výbornému filmovému zážitku. Je to atypická a vydatná komedie, která je podpořena skvělými scénami a hereckými výkony. Ještě jsem asi nikdy neviděl nic podobného, což vždy potěší.