Původní Švédská verze filmu A WOMAN'S FACE, kterou za pár let znovu natočil George Cukor s Joan Crawfordovou v hlavní roli. --- Molander prakticky nevyužil potenciál první poloviny filmu, vyjma scén s plastickým chirurgem film působí nudně. Veškerá pozornost je (i délkou stopáže) soustředěna na druhou polovinu, na vnitřní proměnu Bergmanové. Tam už není moc co vytknout. Dějově je to dost odlišné, některé dramatické scény z nové verze tu chybí, jiné naopak přibyly. Postavy jsou kromě Bergmanové dost ploché, chybí mi tu někdo výrazný. Dle mého názoru Cukor s tímto námětem dokázal totéž, co s původním GASLIGHT - vzal to nejlepší a naprosto famózním způsobem to dotáhl k dokonalosti.
Ukázka z mého překladu. Je to citát (Henri-Frédéric Amiel), který Jack Palance ve filmu předčítá z knihy a je docela složitý. Pochybuji, že jste si ho v angličtině mohli náležitě vychutnat: "Nech v sobě místo pro tajemství. Neodhaluj všechnu tvou půdu radlicí sebezkoumání, nech růžek tvého srdce pro to, co vítr přinese, schovej stinný kout pro stěhovavého ptáka. Nech místo v srdci pro nečekaného hosta, oltář pro neznámého boha. Pokud pták zazpívá v tvých větvích, příliš se nesnaž ho zkrotit. Pokud objevíš něco nového, myšlenku či pocit probuzený v tvém nitru, nespěchej s jeho odhalením, s jeho poznáním. Dovol vzniklému zárodku chránit se zapomenutím, obestři jej klidem, nevnikej do jeho temnoty. Nech ho pojmout tvar a vyrůst, a nikomu ani slova o tvém štěstí."
Možná bych byl spokojen, neznaje filmy jako MAN WHO KNEW TOO MUCH, SECRET AGENT, NIGHT TRAIN TO MUNICH, MAN HUNT, THE SEVENTH CROSS, CLOAK AND DAGGER. Ovšem ve srovnání s nimi je toto sice hezký, ale duševně chudý příbuzný, v němž je špionění podáno jako hra pro amatéry, gestapo je banda pitomců a z nejhorší situace se dá dostat ranou pěstí. Dokonce i REUNION IN FRANCE mi přes značnou patetičnost zachutnalo mnohem víc.
Jak se oběť znásilnění vyrovnává s pohledy okolí? Ida Lupino se zjevně ráda vyjadřuje ke kontroverzním tématům. Je to trochu nevyvážené, ale některé scény opravdu chytí za srdce a větu "Take a good look!" už pár dní nemůžu dostat z hlavy.
Smutný důkaz, že hvězdné obsazení nezaručuje dobrý film, pokud se stejnou měrou nezapracuje také na scénáři a režii. Kterákoliv epizoda Hercula Poirota poskytne mnohem lepší zábavu.
Všechny thrillery mají společný problém v tom, že expozice příběhu bývá málokdy zajímavá a stejně tak bývá často neúměrně dlouhá, takže na vlastní "thriller" nezbude moc času, byť by byl sebelepší. V Tváři ženy je tomu naopak. Expozice nám nabídne neokoukanou, dramatickou postavu zahořklé ženy s vadou v obličeji, navíc v podobě Crawfordové, jejíž kreace je prostě dechberoucí. Sama úvodní expozice je filmovou orgií. Má oblíbená scéna je přistižení Crawfordové v domě lékaře. Problém paradoxně nastane v momentě, kdy dojde na "thriller", který svou tuctovější zápletkou a volnějším tempem zkrátka nedokáže předchozí sekvenci vyvážit. Přesto ale ve mně zůstal pocit z čehosi mimořádného. --- Joan nedostala nominaci na Oscara kvůli vnitřní politice MGM a byl to jeden z důvodů, proč studio v roce 1943 opustila.
