Trifi

Scenérie a souboje živlů vskutku berou dech, ale tím bohužel výčet pozitiv filmu končí. Děj je žalostně chaotický a nevysvětlený (na fantasy v žalostně krátké stopáži), dialogy jakoby místy vypadly z argentinské telenovely, z hereckých výkonů srší něco jako "Dostal jsem za to slušný balík, jinak mě to vůbec nezajímá" a ani samotný hlavní hrdina není zrovna charmer k pohledání... Zkrátka zasloužená hvězdička za výpravu a těch několik málo efektních soubojů, ale víc není kde brát... A možná bude lepší pomlčet o tom, že z někteří tvorové zavání vykrádačkou z LOTRa a Nekonečného příběhu, stejně jako hudební motivy. M. Night Shyamalan tímhle počinem dle mého definitvně přišel o auru nedotknutelnosti kterou mu dal Šestý smysl a bude jen dobře, pokud do budoucna zprzní co nejméně podobně slibných námětů. Je sice možná nefér shazovat všechno jen na něj, lidí co by si zasloužilo políček je daleko víc, ale on je prostě nejvíc na ráně a schytává to zcela zaslouženě... Poslední vládce větru mohl být úchvatným nástupcem Pána prstenů, fenomén ke kterému by se mohli upnout hladoví fanoušci fantasy. Vlastně pevně doufám, že naznačovaný sequel dostane šanci a v rukou někoho schopnějšího (což je bohužel vlastně kdokoliv mimo M. Night Shyamalana) to bude konečně ten nářez který si tohle dílo zaslouží... ----- Plus: Výprava, souboje, síla námětu --- Mínus: Tragická režie, tragický scénář, nepovedený casting, stopáž. ----- Recept: 40% Námět, 30% žalostný M. N. Shyamalan, 25% neuvěřitelně nepovedený scénář, 5% LOTR. ----- Hodnocení: 20%

Velmi příjemné překvapení z Ostrovů. Síla podobných filmů je v jejich originálním, zdánlivé jednoduchém námětu který vás po celou dobu nutí přemýšlet stejně jako postavy a přijít tomu na kloub... Nutno říct, že rozhřešení v tomto případě není podpásovka, naopak je v rámci děje logické a nedovolí nám při závěrečných titulkách pomyslet si: "Vědět, že to takhle skončí, vůbec tím nezabíjím čas." Jen víc takových filmů...

Po fenomenálních prvních dvou dílech a průměrné trojce měl být čtvrtý Shrek hlavně šťavnatý zvonec a důstojný konec... a povedlo se to přesně napůl. Důstojné zakončení ságy to vskutku je, ikdyž si tvůrci neférově vypomohli přehršlem odkazů na minulé díly a podpásovým dojením citů. Loučení je to ale asi tak šťavnaté jako osolené jahody. Tatam jsou vymazlené dějové vychytávky z jedničky či geniální popkulturní narážky z dvojky, vystačit si musíme s mnohem infantilnějším a přímočařejším scénářem a bohužel hlavně recyklačním humorem, který nejen že vykrádá předchozí díly, ale ve srovnání například s druhým dílem by neobstál ani jako výplň průměrné epizody South Parku. Důkazem budiž fakt, že nejvtipnější scénou filmu (jediná, u které jsem se od plic zasmála...) je počínání kocoura, které by nebylo vůbec vtipné, pokud bychom neznali souvislosti (ne)dávno minulé. Suma sumárum, rozloučení se Shrekem není ani moc vtipné, ani moc dojemné, je spíše pocitové. Lepší než bezkrevná trojka, žádný zázrak se ale nekoná...

Většímu zazřání pod kůži brání přílišná přímočarost a vykalkulovanost, ale i tak film určitě stojí za pozornost. Poslední píseň nám měla totiž hlavně odpovědět na otázku, zda se Miley Cyrus dokáže zbavit Hannovského odéru a utáhnout celovečerní film. A řečeno školní terminologií, je to za 2-. Miley určitě není herečka kalibru Dakoty Fanning či Saoirse Ronan (a moc dobře to ví), tuto výzvu však zvládla se ctí. Po komediálním "přehrávání" v Hannah Montana je to určitě posun kupředu. Z ostatních zúčastněných si natáčení očividně nejvíc užil Greg Kinnear, přestože neměl díky scénáří možnost naplno projevit svůj talent jako v Malé Miss Sunshine.

Asi žádný jiný film si u mě nezaslouží nálepku "nejzvláštnější" jako právě tento. Setkalo se tu hned několik věcí najednou: výjimečná knižní předloha, status "vysněného projektu" Petera Jacksona a hlavně: očekávané selhává, neočekávané exceluje. Například vizuální stránka "Přednebe" je sice dechberoucí, ale digitální mágové ze sebe tentokrát po dlouhé době očividně nevydali maximum a Jacksonovu vizi to místy hrubě narušuje :( Naproti tomu, "pozemská linie" šlape dokonale a jediné co mi vadilo bylo, že se víc netlačilo na pilu při hledání vraha. No a celé to korunují a ucelují dva mimořádné herecké výkony - a ne, opravdu to není hlavní hvězdné duo Wahlberg/Weisz (ikdyž oba jako samostatné jednotky v samostatných záběrech fungují skvěle, hlavně Mark, ale jako manželský pár - fakt e-e...), ale jiné duo - oběť a vrah. Film si pro sebe po zásluze ukradla Saoirse Ronan, která je jedním slovem NEUVĚŘITELNÁ. Dakota Fanning či Anna Sophia Robb mají velkou, ale opravdu velkou konkurenci. No a Stanley Tucci je přesně tak slizský, nechutný a vypočítavý jak si role žádá. Kolem a kolem... Pevné pouto není mylníkem kinematografie ani se zřejmě nestane kultovní záležitostí, ale je to vizuálně podmanivý, brilantně natočený fantasy thriller a rozhodně si vysoké hodnocení zaslouží. 75%

