Recenze (184)
Démanty noci (1964)
Fascinující snímek ve své sugestivnosti, syrovosti a autentičnosti. Dynamická kamera dokonale vtahující diváka do děje. Málo slov, o to více emocí.
Čas dluhů (1998)
To byl opravdu otřesný zážitek, přiznávám se, že poslední čtvrtinu jsem dobrovolně (i když...) oželel. Takové množství brutálně trapných a jalových dialogů, hloupých scén beze smyslu, hrozných hereckých výkonů (i od tak dobrých herců) atd. jsem už dlouho neviděl. Film neměl žádnou dějovou linku, vůbec jsem nepochopil, o co ve filmu šlo, šlo-li v něm vůbec o něco. Brrr. Nikdy více.
Tajuplný vlak (1989)
V rámci Jarmuschovo filmografie se jedná o ne úplně fantastický snímek, v kontextu americké nezávislé kinematografie však o hodně zdařilé dílko, které nepostrádá jednotící linii všech tří zdánlivě nesouvisejících příběhů. Chyběla mi však výraznější pointa a možná i trochu více vtipných momentů, bylo jich tam sice dost, ale v jeho filmech jich je přeci jenom obvykle mnohem více. Geniální jsou maličkosti - zapalování Zippa, jeho chytání do náprsní kapsy, dialogy hotelové obsluhy a japonského páru, Natchez vs. matches, srovnávání Elvisova vzhledu atd. apod.
Rukojmí (2005)
To byl ale podivný film, jakoby poslepovaný z několika jiných špatně sestříhaných částí jiných filmů. Zbytečně mnoho motivů, žádná z postav neměla background, vývoj, vlastně smysl konání většiny akterů nebyl vystižen. Bruce Willis hrál opět Bruce Willise, instantně házel svým očkem, Gableovsky se usmíval a pronášel neuvěřitelné pravdy o životě. Ale jinak celkem slušně řemeslně zvládnutý "krvák", bohužel bez přidané hodnoty.
Láska na inzerát (2005)
Taková vcelku normální, ničím neprudící, ničím ani neoslňující americká romantická komedie, žádný velký kýč, občas nějaký ten vtípek, happy end, to na sobotní večer krásně stačí.
Slonisko a Medvídek Pú (2005)
Z ranku filmů pro děti tento vyčnívá, nejsou zde pitvořící se pseudozvířátka, dvojsmyslné narážky nebo jakési popkulturní odkazy, prostě jenom heký a milý příběh o kamarádství pro malé děti. Děti víc nechtějí a nepotřebují, vážně.
Kmotr III (1990)
I s velkým časovým odstupem se tvůrcům podařilo zachovat a dokonale přiblížit atmosféru života italoamerických...ehm...obchodníků. Náramně je popsán pád Michaela Corleona, včetně jeho zdravotních problémů. Poslední půlhodina filmu neměla naprosto žádnou chybu, napětí se stupňovalo až k naprosté emocionální erupci.
Glastonbury (2006)
Očekával jsem sice mnohem větší porci festivalové muziky, ale na druhou stranu to byl poměrně neotřelý vhled do nitra festivalu, na jeho často velmi bizarní návštěvníky.
Sběratelé kostí (2005) (seriál)
Viděl jsem jenom jeden díl, není tedy asi úplné fér hodnotit celý seriál, ale přišlo mi to jako naprostá blbina. Hm.
Hartova válka (2002)
Ničím nezajímavá zápletka, která byla naprosto zbytečně a samoúčelně vložena do, pro američany možná atraktivního, prostředí zajateckého tábora. Většina situací je absolutně nesmyslných a nepravděpodobných, bohužel. Historickou výtěžnost nemá film žádnou, odehrával-li by se v mateřské školce, vyšlo by to na stejno. Ach ten ultraamerický konec, to bylo totální fiasko!