dayslypper

Neskutečně působivý snímek, který dá šanci i nezasvěceným lidem proniknout do světa ochrany zvířat. Lidem s otevřenou myslí a srdcem dá zapomenout systémově udržovaným předsudkům vůči aktivismu za osvobození zvířat a že ochrana něčího "majetku" je ctností, či snad ospravedlnitelnou záminkou pro uplatňování státem podporované represe. Též mi pomohl ujasnit si, proč welfare hnutí nefunguje a chová se v podstatě prosystémově vytvářením jakési šedé clony, kde vyzdvihuje regulace na úkor skutečných reforem a systémových změn, a my lidé jim skáčeme na špek a kupujeme si od nich skrz daně falešný pocit toho, že se něco bez nás mění k lepšímu. Tím vším v podstatě jen blokujeme významné změny mající celospolečenský význam a které by vzaly sílu "obchodníkům se smrtí". To, že welfare tu je již 200 let, a za tu dobu nechalo vyrůst živočišný průmysl v čele s velkochovy do stávajících rozměrů, a přesto se těší takové oblibě, je vskutku na hlubší zamyšlení nad frází "všeho s mírou". Pokud je člověk schopný uznat, že znásilňování dětí není o nic morálnější, pokud je k tomu použit lubrikant nebo kondom, nebude mít problém pochopit, proč stejně tak veganství je "bottom-line" v případě ochrany zvířat. Tento film je důkaz o tom, že velkých změn lze dosáhnout i pomocí dobře organizovaných malých skupin i ve společnosti po staletí zakládané na útlaku, strachu a bezmoci jednotlivce. Klíčem k prolomení těchto paralizujících pocitů je u Jill bezpodmínečná láska... láska k bližnímu i vzdálenému [lépe vysvětluje film "Unity" (2015)], kde z toho následně vychází konkrétní činy a vytrvalost, díky kterým se dostaví i konkrétní výsledky. Je zde ukázána nesmírná odvaha těch, kteří s holýma rukama staví v zájmu nenásilí proti policistům s obušky. Jill by určitě chtěla, abychom uctili její pamatku připojením se k hnutí nebo větším nasazením, nikoliv diváckým soucitem a stavěním pomníčků.

Ač je Aronofsky typický vkládáním vzkazů a podnětů k přemýšlení do svých snímků, zde v tomto ohledu prokázal nejvíce odvahy v jeho kariéře... Dovolit si takto jasně a zřetelně formulovat, v čem tkví problém našeho "civilizovaného" světa, jak se na něm lidské pokolení podílí a které klíčové skutky či povahové vlastnosti umožnily sejít z cesty. Z psychologické podstaty film nutně rozdělí diváky na několik skupin... Jednou z nich budou ti, co jaksi neunesou toto rázové přenesení zodpovědnosti na svá bedra, a tedy film prvoplánově odmítnou a budou řešit formu místo obsahu, osočovat režiséra z levné snahy šokovat. Já přeji tomu zbytku vnímavějších a přemýšlivějších lidí, aby snímek shlédli v pravý čas, kdy jsou takovýmto závažným sdělením otevření. Film mi pomohl lépe pochopit můj oblíbený citát Milana Kundery: "Skutečná dobrota člověka se může projevit v naprosté čistotě a svobodě jen vůči tomu, kdo žádnou sílu nepředstavuje. Skutečná mravní zkouška lidstva, ta nejzákladnější (uložená tak hluboko; že uniká našemu zraku) záleží v jeho vztahu k těm, kteří jsou mu dáni na pospas: ke zvířatům. A zde došlo k základnímu debaklu člověka, tak základnímu, že právě z něho vyplývají všechny ostatní."