Jeden z prvních počinů dvojice scénáristů Gilliat & Launder, která má před sebou takové kusy, jako THE LADY VANISHES nebo NIGHT TRAIN TO MUNICH. Je zde zřejmá inspirace již existujícím THE 39 STEPS. Některé okamžiky dějově i vizuálně připomínají to nejlepší z Hitchcocka (přetržení náhrdelníku s perlami například). Překvapivě největší slabinou je právě scénář, který je doveden do mnohem větší absurdnosti než THE 39 STEPS.
Tos Pepuo udělal chybu, protože konec je na filmu to nejlepší a osvětlí některé podivné události. Ale přiznávám, že jsem se také dlouho nudil. Více šílenství by filmu jen prospělo. Dostat ho vrchovatě v poslední minutě je trochu pozdě.
Bebáčku, nemaž svoje komentáře; myslím, že tento byl velmi výstižný. Davisová mi s výjimkou DECEPTION ještě nikdy nesedla. Alternativní konec je o hodně lepší právě proto, že je tam o jednu afektovanou scénu s Davisovou méně.
Jeden ze zakládající čtveřice filmů (TOČITÉ SCHODIŠTĚ, MRTVÁ A ŽIVÁ, ROZDVOJENÁ DUŠE, PLYNOVÉ LAMPY), která před bezmála 20 lety definovala mou zálibu v klasickém thrilleru.
Film figuruje na prvním místě BFI most wanted, a dají se o něm najít zajímavé informace. Hitchcockův třetí film THE LODGER byl do kin uveden jako první. Stal se senzací a jeho starší filmy pak byly nasazeny zpětně. Panovala ale určitá nejistota, aby nepoškodily právě vzniklou Hitchcockovu reputaci. Spekuluje se o tom, že MOUNTAIN EAGLE možná premiéru v Anglii vůbec neměl. Dokonce se spekuluje, že Hitchcock sám se zasloužil o zmizení filmu, o kterém patrně neměl valné mínění.
Dějové schéma jakoby z oka vypadlo staršímu PHANTOM LADY, takže srovnání je na místě, přičemž starší jmenovaný u mě jasně vítězí - zaměřuje se totiž na thriller, zatímco BLACK ANGEL se zaměřuje pouze na melodrama. Děje je poskrovnu a je dost jednotvárný (většinou se odehrává v baru Rio's), objevování stop není moc zajímavé, osud odsouzence je nám brzy lhostejný. Obraty jako "žena v domácnosti je rázem skvělou barovou zpěvačkou" nepřidají na uvěřitelnosti. Až posledních 20 minut vynahrazuje všechno to, co v první hodině citelně chybělo, a dává důvod si film přece jen ještě někdy pustit.
Jde zřejmě o pilot, který byl na ČT vysílán rozdělený. Jsou to první 4 epizody: Malý omyl v malém městě, Hráč z jihu, Bang! Zásah!, Nezajištěné okno. Ani jedna z epizod není nijak zvlášť zajímavá, Bang! Zásah! je výrazně slabší než originál. Doporučit lze snad jen Nezajištěné okno, to je atmosférický kousek.
Poslední společný film Ladda a Lakeové je o poznání slabší než ty předchozí, stále se ale drží v ranku dobré zábavy. Připomíná mi o kus lepší dobrodružný noir SINGAPORE od Brahma.
Charters a Caldicott bojují za vlast. --- Čtvrtý film s populární britskou dvojicí (předchozí filmy jsou THE LADY VANISHES, NIGHT TRAIN TO MUNICH, CROOK'S TOUR) a zároveň poslední, ve kterém dvojice vystupuje pod těmito jmény. Bohužel se tu ale objeví jen ve 3 scénkách, každá má pod minutu stopáže. --- Film je o trampotách skupiny dívek, které za války pracují v britské továrně na letadla. Dobová angažovanost prostupuje každý záběr. Bohužel mi to nejvíce připomínalo naše budovatelské filmy.
Charters a Caldicott se při výletu po Blízkém východě zapletou do špionáže. --- Po THE LADY VANISHES a NIGHT TRAIN TO MUNICH třetí film, ve kterém se objevuje populární humorná dvojice angličanů. Existuje ještě dalších 5 filmů s touto dvojicí ze 40. let, ale pouze v MILLIONS LIKE US vystupují pod stejnými jmény. --- Nutno podotknout, že prvním dvěma filmům se tento ani nepřibližuje. Levná produkce, nenápaditá režie, ale hlavně protivníci Charterse a Caldicotta vypadají... Prostě jako špatní herci. Zamýšlel jsem udělit *, ale závěrečná půlhodina mě přece jen vytrhla z nudy.
