RumbleFish

Director's cut - ani jedna zbytečná scéna... 10/10

Díky takovým snímkům má film jako masmédium smysl...

Slavní lidé plní v kontaktu s běžnou populací prostřednictvím skrytého sluchátka různé úkoly, které jim dává moderátorka (v USA je tento koncept znám třeba z "Ellen show"). I v našich končinách byla snaha o tento typ pořadů, které ale u nás působí křečovitě. Se svou mentalitou se amíci na tento styl pořadů prostě hodí mnohem lépe a celkové vyznění je i přes určitou banalitu pozitivní. Nic extra nového pod Sluncem, ale dobře pobaví ;-)

Pro "queer" snímky mám i navzdory své heterosexuální orientaci slabost. Byl jsem zvědavý, jak homosexualita zapadá do latinsko-americké kultury. Tento film bohužel mnoho odpovědí nepřináší. Hlavní trojice hraje dobře, děj je v celku věrohodný, náznaky lehkého výsměchu od okolí jsou pak již obligátní. Citová linka filmu je však značně upozadněna, snímek obecně moc emocí neemituje. Jistá "zamilovanost" přichází jaksi mimoděk, není tak ani racionální, ani vášnivá. K zamyšlení tak je spíše to, jak se mladí lidé v těchto končinách chovají na večírcích, vyobrazení jejich "kaleb" mi přišlo hodně puritánské. Přesto se jedná o příjemný filmek, který hraje spíše na pohodovou notu, včetně vhodně zvoleného soundtracku. Slabší 4*

Céline Sciamma se po Akvabelách opět dotýká tématu sexuální identity, byť v tomto snímku se jedná o náhled opravdu dětskou optikou. Vzniká tak nikoliv sociálně-psychologické drama, ale příjemný, civilní snímek, který i díky skvělým výkonům dětských herců působí autenticky. Nějak tak to prostě v 10 letech v dětském kolektivu vypadá a nemusí nutně jít o krizi v sexuální identifikaci, na tu má, pokud k ní vůbec dojde, Laura/Michael ještě pár let čas :-)

Příjemně plynoucí, melancholický snímek o hledání svého místa v životě. I přes silný námět (v podobě dějové linie z období Portugalské revoluce) se mě však snímek emočně nedotýkal, postrádal jsem hlubší vykreslení jednotlivých postav i jejich motivací. Co naopak z filmu promlouvá jsou některé myšlenky, ergo se člověk zamyslí i nad svým vlastním místem v životě... "Když opouštíme nějaké místo, něco po sobě zanecháváme. Zůstáváme, i když jsme pryč a uvnitř nás jsou věci, které můžeme najít pouze, když se tam vrátíme..." Silné tři.

Další z řady výborných malých/velkých britských filmů... Jistá nedotaženost jednotlivých dějových linek/postav mi v tomto případě vůbec nevadí, protože se jedná o jednoznačně pocitový film... radost, smutek, vztek, beznaděj, naděje... v průběhu filmu se jich v divákovi vystřídá opravdu dost... Silné sociální drama, perfektní Eloise Laurance v roli Skunk!

Mám rád i současnou Anglii, ale probudit se jednoho rána v Manchesteru v roce 1973... To by byl sen! Skvělý seriál s atmosférou "Good old England", výborným humorem, hláškami, politickou i genderovou nekorektností a mnoha large Schotch... Pod veškerým cool povrchem je však i silný příběh a vyobrazení těch pravých hodnot. Pointa je pro mě v tomto případě až sekundární. Za doprovodu skělého soundtracku (Bowie, Pulp, The Who, Pink Floyd...) si každý nezaprděnec tento seriál musí užít... A teď mě omluvte, it's beer o'clock ;-)

Ani jedna scéna hodná údivu či zapamatování...

Docela fajn blázinec, příjemně působí, avšak útočí svou tragikou nepřímo. Pod povrchem odlehčeného tónu je jen /ne/bytí a nicota. Skvělý soundtrack, dost námětů k přemýšlení...