salalala

Povedený film se silným obsazením. Malkovich s Close jednoznačně vedou, a i když si ze začátku musíte na Close zvykat, ke konci už si tam neumíte představit nikoho jiného. Malkovich je výborný, skvěle charizmatický a uhrančivý. Michele Pfeiffer a Uma Thurman jsou taky vynikající, zejména u Pfeiffer mě role takové křehké ženy překvapila. No a Keanu Reeves je tady sice strašlivý "cucák", ale podstatu role vystihl dobře. Filmu dost pomohl scénář, který je velmi dobrý. Osobně mi ale přišlo, že ve třech čtvrtinách se film nějak zamotává a lehce ztrácí tempo, závěr to ale všecko vyvrací a je naprosto strhující. Frears to zvládl a natočil výborné kostýmní drama s prvotřídním hereckým obsazením a dobovou atmosférou a hlavně erotickým napětím a jiskřením po celou dobu.

Film na jedno zhlédnutí. V podstatě je to děsná blbost, která má spád, ale nic nového nepřináší, jasný průměr. Tommy Lee Jones hraje s přehledem, Susan Sarandon si nominaci na Oscara asi zasloužila, i když nějak zvlášť neexceluje. Renfro má bohužel ksichtík grázla, takže mu je těžko věřit tahle role. Ale špatně nehrál. Schumacher tady dokázal, že když má moc peněz, není to moc dobré. Není to průšvih jako jeho Batmani, ale k jeho nejlepším filmům to má hodně daleko, také díky dost hloupému scénáři. Ale na televizní pokoukání to stačí.

Poměrně dost slabý film, který je po pár minutách šíleně předvídatelný. Což by nevadilo, kdyby alespoň něco fungovalo. Bohužel tu toho ale moc nevychází. Lekačky jsou spíš k smíchu a zlo vypadá dost levně. Aspoň, že na začátku je pár dobrých scén, které dávají příslib do dalších minut a jakž takž funguje atmosféra, která s přimhouřením oka vydrží až do konce. Závěr postrádá snad všechno, nejvíc ale logiku, která se mu vyhnula velkým obloukem (obludy nemají rády ostré světlo, proto budu v pokoji po tmě). Tři hvězdy, které s notnou dávkou shovívavosti dávám, jsou do značné míry hlavně za vynikající Bailee Madison, která s přehledem strčí do kapsy snad všechny dospělé představitele. Ono to ale není nikterak těžké, když Holmes hrát neumí a Pearce jede evidentně na půl plynu a nejraději by dělal něco jiného. Tím ale její výkon nechci shazovat, protože to není fér. Je úžasná a díky ní se film dá bez újmy dokoukat. 50%

V rámci toho, z čeho vlastně film vychází, to zas tak špatné není. Nepatřím mezi tzv. pařany a videohry mi nic moc neříkají, z Need for Speed je ale od úvodních minut poznat, že jde o adaptaci jedné z nich. Waugh se možná někdy až moc otrocky pokouší zachovat věrnost právě hře a používá tradiční trademarky typu zpomalovaček, záběrů na pedály, zobrazení rychlosti na předním skle (což na druhou stranu někdy příjemně oživuje) a tak nějak to skládá za sebe do jednoho celku, který nijak neurazí, ale ani nenadchne. Příběh je samozřejmě strašlivě "debilní" a nefunguje v něm vůbec nic od trapných hlášek, zoufalých snah o vtip až po jednání postav, které prostě nedává smysl. Obsazení se taky nevydařilo, protože zpočátku lehce prkenný a posléze už snesitelný Aaron Paul se sem nehodí, Imogen Poots je spíše otravná a Dominic Cooper je bohužel typický záporák na první pohled. Michael Keaton si tu odškrtne asi nejbizarnější roli kariéry, přesto je svým způsobem zábavný a v každém momentu, v němž se vyskytne, si krade film pro sebe. Dost toho zachraňuje akce, která tedy není bůhvíjak originální a nápaditá a většinou jí chybí potřebný adrenalin, ale zvládnutá je velmi slušně. Potěší také pár "firstperson" záběrů, nepotěší naopak nesmyslné používání ruční kamery. Problémem může být i fakt, že někomu při sledování stále může tanout na mysli, že to, co se tu děje, je vlastně strašně špatné a tvůrce se bohužel ani nepokouší to nějak zakrýt. Tuneři a hráči to asi ocení víc, já z pohledu nehráče a netunera dávám poctivé tři hvězdy a 60%.