Stává se už pravidlem, že mě nejvíce zasáhnou filmy, jejichž věhlas neprávem stojí ve stínu jiných, všeobecně adorovaných filmů určité éry. Takže ani SUNSET BLVD, ani ALL ABOUT EVE, ale právě COUNTRY GIRL je pro mě vrcholným existenciálním filmem o lidech před a za oponou. Především díky hereckým výkonům jedno z vrcholných děl 50. let.
Tak bohužel. Doufal jsem, že půjde o film Hitchcockovského střihu, s tajemnou femme fatale (Anne Baxter) unikající před zločinci a budoucím knězem, který jí bude pomáhat. To, co vypadá jako hrubý náčrt I CONFESS, nejenže postrádá napětí a chemii mezi postavami, ale nakonec se zvrhne v katolickou agitku s hlubokým poselstvím. Děkuji, nechci.
Až po shlédnutí Leanovy teatrální verze příběhu jsem si uvědomil, že ten krásný komorní příběh, který jsem viděl jako kluk v televizi, bylo nejspíš tohle. Škoda, dal bych přednost tomuto. Jestlipak ho ještě někdy uvidím.
Již třetí adaptace zjevně populární hry a přesto se zdá, že jsem v Čechách první, kdo vůbec některou z nich viděl. Boyer a Fontaine nezklamou a přestože se film v první půli dost vleče, závěrečný konflikt je něco, na co se nezapomíná.
Zatímco THIS GUN FOR HIRE a THE GLASS KEY jsou oba překvapivě svěží a svižné filmy, DAHLIA je těžkopádná, rozvleklá a místo aby se soustředila na několik nejzajímavějších postav (Ladd, Lake, Downing), neustále nás obtěžuje zdlouhavými dialogy těch postav, které by tam vůbec nemusely být.
Nakonec jsem to ze zvědavosti dokoukal. Problémem všech dílů je málo děje vzhledem ke stopáži. České epizody jsou vůči tomu zcela bezradné; herecké hvězdy se v nich vyloženě předvádějí, aniž by měly co hrát, a chatrný příběh tím ještě podrážejí. Jedině Slovenská "Stopa stříbrných draků" se s tím dokázala vypořádat, kde ve výsledku sledujeme civilnější, více dokumentární příběh. Celkově pak musím opět více docenit MAJORA ZEMANA, do kterého Sequens přece jen dostal značné řemeslné kvality. MERKUR se nepřibližuje na jeho úroveň.
Hlavně nečtěte federselův obsah, je to jeden velký spoiler. --- Líbí se mi zřejmá kombinace stylů. Film vypadá trochu jako noir, je ale vyprávěn dokumentárním způsobem a la FRANCOUZSKÁ SPOJKA. Oboje mám moc rád a nebýt jistých lapsů ve scénáři, hodnotil bych výš.
Emoce, to je oč tu běží. Někdy se herci můžou rozkrájet, a nic. Někdy to ani nečekám, a prožívám s nimi každou minutu. Film patří ústřední trojici postav - jak jinak - milostnému trojúhelníku. Henreid se překonává v roli labilního umělce. Davisová mi poprvé nepřipadá otravná, naopak s ní prožívám její stupňující se paranoiu. Rainse si za tuto roli asi přidám do topky. Velká škoda nesmyslného a předčasného finále, po kterém musíme protrpět ještě 15 minut nudy do konce filmu. Ale můj celkový dojem to už nezhatilo. --- Zdejší hodnocení je pozoruhodně rozkolísané a lze doporučit jediné - vytvořte si vlastní názor.
Viděl jsem ho ještě koncem 80. let, tuším že se slovenským dabingem. Tehdy (po pravdě se toho dodnes tak moc nezměnilo - o kvalitní sci-fi byla vždy nouze a dnes obzvlášť) to byl dost výjimečný námět a vzácně kvalitní sci-fi a přestože uplynulo přes 20 let, řada scén mi dodnes vězí v hlavě. V tom je pro mě definice jeho nadčasovosti.