Je to příjemný ale také velmi zavazující pocit, napsat tu jako první komentář k tolik očekávanému projektu... Byla jsem na celosvětové premiéře v Bratislavě a ikdyž to vůbec neprobíhalo podle představ, dojem ze samotného TII to ovlivnit nemohlo (a díky výpadku satelitního spojení z červeného koberce v LA viděl náš sál TII dokonce první na světě, skvělý pocit...) Ale už k samotnému filmu. Je jasné, že nikdo neplánoval použití natočeného materiálu ze zkoušek v takovém rozsahu. Maximálně tak jako několikaminutový bonus na DVD s koncertem This Is It z O2. Jenže osud tomu chtěl jinak a tak je teď má tento materiál pro fanoušky nepopsatelnou cenu. Co se týče samotného Michaela, nikdo se nemůže divit že do zkoušek nedal 100%, takže to prostě není "ten Michael z koncertů", ale kdo tohle čekal, jeho chyba... Dokument TII nezobrazuje Michaela v jeho nejsilnější možné formě - to bez fanoušků a "nanečisto" prostě nejde (ikdyž drtivou většinu písní i tak odzpíval mistrovsky, spíš se z jistých důvodů šetřil tělesně...), ale jako geniálního umělce, který měl pod kontrolou každíčkou notu, každičký efekt, prostě každičký detail... A hlavně jako člověka, který si plnil svůj velký sen - vrátit se ve velkém na koncertní podium a předvést se svým dětem. Dokument potvrzuje, že This Is It by byla neskutečná koncertní pecka plná technologických a hudebních vychytávek, která nemá na této planetě obdoby. Pohled na TII je velmi závislý na vašem osobním módu fanoušek/znám ho/jdu se té zombie vysmát. Pro tu první je to aspoň částečná satisfakce a dojemné rozloučení, pro druhou unikátní pohled na vznik skvělé show největší hudební legendy a pro tu třetí facka do obličeje. Plné hodnocení zcela zasloužené, 100%

Posledních 8 minut pilotu mě naprosto rozsekalo... Moje srdeční záležitost. Gleeci všech zemí, spojte se! :D :)

Opravdu ale opravdu ale OPRAVDU důležité rady: 1. Pokud máte doma psa jakkoliv nemocného nebo jste z jiných důvodů ve špatném citovém rozpoložení, této komedii (opravdu to někdo mohl zařadit mezi komedie???) se OBLOUKEM VYHNĚTE. 2. Připravte si velkou, ale opravdu velkou zásobu kapesníčků. 3. Připravte se na to, že po shlédnutí toho filmu budete chvilku chtě nechtě přemýšlet o svém životě. PLUS: Neuvěřitelně nekýčovité, dechberoucí zpracování, herecké výkony (především Jennifer Aniston je k nepoznání a exceluje) ----- Mínus: Neuvěřitelný nános sentimentu je opravdu pro otrlé povahy ----- Recept: 40% Marley, 30% slzopudný závěr, 20% Wilson-Aniston, 10% režisér David Frankel. Hodnocení: 95%

Austin Stevens v mnohém připomíná Stevea Irwina. Dokonce bych se nebála říct, že je jeho nástupcem. Sice nemá tak velké pole působnosti a specializuje se víceméně jen na hady (ostatní zvířata jen tak "náhodně potkává":D ), ale to je i jeho plus. On totiž hady opravdu miluje, srší to z každého záběru, a když se to navíc spojí s nepopíratelným charismatem, je z toho nejlepší dobrodruh za pěkných pár let...

Rozhodně jeden z nejlepších sci-fi hororů vůbec, to na úvod. A teď trošku podrobněji... Frank Darabont si sám na sebe upletl mohutný bič a každý jeho film je s napětím očekáván v truhlici kinematografie. Spojení Darabont - King funguje sice zase na jedničku, ale přesto z toho ryzí klenot tentokrát nevytesali. Ne, do truhlice to tentokrát o fous není. Film se toho očividně snaží říct víc, než se ve dvou hodinách dá, a proto zůstane spousta věcí nedořečena nebo nevysvětlena. Ano, náboženská fanatička je sice propracovaná a zatraceně sugestivní (a její osud budete oslavovat, ačkoliv byste vlastně neměli...), ale proč teda zrovna ji ten "megakomár" nekousl? Celý film se láme v okamžiku, kdy mlha přestane být jenom mlhou, ale kupodivu ani poté neztrácí atmosféru a kouzlo. Co by jinde působilo kýčovitě, tady funguje dokonale a všechna ta havěť se vám zažírá pod kůži. Všechno prostě klape skoro až do konce. Ano, bohužel to "skoro" je tam velmi důležité. Vyústění příběhu je totiž tak totálně nepochopitelné a nečekané, že to sice na jednu stranu konkuruje Šestému smyslu, ale protože nemá logiku, podkopává celý film. Až na závěrečnou scénu je Mlha dokonalý psychologický horor, a co víc - realistický...Opravdu nechápu, proč se k tomu tvůrci odhodlali, proč z pěti američanů v autě, odhodlaných bojovat, udělali mávnutím proutku psychopatické, neuvažující trosky. Pro mě jedna z největších filmových záhad... ------ Plus: Atmosféra, zpracování --- Mínus: Závěrečná scéna ------ Recept: 45% příběh, 25% atmosféra, 20% nesmyslný, patetický závěr, 10% Cloverfield ------ Hodnocení: 75% (bez závěrečné scény: 90%)