Nakonec ty čtyři dám, ale že bych to musel ještě někdy vidět, to ne tedy. Je fakt, že čas se na filmu podepsal asi víc, než bychom si přáli. Někdy jsou až zoufale vidět zadní projekce, což vyloženě ruší. Triková práce je ale jinak pořád dost dobrá. Celý ten film je ukázkou staré filmařiny, kdy všechno bylo vekolepější než dnes. Spousta hvězd, které se tu kolikrát jen mihnou, ale jejich účast potěší. Fajn je i poměrně realistické vykreslení celé akce a taky Němců, což je určitě pozitivní. Délka je ale v tomhle případě smrtící. Dvě a čtvrt hodiny by bohatě stačily, takhle se to hooooodně táhne a i kvůli třem odlišným částem film nedrží moc u sebe a působí dost epizodně. Ke škodě je taky velké množství postav a nemožnost si k nějaké vytvořit vztah. Ale už jen z toho důvodu, že dneska by tohle nikdo nenatočil, to stojí za vidění. 70%

Velmi příjemná oldschoolová záležitost, která je skvělou alternativou všem těm povrchním a na efekt točeným komiksovkám. Corbijn opět předvádí, že jeho styl je v současnosti naprosto unikátní a stojí za to ho sledovat. V extrémně pomalém tempu před divákem rozvíjí zamotaný a propletený příběh, v němž nelze všechno úplně pochopit a do posledních minut není úplně jasné, kdo stojí na jaké straně. Naprosto realistický vhled do fungování tajných služeb zcela přesně splňuje očekávání toho, když si knihu od le Carrého vezme na starosti Anton Corbijn. Předpokládám, že román je ještě zamotanější a nejasnější a režisér ho trochu zjednodušil, přesto je A Most Wanted Man fascinující a unikátní podívanou, při níž je nutné se soustředit na detaily, nevynechat jediný dialog a dost přemýšlet a umět číst mezi řádky. To, že vizuální stránka a každý záběr jsou totálně "vymazlené", asi nemusím připomínat, je zkrátka vidět, že Corbijn je fotograf a má hluboký smysl pro vizuální a světelnou estetiku. Ohromující jsou i výkony, jimž jednoznačně kraluje vynikající a minimalistický Hoffman, který se stylově rozloučil s kariérou, neztratí se vedle něj ani chladná Robin Wright, excelentní Willem Dafoe a velmi dobrá Rachel McAdams, škoda jen, že někteří nedostali víc prostoru, protože obsazení je evidentně promyšlené do poslední roličky. Pro mě osobně není A Most Wanted Man lepší než The American, protože už je přece jen v některých chvílích příliš artový a Corbijn se v tom pomalém tempu a dlouhých záběrech vyžívá až moc, to je ale snad jediná výtka, kterou k výsledku objektivně můžu mít. Hodně jedinečný film, který asi plně docením až po druhém zhlédnutí. 70%

Je znát, že tvůrci vychází z knižní předlohy, protože děj byl evidentně dost košatý a musel být viditelně krácen, protože pár věcí se stane hodně rychle a bez bližšího vysvětlení. Přesto ale Phil Alden Robinson volí extrémně pomalé tempo, které je v první polovině skoro nesnesitelné, protože se v ní jen mluví, neustále něco vysvětluje a představuje hodně důležitých postav a celé to zkrátka vyžaduje divákovu plnou spolupráci a pozornost, přesto se docela dost věcí zachytit úplně nedá. Ve druhé polovině pak najednou snímek nečekaně zrychlí, je dost napínavý a akce skoro střídá akci. Pořád si ale udržuje určitou hranici realističnosti a nikdy není vysloveně nerealistický a směšný, i když závěr k tomu má trochu blízko, protože těžko věřit tomu, že člověk bez speciálního povolení a prověrky by dostal možnost celou kauzu vyřešit. Celkově ovšem potěší nadčasovost celé zápletky, která by se snadno mohla odehrát i dnes. Ben Affleck jako Jack Ryan není vysloveně špatný, jen mu chybí větší charisma a jeho topornost je někdy do očí bijící, i když je tu dost umírněný a snesitelný, Morgan Freeman je sázkou na jistotu, Ciarán Hinds je jako nový ruský prezident výborný a ocenit se musí, že je vykreslen jako člověk, nikoli jako fanatik a taktéž zbytek obsazení je naprosto spolehlivý, i když nikdo úplně nevyniká. The Sum of All Fears je závanem starých časů a poctivým politickým thrillerem, který vyžaduje plnou diváckou pozornost, nikam nespěchá a spíše než na zběsilou akci spoléhá na zápletku a dialogy. Jeho finanční neúspěch tak není spojen s nízkou kvalitou, ale spíše s dobou vzniku, protože v době premiéry bylo pořád ještě brzy po 11. září a Američané asi úplně nechtěli vidět svoji vlast po útoku atomové bomby. 60 %