Členové rodiny hynou jako mouchy, a hlavní hrdina je stále UNSUSPECTED. Celý příběh je nějak nepravděpodobně vykonstruován, zkrátka mě to nevtáhlo a ani Rains, na kterého jsem se hodně těšil, to moc nevylepšil - přitom mohl tu postavu ztvárnit přímo ďábelsky, jako v DECEPTION nebo v ANGEL ON MY SHOULDER. Jinak stylově je to klenot prvních 5 minut; ve zbytku filmu je jen tolik nápadů, kolik je v těch prvních 5 minutách.
Podobná "moderní" díla mě víc a víc ujišťují o tom, že jsem vlastně hrozně staromódní. Fanoušci rychlého střihu si přijdou na své, ani má kabelovka ho jednu chvíli nestíhala. Jinak ale jde jen o další počin, kde pompézní forma zakrývá nelogičnosti a vnitřní prázdnotu filmu.
Bohužel, scénárista se tentokrát moc nenadřel. Kdo viděl Brahmův HANGOVER SQUARE a THE LODGER, okamžitě pozná vykradené scény. Ani Brahma natáčení nejspíš moc nebavilo, protože atmosféra je někde v nedohlednu. Zjevně práce na zakázku. Jen několik málo scén a kouzelnická zařízení stojí za vidění, jinak raději koukněte na dva výše zmíněné filmy, neb toto je jejich slabý odvar.
Moje komentáře
Kvinnas ansikte, En (1938)
Původní Švédská verze filmu A WOMAN'S FACE, kterou za pár let znovu natočil George Cukor s Joan Crawfordovou v hlavní roli. --- Molander prakticky nevyužil potenciál první poloviny filmu, vyjma scén s plastickým chirurgem film působí nudně. Veškerá pozornost je (i délkou stopáže) soustředěna na druhou polovinu, na vnitřní proměnu Bergmanové. Tam už není moc co vytknout. Dějově je to dost odlišné, některé dramatické scény z nové verze tu chybí, jiné naopak přibyly. Postavy jsou kromě Bergmanové dost ploché, chybí mi tu někdo výrazný. Dle mého názoru Cukor s tímto námětem dokázal totéž, co s původním GASLIGHT - vzal to nejlepší a naprosto famózním způsobem to dotáhl k dokonalosti.
Sudden Fear (1952)
Ukázka z mého překladu. Je to citát (Henri-Frédéric Amiel), který Jack Palance ve filmu předčítá z knihy a je docela složitý. Pochybuji, že jste si ho v angličtině mohli náležitě vychutnat: "Nech v sobě místo pro tajemství. Neodhaluj všechnu tvou půdu radlicí sebezkoumání, nech růžek tvého srdce pro to, co vítr přinese, schovej stinný kout pro stěhovavého ptáka. Nech místo v srdci pro nečekaného hosta, oltář pro neznámého boha. Pokud pták zazpívá v tvých větvích, příliš se nesnaž ho zkrotit. Pokud objevíš něco nového, myšlenku či pocit probuzený v tvém nitru, nespěchej s jeho odhalením, s jeho poznáním. Dovol vzniklému zárodku chránit se zapomenutím, obestři jej klidem, nevnikej do jeho temnoty. Nech ho pojmout tvar a vyrůst, a nikomu ani slova o tvém štěstí."
Above Suspicion (1943)
Možná bych byl spokojen, neznaje filmy jako MAN WHO KNEW TOO MUCH, SECRET AGENT, NIGHT TRAIN TO MUNICH, MAN HUNT, THE SEVENTH CROSS, CLOAK AND DAGGER. Ovšem ve srovnání s nimi je toto sice hezký, ale duševně chudý příbuzný, v němž je špionění podáno jako hra pro amatéry, gestapo je banda pitomců a z nejhorší situace se dá dostat ranou pěstí. Dokonce i REUNION IN FRANCE mi přes značnou patetičnost zachutnalo mnohem víc.
Outrage (1950)
Jak se oběť znásilnění vyrovnává s pohledy okolí? Ida Lupino se zjevně ráda vyjadřuje ke kontroverzním tématům. Je to trochu nevyvážené, ale některé scény opravdu chytí za srdce a větu "Take a good look!" už pár dní nemůžu dostat z hlavy.
