Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (272)

plakát

Slunovrat (2019) 

Silný opening. A pak už jen parta nelogicky se chovajících idiotů a rejžova onanie. Fuj.

plakát

Vetřelec (1979) 

Fantastická výprava, design, strhující napětí a několik legendárních scén v podání Ridleyho Scotta v životní formě dělají z Vetřelce jeden z nejlepších filmů všech dob. Cameron je sice mistr detailu a kompozice, ale na toto nestačí... Čím jsem starší, tím mám Vetřelce (singulár) i Vetřelce (plurál) raději.

plakát

Vetřelci (1986) 

První Vetřelec je téměř dokonalý film a podle mě jeden z nejlepších filmů vůbec. Dvojka je "pouze" jedno z nejlepších akčních sci-fi, přičemž o první příčku v žánru se nejspíš dělí s druhým Terminátorem. Cameron byl na přelomu 80. a 90. let bůh.

plakát

Castlevania - Season 4 (2021) (série) 

Vážně tak vysoké hodnocení? Několik dílů je naprostá vata, kdy se NIC NEDĚJE a jen se čeká na dva tři poslední díly s vyvrcholením a mimořádně naivní katarzí. Ale těch problémů je mnohem víc - příjemně politická druhá série a filozofická třetí série jsou zapomenuty, všechno se zplošťuje a zjednodušuje. Na to, jaký vývoj některé postavy za celou dobu prodělaly, dochází (hlavně upíři) až ke směšně zjednodušujícím, unáhleným a naivním závěrům, načež odchází za obzor při měsíčku a s debilními úsměvy ve tvářích. Zápletka ze třetí série se opakuje a už i z chování postav je patrné, že je to polévání Drákuly živou vodou vůbec nebaví. Co navíc nesnáším, je "falešná oběť" a obelhávání diváka - Gandalf "odteď jsem už jen bílý" Hadr. Stakes are high, except they are not. 50 %

plakát

Armáda mrtvých (2021) 

Už to nejspíš začínám chápat - vedení Netflixu se*e na produkci a domnívá se, že stačí do všeho jen narvat prachy. No, nestačí. Jak se ukazuje, pokud vznik filmu/seriálu nikdo neřídí, výsledek je (opět) průměrný, vykrádá ostatní tam, kde tvůrci postrádají kreativitu (téměř všude), a scénář stojí narovinu prakticky za ho*no. Pár momentů tu je, dejme tomu, to protože Snyder ještě nezapomněl točit. 50 %

plakát

Nikdo (2021) 

Z filmu vyloženě sálá radost ze života - tam, kde Odenkirk trochu ztrácí na důvěryhodnosti vinou svého subtilního vzezření, obratem dorovnává entuziasmem a přirozeností. Pecka, ke konci trochu overkill, ale pecka. Pro Lloyda platí v bledě modrém, co jsem uvedl u Odenkirka. A byl výborný, že mi skoro ukápla slza.

plakát

Kimi no na wa. (2016) 

Uff, těžký Butterfly Effect. Ambice byly obrovské, to je sakra znát (a hodně to oceňuji, tu snahu "překonat sebe sama"), ale pořád je to takový Šinkaiův kýč, který se nikde moc nezdrží a jede hodně na efekt. Určitě palec nahoru za odvahu střídat žánry, vrazit tam sled humorných scének a vzápětí jej sundat pěkně dramatickým výjevem, to se mi líbilo, postavy (zvlášť holka) mi taky sedly. Ale je to audiovizuální kýč. Problém je, že jsem těsně před tím viděl už asi potřetí Only Yesterday, což je prostý, ale audiovizuálně i dějově promakaný film, vedle kterého vypadá Your Name tak trochu jako alegorický vůz.

plakát

Zahrada slov (2013) 

Na rozdíl od Mijazakiho a Takahaty jsem vždy považoval Šinkaie za... no, zkrátka za kýčaře. V tomto případě je jeho postava v sobě utopený filozof, poeta a řemeslník, vše v jednom balení, který rád chodí venku, když leje, a kreslí boty. Jako jo, kluk je sympaťák a femme fatale pohrávající si s lodičkou na špičce bosé nožky zamotá hlavu nejednomu divákovi, ale pořád je to málo uvěřitelné, jednoduché a... kýčovité.

plakát

Šepot srdce (1995) 

Na rovinu můj nejoblíbenější film od studia Ghibli. Nejsou tu žádné divoké dramatické oblouky ani fantastický svět, pouze silné emoce vystavěné na souhře sympatických postav, příjemného předměstského prostředí a zcela uvěřitelného příběhu o zásadních problémech dospívání. Civilní, nesmírně milé, zkrátka super. Království koček se zdaleka nechytá. :-)

plakát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

Někde mezi třemi a čtyřmi *. Za zcela očividný problém, který mne hned trknul a nalomil, považuji fakt, že tam jako minule všude straší zbytečně hnusné CGI a porouchaný fyzikální model (a to i v civilních scénách, kde by CGI být skutečně nemuselo a ani nemělo), ale na rozdíl od filmu z roku 2017 to má strukturu (úvod má asi hodinu a tři čtvrtě, což je celkem psycho), má to několik postav, ke kterým si vytvoříte vztah, a má to dobrou hudbu od Holkenborga. K řečenému musím obratem podotknout, že to taky má čtyři hodiny, takže kdyby tam výše jmenované chybělo, Snyder by už musel ukončit kariéru, protože by ten film byl naprosto nekoukatelný. Jak čas ubíhá, zjistíte, že lokace a hlavní motivace postav (hlavně padouchů) jsou bohužel pořád nesmírně nezajímavé, některé lokace přitom až odpuzující (dvě nejdůležitější bitky, kde se utužuje týmová spolupráce, protínají se dějové linky a celé se to posouvá dál, se odehrávají v kanálu a na vybydleném ruském venkově - obojí je digitální, nepřehledné a hnusné). Překvapivě mi to celé ale nepřišlo vyčerpávající, možná proto, že zmíněný úvod považuji za nejlepší část filmu a docela mě donutil "těšit se", co přijde dál... a dál už nic tak zajímavého nepřišlo. Znovu už si film nejspíš nikdy nepustím (ne kvůli délce) a pořád moc nechápu, proč do toho celého projektu značky "Justice League" Snyder investoval tolik emocí a času, ale oproti roku 2017 určitě posun.