S Brooklyn´s Finest mám stejný problém jako s dosavadními Fuquovými filmy. Mají dobré a zajímavé téma, povedenou kameru, dobře zvolenou hudební složku, ale jsou takové "zpatlané". Začátek Brooklynu je hrozně dlouhý a chvíli mi trvalo, než jsem vůbec pochopil, o co půjde. To jsem se lehce nudil. Ale zase jak se blížil konec, tak to nabíralo grády a konečně se začalo něco dít. Herci jsou všichni (ano, i Gere) dobří a role jim lze věřit. Hawke je sice trošku afektovanější, než by bylo zdrávo, ale to vem čert. Potěší solidní Snipes, který ještě má na pořádné filmy. Hudební složka (ne hiphopová) je dobrá, správně zvolené skladby. Místy je to opravdu hodně složitě propletené a nepřehledné, ale ke konci se to všechno tak nějak sejde. Možná, že černochům a lidem znalým Brooklynu se to bude líbit mnohem víc. Předpokládám, že když Fuqua je černoch, tak ví, jak to v této komunitě chodí, takže je to snad realistické. Nic proti ničemu, relativně solidní kriminálka. 60%

Standardní a zcela rutinní životopisné drama, které je točeno hlavně kvůli tomu, aby posbíralo nějaké ceny a dalo o některých tvůrcích vědět, že jsou ještě naživu a ve formě. Jestli něco Nejtemnější hodině chybí, je to režijní odvaha, Joe Wright sice spoléhá na opravdu precizní vizuální stránku a poměrně chytré a nápadité uvádění důležitých dat, nic navíc tu ale není. Celý film připomíná spíše divadelní inscenaci, protože se povětšinou odehrává ve dvou až třech prostředích a je plný tu méně, tu více zajímavých dialogů, kterých je ovšem i přes relativně svižné tempo až moc. Samostatnou kapitolou pak je naprosto famózní a brilantní Gary Oldman, jenž Churchilla hraje zcela přesně, a ačkoli jde většinou o imitaci, jeho výkon je dokonalý a Oscara za něj obdržel plným právem. Daní za to pak je, že si celý film krade pro sebe a ostatním nedává moc možností vyniknout, čemuž napomáhá i minimum prostoru, který mají. Až skoro do samotného závěru si film drží velmi dobrou úroveň a vyhýbá se kýčovitým momentům, což se ale změní v závěrečné pasáži, která ho v mých očích sráží dolů a ubírá hvězdičku z hodnocení. Sekvence v metru je patetická až běda, jen těžko uvěřitelná a působí o trochu směšněji, než byla asi zamýšlena. Celkově vzato je tedy Darkest Hour solidní lekcí z dějepisu, která ale mimo Garyho Oldmana nenabízí nic, co by nebylo v podobných filmech k vidění a víc než co jiného je sázkou na (akademickou i diváckou) jistotu. 60 %

Sedláček mě nezklamal, i když tentokrát to bylo jen o chlup. Začátek je velmi vtipný a hodně mě bavil. Jak se ale děj přesune do hotelu a řeší se osobní problémy štábu, tak to nějak upadne a je to takové nijaké. Je to hodně podobné Mužům v říji, takže předpokládám, že ohlasy budou spíš negativní, ale myslím, že tenhle film si to nezaslouží. Je teda fakt, že je hodně nevyrovnaný, protože ke konci už tam zase začnou sypat jednoho rekordmana za druhým. Jsou tu ale výborní herci, všichni hlavní představitelé jsou dobří a malinké role jsou taky dokonalé - Taclík, Švehlík, Bareš, Chmela, Myšička..ti jsou prostě všichni fajn. Neni to dokonalý film, ale ukazuje humorně na to, jak to tady chodí a jak se u nás dělá film a je to mnohem lepší než kdejaká rádoby komedie. Mě se to v celku líbilo, dám slušných 70%.