Trent's Last Case (1952)
Smutný důkaz, že hvězdné obsazení nezaručuje dobrý film, pokud se stejnou měrou nezapracuje také na scénáři a režii. Kterákoliv epizoda Hercula Poirota poskytne mnohem lepší zábavu.
Tvář ženy (1941)
Všechny thrillery mají společný problém v tom, že expozice příběhu bývá málokdy zajímavá a stejně tak bývá často neúměrně dlouhá, takže na vlastní "thriller" nezbude moc času, byť by byl sebelepší. V Tváři ženy je tomu naopak. Expozice nám nabídne neokoukanou, dramatickou postavu zahořklé ženy s vadou v obličeji, navíc v podobě Crawfordové, jejíž kreace je prostě dechberoucí. Sama úvodní expozice je filmovou orgií. Má oblíbená scéna je přistižení Crawfordové v domě lékaře. Problém paradoxně nastane v momentě, kdy dojde na "thriller", který svou tuctovější zápletkou a volnějším tempem zkrátka nedokáže předchozí sekvenci vyvážit. Přesto ale ve mně zůstal pocit z čehosi mimořádného. --- Joan nedostala nominaci na Oscara kvůli vnitřní politice MGM a byl to jeden z důvodů, proč studio v roce 1943 opustila.
Seven Sinners (1936)
Jeden z prvních počinů dvojice scénáristů Gilliat & Launder, která má před sebou takové kusy, jako THE LADY VANISHES nebo NIGHT TRAIN TO MUNICH. Je zde zřejmá inspirace již existujícím THE 39 STEPS. Některé okamžiky dějově i vizuálně připomínají to nejlepší z Hitchcocka (přetržení náhrdelníku s perlami například). Překvapivě největší slabinou je právě scénář, který je doveden do mnohem větší absurdnosti než THE 39 STEPS.
Endless Night (1971)
Tos Pepuo udělal chybu, protože konec je na filmu to nejlepší a osvětlí některé podivné události. Ale přiznávám, že jsem se také dlouho nudil. Více šílenství by filmu jen prospělo. Dostat ho vrchovatě v poslední minutě je trochu pozdě.
List (1940)
Bebáčku, nemaž svoje komentáře; myslím, že tento byl velmi výstižný. Davisová mi s výjimkou DECEPTION ještě nikdy nesedla. Alternativní konec je o hodně lepší právě proto, že je tam o jednu afektovanou scénu s Davisovou méně.
Točité schodiště (1946)
Jeden ze zakládající čtveřice filmů (TOČITÉ SCHODIŠTĚ, MRTVÁ A ŽIVÁ, ROZDVOJENÁ DUŠE, PLYNOVÉ LAMPY), která před bezmála 20 lety definovala mou zálibu v klasickém thrilleru.
Skalní orel (1926)
Film figuruje na prvním místě BFI most wanted, a dají se o něm najít zajímavé informace. Hitchcockův třetí film THE LODGER byl do kin uveden jako první. Stal se senzací a jeho starší filmy pak byly nasazeny zpětně. Panovala ale určitá nejistota, aby nepoškodily právě vzniklou Hitchcockovu reputaci. Spekuluje se o tom, že MOUNTAIN EAGLE možná premiéru v Anglii vůbec neměl. Dokonce se spekuluje, že Hitchcock sám se zasloužil o zmizení filmu, o kterém patrně neměl valné mínění.
Black Angel (1946)
Dějové schéma jakoby z oka vypadlo staršímu PHANTOM LADY, takže srovnání je na místě, přičemž starší jmenovaný u mě jasně vítězí - zaměřuje se totiž na thriller, zatímco BLACK ANGEL se zaměřuje pouze na melodrama. Děje je poskrovnu a je dost jednotvárný (většinou se odehrává v baru Rio's), objevování stop není moc zajímavé, osud odsouzence je nám brzy lhostejný. Obraty jako "žena v domácnosti je rázem skvělou barovou zpěvačkou" nepřidají na uvěřitelnosti. Až posledních 20 minut vynahrazuje všechno to, co v první hodině citelně chybělo, a dává důvod si film přece jen ještě někdy pustit.
