quarte

Nedávno jsem si pouštěl a i při opakovaném shlédnutí (přestože, už vím jak série dopadne) my vyprávění nahání strach. Diegetický svět je vybudován přesvědčivě, takže si pozdní období roku 1989 můžete projektovat jako prošedivělý čas, plný chladu a mrholení, které prostupuje všechno a všechny. Ani přítomnost chytlavých popsongů chátrajícího socialismu z téhle agónie nedokáže vytrhnout. Spíš podporuje celou zkaženou náladu plnou louží, mikrofonů a kávové sedliny. Snad až v posledním díle konečně vyjde slunce, ale i to je zahalené stínem pochybnosti. Série je plnohodnotná detektivka, ale uspokojí jak žánrové diváky, tak i zvědavé průzkumníky, kteří rádi hledí na historické momenty i z alternativního pohledu.

Něco mezi artovým Kill Billem a Rainmanem. Solidní úvod, který pohlcuje a uvádí pozorovatele do atmosféry erotické přitažlivosti k automobilům. Poté však následuje anti-románový guláš zdánlivě banálních až stupidních vražedných scén, které stejně rázně skončí a přichází nejdelší část filmu - melodramatické plkání dvou spřízěných lidí se sociálním myšlením Eichmana.  Nejlepší: úvod, požárnické scény

Nevím, kdo je připraven na takovou dávku hutné montáže erotického home videa a záběrů na rumunskou městskou divočinu. Já si tu otázku stále kladu. Film vyvolává nechutnost a v poslední části, kdy probíhá lidový tribunál a lá předvolební meeting SPD, je na divácích aby sami soudili míru odsouzeníhodnosti a etiky nejen příběhu ale i celého fimu. Divácké dilema nakonec smyje Judeova filmařská ekvilibristika, která balancuje na hranici nechutnosti a střihové excelence.