blixadovan

Výborný nápad se třemi různými verzemi konci příběhu. Pěkné animované pasáže, tepající hudba, nádherný Oberbaumbricke (železniční berlínský most) a krásná Franka Potente. To všechno dělá z Loly opravdu nevšední zážitek, který ani při opakovaném shlédnutí nenudí. Když je někdo dobrej režisér (a to Tom Tykwer zcela určitě je), může si dovolit taky trochu si „hrát“ a udělat si filmeček z čiré radosti a hravosti. Jenom nechápu ten stupidní český název originálního Lola rennt?

Hezky barevně stylizovaný snímek snažící se držet obrazové poetiky Fridy Kahlo. Životní peripetie a hlavně ideologické postoje jejího manžela byly dost upozaděny, do popředí byly dány pouze jeho milostné aférky, což je samozřejmě škoda. Vyrovnávání se s těžkým osudem a zejména s postupným tělesným chátráním u Fridy bylo pouze naznačeno. Signifikantní a patognomické pro americké životopisné filmy je to, že hlavní hrdinové, až to nebývali žádní krasavci, jsou ztvárňováni povětšinou atraktivními herci. Frida není výjimkou, ona i její manžel skutečně žádnými krasavci nebyli. Fakt je ten, že Alfredo Molina podal skvělý výkon, no a Salma...je prostě Salma.

Každé slovo, každý pohyb, všechno má svůj smysl do posledního detailu, nic není samoúčelné, odfláknuté, bezmyšlenkovité. Naprosto dokonalá stylová čistota, kterou Tarantino dokazuje, že film skutečně miluje a má nakoukáno nespočet filmů různých žánrů a různých kvalit. Prostě si hraje, nejde mu o vrcholný umělecký zážitek, ale o pobavení a to se mu dost dobře daří.

Netroufnul bych si odhadnout, že to byl Scorseseho filmeček, předpokládám, že to byla jeho libůstka. Kafkovsky temná atmosféra, některé postavy jak vystřižené z Městečka Twin Peaks. Úzkost hlavního hrdiny z toho, že nemůže dělat, co by rád, se na mě přenesla a způsobovala mi až somatické obtíže - telepsychosomatika. Terapií mi však bylo zakončení filmu, které bylo mazané všemi mastmi a mastičkami.

Nádherný, příjemně eroticky laděný, blahodárné účinky mající snímek v titulní roli s magicky krásnou a neodolatelně přitažlivou španělskou kráskou Paz Vegou. Dokonale napsaný, propracovaný scénář, který nutil být stále ve střehu. Rovněž záběry kamery byly dokonalé, prostě film působil dokonale ve své celistvosti a vyváženosti.

Toto bylo moje první setkání s pány Kurosawou a Mifunem a, ač jsem byl trochu skeptický, film mě doslova rozsekal na kousíčky. Vynikající výprava, nádherný příběh, dokonale propracované akční scény. Dokonalý film.

Zeptal-li by se mě někdo, co to znamená bát se, odpovím mu, aby si pustil Osvícení (Záření je trochu podivný překlad). Kubrick posunul možnosti "bezkrevného" hororu o něco dál než Hitchcock, k vytvoření pocitu naprostého děsu stačí jeden pohled do očí Jacka Nicholsona, který zde podává neskutečně přesvědčivý výkon, jenž nemá obdoby. Za absolutně dokonalé považuji prostřihy na kloučka jezdícího na trojkolce dlouhými chodbami.

V názvu obsažené kafe a cigára evokují naprostou kavárenskou pohodičku, kterou nabízí i tato kolekce minipovídek. Strašně lehce natočený, skvostně zahraný. Většina rolí musela být šita přesně na míru představitelům a ti si také, odhaduji, do scénáře přidávali vlastní nápady. Pokud ne, iluze tohoto je dokonalá. Vrcholem pro mě je setkání Iggyho Popa s Tomem Waitsem a pak také dvojrole Cate Blanchett. Nejvtipnější je ovšem rozhovor Alfreda Moliny se Stevem Cooganem, skvělá pointa!

Film stojí a padá s naprosto strhujícím výkonem Billa Murryho, který svým charismatem strhuje pozornost na sebe po celé trvání filmu. Téma filmu není nikterak objevné, přesto je třeba si připustit, že podobné myšlenky, tendence a nutkání má občas každý z nás - mám na mysli takovou rekapitulaci svého citově-milostného života. Objevem tohoto filmu pro mě budiž Chloe Sevigny, ano.

Tenhle opus magnum Jima Jarmusche lze sledovat i posté a stále je možné se do něj ponořit a nechat se unášet stejně tak, jako je unášen William Blake na kanoi. Film se vyznačuje naprosto dokonalou stylovou čistotou, neskutečně přesnou a éterickou Youngovou hudbou a zejména vynikajícím výkonem Johnnyho Deppa v titulní roli. Už když přijíždí vlakem do města je na něm vidět, že jeho osud je zpečetěn a nelze se mu vzepřít. Krásné je, kterak se mění vizáže spolucestujících směrem dál a dál na západ. Temnou atmosféru skvěle podtrhují delší tmavé předěly mezi scénami. Mistrovské dílo, skutečně.