Alfred Hitchcock Presents (TV film) (1985)
Jde zřejmě o pilot, který byl na ČT vysílán rozdělený. Jsou to první 4 epizody: Malý omyl v malém městě, Hráč z jihu, Bang! Zásah!, Nezajištěné okno. Ani jedna z epizod není nijak zvlášť zajímavá, Bang! Zásah! je výrazně slabší než originál. Doporučit lze snad jen Nezajištěné okno, to je atmosférický kousek.
Man Who Never Was, The (1956)
Film je pěkný, ale musím varovat před českými titulky - jsou opravdu strašné. Kdo může, ať si raději vychutná film v původním znění.
Saigon (1948)
Poslední společný film Ladda a Lakeové je o poznání slabší než ty předchozí, stále se ale drží v ranku dobré zábavy. Připomíná mi o kus lepší dobrodružný noir SINGAPORE od Brahma.
Lidé jako my (1943)
Charters a Caldicott bojují za vlast. --- Čtvrtý film s populární britskou dvojicí (předchozí filmy jsou THE LADY VANISHES, NIGHT TRAIN TO MUNICH, CROOK'S TOUR) a zároveň poslední, ve kterém dvojice vystupuje pod těmito jmény. Bohužel se tu ale objeví jen ve 3 scénkách, každá má pod minutu stopáže. --- Film je o trampotách skupiny dívek, které za války pracují v britské továrně na letadla. Dobová angažovanost prostupuje každý záběr. Bohužel mi to nejvíce připomínalo naše budovatelské filmy.
Crook's Tour (1941)
Charters a Caldicott se při výletu po Blízkém východě zapletou do špionáže. --- Po THE LADY VANISHES a NIGHT TRAIN TO MUNICH třetí film, ve kterém se objevuje populární humorná dvojice angličanů. Existuje ještě dalších 5 filmů s touto dvojicí ze 40. let, ale pouze v MILLIONS LIKE US vystupují pod stejnými jmény. --- Nutno podotknout, že prvním dvěma filmům se tento ani nepřibližuje. Levná produkce, nenápaditá režie, ale hlavně protivníci Charterse a Caldicotta vypadají... Prostě jako špatní herci. Zamýšlel jsem udělit *, ale závěrečná půlhodina mě přece jen vytrhla z nudy.
Country Girl (1954)
Stává se už pravidlem, že mě nejvíce zasáhnou filmy, jejichž věhlas neprávem stojí ve stínu jiných, všeobecně adorovaných filmů určité éry. Takže ani SUNSET BLVD, ani ALL ABOUT EVE, ale právě COUNTRY GIRL je pro mě vrcholným existenciálním filmem o lidech před a za oponou. Především díky hereckým výkonům jedno z vrcholných děl 50. let.
Bedevilled (1955)
Tak bohužel. Doufal jsem, že půjde o film Hitchcockovského střihu, s tajemnou femme fatale (Anne Baxter) unikající před zločinci a budoucím knězem, který jí bude pomáhat. To, co vypadá jako hrubý náčrt I CONFESS, nejenže postrádá napětí a chemii mezi postavami, ale nakonec se zvrhne v katolickou agitku s hlubokým poselstvím. Děkuji, nechci.
Volba Maggie Hobsonové (TV film) (1983)
Až po shlédnutí Leanovy teatrální verze příběhu jsem si uvědomil, že ten krásný komorní příběh, který jsem viděl jako kluk v televizi, bylo nejspíš tohle. Škoda, dal bych přednost tomuto. Jestlipak ho ještě někdy uvidím.
Constant Nymph, The (1943)
Již třetí adaptace zjevně populární hry a přesto se zdá, že jsem v Čechách první, kdo vůbec některou z nich viděl. Boyer a Fontaine nezklamou a přestože se film v první půli dost vleče, závěrečný konflikt je něco, na co se nezapomíná.
Blue Dahlia, The (1946)
Zatímco THIS GUN FOR HIRE a THE GLASS KEY jsou oba překvapivě svěží a svižné filmy, DAHLIA je těžkopádná, rozvleklá a místo aby se soustředila na několik nejzajímavějších postav (Ladd, Lake, Downing), neustále nás obtěžuje zdlouhavými dialogy těch postav, které by tam vůbec nemusely být.
Ve znamení Merkura (TV seriál) (1978)
Nakonec jsem to ze zvědavosti dokoukal. Problémem všech dílů je málo děje vzhledem ke stopáži. České epizody jsou vůči tomu zcela bezradné; herecké hvězdy se v nich vyloženě předvádějí, aniž by měly co hrát, a chatrný příběh tím ještě podrážejí. Jedině Slovenská "Stopa stříbrných draků" se s tím dokázala vypořádat, kde ve výsledku sledujeme civilnější, více dokumentární příběh. Celkově pak musím opět více docenit MAJORA ZEMANA, do kterého Sequens přece jen dostal značné řemeslné kvality. MERKUR se nepřibližuje na jeho úroveň.
Angel Face (1952)
Co by tenhle prostinký film mělo řadit do elitní skupiny 1001, to mi tedy uniká.
Experiment in Terror (1962)
Hlavně nečtěte federselův obsah, je to jeden velký spoiler. --- Líbí se mi zřejmá kombinace stylů. Film vypadá trochu jako noir, je ale vyprávěn dokumentárním způsobem a la FRANCOUZSKÁ SPOJKA. Oboje mám moc rád a nebýt jistých lapsů ve scénáři, hodnotil bych výš.
Deception (1946)
Emoce, to je oč tu běží. Někdy se herci můžou rozkrájet, a nic. Někdy to ani nečekám, a prožívám s nimi každou minutu. Film patří ústřední trojici postav - jak jinak - milostnému trojúhelníku. Henreid se překonává v roli labilního umělce. Davisová mi poprvé nepřipadá otravná, naopak s ní prožívám její stupňující se paranoiu. Rainse si za tuto roli asi přidám do topky. Velká škoda nesmyslného a předčasného finále, po kterém musíme protrpět ještě 15 minut nudy do konce filmu. Ale můj celkový dojem to už nezhatilo. --- Zdejší hodnocení je pozoruhodně rozkolísané a lze doporučit jediné - vytvořte si vlastní názor.
Quiet Earth, The (1985)
Viděl jsem ho ještě koncem 80. let, tuším že se slovenským dabingem. Tehdy (po pravdě se toho dodnes tak moc nezměnilo - o kvalitní sci-fi byla vždy nouze a dnes obzvlášť) to byl dost výjimečný námět a vzácně kvalitní sci-fi a přestože uplynulo přes 20 let, řada scén mi dodnes vězí v hlavě. V tom je pro mě definice jeho nadčasovosti.
Unsuspected, The (1947)
Členové rodiny hynou jako mouchy, a hlavní hrdina je stále UNSUSPECTED. Celý příběh je nějak nepravděpodobně vykonstruován, zkrátka mě to nevtáhlo a ani Rains, na kterého jsem se hodně těšil, to moc nevylepšil - přitom mohl tu postavu ztvárnit přímo ďábelsky, jako v DECEPTION nebo v ANGEL ON MY SHOULDER. Jinak stylově je to klenot prvních 5 minut; ve zbytku filmu je jen tolik nápadů, kolik je v těch prvních 5 minutách.
Sherlock (TV seriál) (2010)
Podobná "moderní" díla mě víc a víc ujišťují o tom, že jsem vlastně hrozně staromódní. Fanoušci rychlého střihu si přijdou na své, ani má kabelovka ho jednu chvíli nestíhala. Jinak ale jde jen o další počin, kde pompézní forma zakrývá nelogičnosti a vnitřní prázdnotu filmu.
Mad Magician, The (1954)
Bohužel, scénárista se tentokrát moc nenadřel. Kdo viděl Brahmův HANGOVER SQUARE a THE LODGER, okamžitě pozná vykradené scény. Ani Brahma natáčení nejspíš moc nebavilo, protože atmosféra je někde v nedohlednu. Zjevně práce na zakázku. Jen několik málo scén a kouzelnická zařízení stojí za vidění, jinak raději koukněte na dva výše zmíněné filmy, neb toto je jejich slabý odvar.